„Buď cyklickou ženou a snáze dosáhneš všeho, co si přeješ.“ Zkusila jsem pár měsíců žít podle svého cyklu

Jaro, léto, podzim, zima. Dynamická fáze, ovulační, premenstruační, menstruační. Kolikrát jsem ze strany wellness influencerstva slyšela, že bych měla žít cyklicky. Odpočívat při menstruaci, pouštět se do výzev v dynamické fázi, dovolit si být citlivá, láskyplná a tvořivá v té ovulační a zpomalovat a dokončovat úkoly v premenstruační. Ale je to možné, dokud existuji ve světě navrženém pro muže?

Společnost pro...?

It's A Man's Man's Man's World. Mužům jsou přizpůsobeny nejen výdobytky současné společnosti jako telefony, bezpečnostní opatření, skafandry, vojenské vybavení, medicínské či vědecké vybavení, kanceláře, dostupnost veřejných záchodů nebo i takové procesy, jako je úklid sněhu z veřejného prostranství. Je jim přizpůsobena samotná společnost. Její každodenní chod organizujeme podle jednoho konceptu: práce. Té ovšem dlouho dominovali oni a ženy se tak se vstupem na pracovní trh musely přizpůsobit rozvrhům, tempu i pravidlům, které s jejich těly tak úplně nepočítaly.

Podívejme se právě na menstruační cyklus – ženy musí pracovat a tvářit se, že se nic neděje, byť po dobu několika dní trpí menstruačními symptomy, jako jsou bolesti břicha, nevolnost, průjem, zvracení, bolesti zad či hlavy. A co premenstruační syndrom (PMS)? Hormonální výkyvy, energie na nule, připadáme si „totálně odporně“ (abych citovala nejmenovanou kamarádku), a stejně si musíme zachovávat kamennou tvář.

Během cyklu se nám proměňuje energie i nálada, střídá se potřeba socializace, či naopak nutkání uzavřít se dovnitř, směrem k sobě samé. Některé online články dokonce hovoří o čtyřech ženách v jednom těle – nemůžu se rozhodnout, jestli to zní přehnaně dramaticky, nebo překvapivě adekvátně.

Náš cyklus zkrátka není připraven podvolovat se hyperproduktivitě, kterou kapitalismus zakotvil jako normu.

Na tento fakt reaguje například koncept s názvem menstruační volno, který ve své legislativě ukotvilo několik států. I kritici tohoto konceptu ovšem připomínají rizika, která se s tímto „benefitem“ v patriarchálních společnostech bohužel stále pojí. Připomeňme stigmatizaci a argumenty o iracionálních či emocionálně nestabilních ženách. Ovšem i tento konverzační faul, který má ženy diskreditovat, vlastně odhaluje jádro kritiky mnohých feministek a feministů – ženy jsou nuceny fungovat v systému, který nebyl navržen pro ně. Samozřejmě nehledě na to, že tyto „iracionální“ či „nestabilní“ ženy bez ohledu na menstruační fázi skrze reprodukční práci zajišťují, aby muži pronášející podobné výroky neumřeli hlady a žili v důstojných podmínkách.

S hlasy, které volají po změně tempa, v rámci kterého ženy musí fungovat, samozřejmě soucítím. Chápu je a ráda bych jim naslouchala. Ale je to vůbec možné? Rozhodla jsem se to vyzkoušet. Za posledních několik měsíců jsem se snažila následovat rady, které jsem o „cyklickém žití“ našla.

Only one must

Shrňme si je.

Menstruační fáze přichází s prvním dnem krvácení. Během těchto dní mají ženy sníženou hladinu estrogenu, jsou unavené, zažívají nepohodlí a další menstruační symptomy. Doporučení člověk najde mnoho, ale většina zní následovně: „V menstruační fázi je ‚only one must‘, jenom jedna zásadní věc, kterou musíte – a to odpočívat.“ 

Do dynamické fáze se dostáváme s koncem menstruace. Jedná se o takzvané ženské jaro. Postupně se probouzíme, dostáváme se ze zimního spánku. Máme energii na to, pouštět se do různých výzev a riskantních dobrodružství, máme se více hýbat, proudit. „A netrapte se neumytým nádobím nebo nevypraným prádlem, to napravíte za týden,“ popisuje Dana-Sofie Šlancarová z webu Cyklická žena.