Mluvili jsme se slovenskou umělkyní, která vystavovala ve Španělsku, Itálii, Indonésii či Polsku. Rozhovor vyšel původně na webu Refresher.sk.
Léta žila v zahraničí, kde byla podle vlastních slov nejproduktivnější. Později se vrátila na Slovensko, kde si otevřela soukromý ateliér a jistou dobu vyučovala malbu. Dnes tvoří obrazy a 3D miniatury, přičemž její díla kupují i lidé z Austrálie, Anglie či Chorvatska. Pár jich má doma i raper Separ.
Malířka Katarína Prídavková kombinuje surrealismus s prvky street artu, přičemž do svých děl vkládá osobní symboliku. Její díla okamžitě uchvátí svojí barevností, atmosférou i precizností. Pro Refresher přiblížila, jak se dostala k umění, jak tvůrčí proces ovlivnilo narození její dcery i kdo si nejčastěji pořizuje její obrazy.
Vedli tě rodiče k umění a malbě?
Jsem vděčná, že mě naši nechali objevovat mou kreativitu už odmalička. Takže to šlo všechno přirozeně. Táta rád pracuje se dřevem, je technicky velmi zdatný a maminka má také citlivé a chytré ruce. Hodně jsem od nich okoukala i z běžných činností.
Když jsem byla malá, protože pocházím z vesnice, konkrétně z Nové Bystrice, často jsem pracovala v dílničce s dřívky, pilkou, hřebíčky a podobně. Také jsem stříhala a sešívala různé staré kusy oblečení a vytvářela nové „variace“.
Vedle objevování fantazie přišlo postupně kreslení a práce s barvou. Jistý čas jsem chtěla navštěvovat i ZUŠ, ale vzhledem k dojíždění a financím zůstalo pouze při domácí tvorbě. Neskončilo to, právě naopak. Dodnes si pamatuji moment, kdy jsem cestovala poprvé na talentové zkoušky. Při výběru střední školy se táta pousmál, ale v očích jsem mu viděla kus důvěry ve mě. Byla jsem si stoprocentně jistá, že to je to, čemu se chci denně plně věnovat, a šla jsem za tím.
Pamatuješ si, kdy tě poprvé zaujal nějaký obraz?Úplně první kontakt s uměním byl u nás doma, kde jsme měli na stěnách pár obrazů. Byly to krajinomalby a pár portrétů v rámečcích, které mě vizuálně fascinovaly. Vyvolávaly ve mně příjemné pocity. Měly zajímavou a osobitou náladu.
Studovala jsi nejprve v Ružomberku užitkové výtvarnictví, později malbu na akademii. Potřebuje podle tebe člověk k umění i vysokou školu, nebo závisí úspěch zejména na jeho šikovnosti?
Je to velice individuální, ale studium umění dá člověku potřebný rozhled, který autora umí navést na vlastní tvorbu, ať už z vizuální, nebo myšlenkové stránky. Je jasné, že člověk si dokáže vybudovat rukopis či jméno i bez toho, aby umění studoval.
Zde však přichází o řadu klíčových podnětů, situací spojených s vývojem tvorby a většího sebepoznání. Osobně jsem studium brala i jako skvělý „časoprostor“ k realizaci. Dal mi silné pracovní základy hlavně v začátcích tvorby, když jsem nebyla ještě úplně nezávislá.
V dnešní době se může člověk díky internetu snadno dostat k informacím a dostudovat si vše potřebné, co ho zajímá. Samostudia není nikdy dost, což platí v každém pracovním odvětví. Je to na jedné straně jednodušší, ale vizuálního obsahu je o to víc. Když jsem začínala, webů a e-shopů v tomto směru bylo jen málo. Dnes jsou různé platformy, sociální sítě jako Instagram nebo TikTok, kde lze tvorbu sdílet a tak oslovit širší veřejnost.
Pro mě osobně úspěšnost autora začíná v jeho nitru, když je ztotožněný se svou tvorbou a dává mu potřebný pocit naplnění. Potom dokáže tento pocit a důvěru přenést i na jiné lidi. A ano, určitě je to i o šikovnosti, trpělivosti a v neposlední řadě o vytrvalosti.
Nemají to samoukové těžší v rámci kontaktů i v jednotlivých galeriích, kde vystavují?
Mají. Už jen v tom, že umělecká škola zčásti připravuje studentstvo na jistou formu prezentace svého projevu a tvorby. Umožňuje autorstvu vystavovat práce, i když většinou kolektivně. Sama si pamatuji, jak jsem si od 15 let musela před odbornou komisí a žáky slovně obhájit každý projekt, a tak jsme to měli i během studia na vysoké škole každého půl roku.
Co se dozvíš po odemčení?
- Zda se dokáže malováním naplno uživit.
- Jak se změnil její tvůrčí proces, když se stala matkou.
- Zda vnímá jako umění i banán nalepený na zeď páskou.
- Co jí psali lidé poté, co Separ na Instagramu sdílel její obraz.
- Zda má k některým obrazům tak specifický citový vztah, že by je nikdy neprodala.
