Nebudeme si nic nalhávat – přespávání ve stanu v kempu je nejpříjemnější a nejjednodušší varianta nocování v přírodě. Pokud jsi ale dobrodružnější povaha nebo bys rád*a ušetřil*a nějakou tu korunu, jsou tu i jiné varianty. A na ty se teď podíváme.
Dny se začínají prodlužovat a noční teploty již neklesají pod 15 stupňů Celsia. Přichází léto a s ním i ta správná chvíle na to popadnout krosnu, nazout si pořádné boty a vyrazit objevovat krásy české přírody.

Ačkoliv takové čundrování rozhodně nevyžaduje tolik pečlivého plánování, jako například dovolená v zahraničí, trocha přípravy před tím, než na výlet vyrazíš, ti může pobyt v přírodě podstatně zjednodušit. Jasně, pro mnohé turisty*ky jsou puťáky právě o svobodě a úniku z věčně nalajnovaného denního rozvrhu, z vlastní zkušenosti ale můžu říct, že otázce „Kde budu dneska spát?“ se ať chceš či nechceš ke konci dne stejně nevyhneš.
Věř mi, sama jsem už párkrát spontánnímu výšlapu bez jakýchkoliv plánů propadla, a můžu ti říct, že spaní v podmáčené oblasti padesát metrů od silnice není žádná slast. Svoboda je sladká, mít kam složit hlavu po desítkách uchozených kilometrů je ale ještě sladší. Nemusíš mít v mapě přesně vyznačenou trasu, stačí, když budeš znát možnosti, kde můžeš na noc rozdělat svou karimatku. A přesně na ty se teď společně podíváme.

Kempy jako dražší, ale nejpříjemnější varianta
Nemusím ti tady asi popisovat, jak fungují takové kempy. Ocení je hlavně ti, kteří se po dlouhém výletu rádi osprchují, vyčistí si zuby nad umyvadlem, na noc zalezou do stanu a nezvaná návštěva v podobě třeba takové lišky je trochu děsí. V kempu zároveň téměř nikdy nebudeš sám či sama, jedná se tak i o skvělou příležitost, jak potkat nové přátele, kteří vidí svět podobně jako ty. Většina kempů také disponuje místy vyhrazenými pro rozdělávání ohně, pokud si po náročném dni rád*a sedneš k táboráku, je tohle varianta přímo pro tebe.
V Česku je téměř 600 kempovacích míst rozmístěných skoro po celé republice. Přehledně si je podle místa, kam se chystáš, můžeš vyhledat třeba na této mapě. Jejich nespornou výhodou je možnost bez omezení si v nich rozdělat svůj stan, nevýhodou pak může být cena. V kempu většinou platíš nejen za stan, ale také za každou osobu, která v provizorním přístřešku přespí. Průměrně tě tak jedna noc pro dvě osoby vyjde přibližně na 350 korun. Záleží na tom, jak je kemp vybavený a v jaké oblasti se nachází.
Skoro jako kemp
Jak jsem již zmínila, v kempu většinou nejsi sám*sama. To může nabízet výhodu setkávání s novými lidmi, může to ale také znamenat, že budeš do dvou hodin ráno poslouchat opilého turistu zpívat na plné pecky už potřetí Stánky.
Pokud se tomuto zážitku chceš raději vyhnout, ale spaní pod širákem či v nouzovém nocovišti tě úplně neláká, můžeš si své nocování zarezervovat v aplikaci BezKempu. Lidé zde pro táboření nabízejí své soukromé pozemky. Vybrat si můžeš z různých variant vybavení místa, od toho se pak také odvíjí cena. Nejlevnější varianty začínají na 100 korunách za noc pro dvě osoby, oproti kempům tak v některých případech můžeš i ušetřit. Určitému plánování se tady ale nevyhneš, bezkempy si totiž musíš domluvit předem.

Mimo národní parky můžeš přespat na spoustě míst, ale...
Pokud se obejdeš bez spaní pod stanem, stačí ti rozložit karimatku pod širým nebem a zalézt do spacáku, možnosti se ti značně rozšiřují. Tvou krosnu nebude tížit několikakilový stan, plánování se můžeš téměř vyhnout a tvá peněženka zajásá. Aby ses ale mohl*a vydat na tuto nejdobrodružnější možnost nocování v přírodě a nedostal*a se do křížku například s lesníky, musíš znát několik pravidel.
Pojďme si nejdříve vysvětlit rozdíl mezi bivakováním a tábořením:
Bivakování
- Na jednom místě přespíš jednu noc
- Přírodu po sobě zanecháš tak, jak jsi ji našel či našla
- Nepostavíš si stan, přespíš ve spacáku na karimatce nebo v hamace
- Nebudeš rozdělávat oheň
Táboření
- Na jednom místě smíš zůstat několik po sobě jdoucích nocí
- Přespat můžeš v pohodlí stanu
- Oheň si můžeš rozdělat
Zatímco tábořit můžeš pouze na vyhrazených místech – tedy v kempech, bezkempech nebo na soukromých pozemcích po domluvě s majitelem, bivakovat můžeš mimo národní parky téměř kdekoliv. V chráněných oblastech a rezervacích se ale, samozřejmě, musíš držet turistických tras. Nemusím tady asi zdůrazňovat, že je při bivakování třeba chovat se v přírodě tiše, nenechávat za sebou odpadky, neničit stromy a neplašit zvěř. Dávej si také pozor na lokální pravidla jednotlivých oblastí, v některých lesích je v určité době i bivakování zakázané. To se většinou dozvíš na informačních tabulích při vstupu na místo.

Jak vybrat vhodné místo na bivakování?
Přespat sice můžeš na spoustě míst, jsou ale spoty vhodnější a spoty vhodné méně. Zákaz rozdělávání stanu logicky znamená, že pokud si nenajdeš přirozený úkryt, budeš vystaven*á nepřízni počasí. Déšť může přijít kdykoliv, a tak je dobré se proti němu při hledání vhodného místa zařídit. Nejlépe k tomu poslouží skalní převisy – přírodní útvar, kde horní část skály přesahuje prostor pod sebou, čímž vytváří jakýsi „kamenný přístřešek“.
Jestliže očekáváš déšť, mysli také na to, že voda teče (logicky) směrem dolů – pokud si tedy usteleš přímo pod kopcem, může tě v noci překvapit nepříjemná stékající voda. Vybírej tedy vyvýšená místa nebo místa na rovině. U vody je sice fajn se zchladit či omýt, pravděpodobně kolem ní ale bude létat velké množství komárů, i na tohle si proto dej pozor.
Přespání v některých národních parcích není úplně nemožné
V případě přespávání v národních parcích je třeba se seznámit s pravidly konkrétního parku, do kterého se právě chystáš. Každý to má totiž nastavené trochu jinak.
Krkonošský národní park
Z hlediska pravidel je v KRNAPu možné strávit noc ve spacáku na značené cestě, v přístřešku nebo nouzové útulně. Seznam těchto útulen si můžeš prohlédnou například tady. Strávit noc na Krkonošských hřebech můžeš ale pouze v případě, že ses nečekaně ocitl*a v nouzi. Při plánování vícedenního přechodu hor bys tedy tento způsob nocování využívat neměl*a. Přespat bys měl*a v jedné z horských boud.
Národní park Šumava
I na Šumavě se legálně přespat v přírodě dá. Jsou k tomu určena takzvaná nouzová nocoviště. Jedná se o vyhrazený plácek, který je obvykle vybavený chemickým WC. Jeho velká výhoda spočívá v možnosti rozdělat si stan. V nouzovém nocovišti je obvykle místo pro 5 až 10 stanů, plácek ale nelze rezervovat, platí tady tedy, že kdo dřív přijde, ten dřív mele. Místo je možné využít pouze na jednu noc a platí na něm přísný zákaz rozdělávání ohně (včetně turistických vařičů). Turisté na něm smějí strávit čas od 18:00 do 9:00.
Jednotlivá nouzová nocoviště jsou od sebe vzdálená mezi 11 a 15 kilometry, lze je tedy příjemně využít při přechodu hor. Mapu, kde tyto spoty najdeš, můžeš zcheckout zde.
Já osobně jsem takový přechod Šumavy s nocováním na těchto místech podnikla. Výlet je, samozřejmě, třeba naplánovat, aby ke konci dne člověk došel k některému ze stanovišť, zároveň je to ale skvělá možnost, jak ušetřit peníze a zadarmo přespat přímo v srdci hor.
Několik nocovišť je vybaveno kromě přenosné WC kabinky i stolem a lavicemi, je to tedy i poměrně komfortní varianta kempování. Jediná věc, na kterou si opravdu musíš dát pozor, je udržovat si v batohu dostatek vody. Místa totiž často nebývají vybavena pitnou vodou. Sleduj na mapě studánky, doplňuj si láhve v podnicích, které cestou potkáš, nepodceň dostatečnou hydrataci.
Národní park Podyjí
Pravidla tohoto národního parku nocování jakéhokoliv druhu na svém území zakazují.
Národní park České Švýcarsko
Nocovat se nesmí ani v Českém Švýcarsku. Jediným místem, kde lze složit hlavu, je kemp v Mezní Louce.

Vyrážíš na cestu? Buď připraven*á!
Vrátíš se z puťáku s těžkým batohem, začneš vybalovat a zjistíš, že jsi většinu obsahu zavazadla vůbec nevyužil*a. Naopak si ale vzpomeneš na všechny ty chvíle, kdy jsi litoval*a, že jsi nevěnoval*a více péče promýšlení balení, protože ti důležité věci chyběly. Přesně takovému pocitu se chceš vyhnout. Pojďme si tedy podívat na některé tipy, co během putování rozhodně usnadní život.
Na co určitě nezapomenout?
- Dostatečné množství pitné vody. Obecně platí, že v horkých letních dnech bychom měli vypít přibližně tři litry tekutiny. Pokud si nejsi jistý*á, že během své cesty potkáš místo, kde by se voda dala doplnit, musíš si ji donést na zádech.
- Dostatečné množství jídla. Mysli i na malé svačinky. Při náročných výšlapech budeš mít větší výdej a s tím se pojí i větší hlad. Za mě osobně doporučuji přibalit i hroznový cukr – je skvělý na rychlé doplnění energie.
- Spacák a karimatka. Chystáš-li se bivakovat, vyhni se raději nafukovacím karimatkám, které na přírodních povrch nejsou uzpůsobeny. Spaní zadarmo na divoko by se ti s prodřenou karimatkou od kamínků nakonec mohlo docela prodražit. U spacáku si zkontroluj teplotu, do níž je vak určený. Informaci najdeš zvenku na obalu. Zajímat by tě měla převážně takzvaná komfortní teplota, která určuje v kolika stupních ti bude ve spacáku příjemně a nebude ti zima.
- Pořádné boty. V pořádných botách určených na turistiku se můžeš vyhnout zraněním, jako je například vyvrknutý kotník. Zároveň minimalizuješ riziko puchýřů.
- Lékárnička. Nikdy nevíš, co se může stát. Je fajn mít po ruce alespoň základní vybavení, aby sis v případě potřeby mohl*a vytáhnout klíště, zalepit puchýř nebo vydezinfikovat odřené koleno.
- Nůž. S pořádným nožíkem si můžeš nakrájet jídlo, otevřít konzervu nebo třeba uříznout náplast ze svitku. V kapse ti moc místa nezabere, ale hodit se ti zřejmě bude.
- Náhradní ponožky. Není nic nepříjemnějšího než putovat v mokrých ponožkách. Ve chvíli, kdy zmokneš nebo si nohu jinak namočíš, suché náhradní ponožky jako když najdeš.
- Toaletní papír. Říká se sice, že suché listí zadek čistí. Věř mi, toaletní papír je pro tyto účely ale podstatně pohodlnější.
- Vlhčené ubrousky. V mnoha drogériích je možné si vlhčené ubrousky koupit v malém cestovním balení. Poslouží pro základní osobní hygienu nebo například pro očištění rukou před jídlem.
- Opalovací krém.
- Pokrývka hlavy. Přechod přes rozpálenou louku bez jediného stínu může být docela úmorný. Ještě úmornější bude, pokud ti slunce bude pařit přímo na hlavu.
- Doklady. Pokud se vydáš například na zmíněnou Šumavu nebo do Krkonoš, může se stát, že během své cesty překročíš hranice České republiky a vstoupíš do Německa nebo Polska. Nezapomeň si proto do krosny přibalit občanku. Průkaz zdravotního pojištěnce měj určitě taky u sebe.
- Čelovka. Baterka je fajn, ale pokud zatmíš a potřebuješ si rychle rozdělat spaní, budou se ti hodit obě ruce. Čelovka je proto rozhodně praktičtější – nasadíš ji na hlavu a už se jí nemusíš zabývat.
- Pláštěnka. Moc místa nezabere, ale v dešti ti opravdu pomůže.
- Plechový hrníček. Poslouží jako univerzální nádoba – můžeš z něj pít i jíst nebo do něj například sbírat borůvky.
- Vhodné oblečení.
- Plavky.
- Hygienické potřeby. Kartáček, pastu, deodorant, pokud míříš do kempu, bude se ti hodin i mýdlo.
- Hotovost. V některých turistických stáncích s občerstvením lze platit pouze hotovostí, pokud si do peněženky přibalíš nějakou tu korunu, můžeš předejít nepříjemné situaci.

Tipy, pokud vyrážíš do kempu
- Zkontroluj si před odjezdem, že máš všechny součástky potřebné pro postavení stanu. Máš všechny tyčky a plachty? A jsou všechny součástky v pořádku?
- Sbal si sirky nebo zapalovač. Těšíš se, až si sedneš k táboráku? Sbal si raději něco, čím si ho budeš moci rozdělat.
- Přihoď šňůru na prádlo. Přepereš si ponožky, vykoupeš se a budeš mít mokré plavky – přesně pro tyhle účely se ti bude šňůra na prádlo hodit.
- Místo pro stan vybírej pečlivě. Jestliže do kempu dorazíš již přes den, podívej se, kde je stín a kde svítí sluníčko. Stan si pak postav ve stínu. Až večer nepolezeš do rozžhaveného stanu, v němž se téměř nedá dýchat, na své chytré rozhodnutí si vzpomeneš. Projdi si také pečlivě povrch, na kterém budeš chtít svůj provizorní přístřešek postavit. Odházej případné klacky či kameny. Vyhni se spaní v kopci, spacák je z hladkého materiálu, během noci bys mohl*a klouzat dolů.
- Po přespání stan slož a nech ho na slunci vyschnout. Zamezíš tak tomu, aby ti v obalu zplesnivěl.
Tipy, pokud vyrazíš bivakovat
- Místo na přespání vybírej pečlivě. Jak již bylo zmíněno, ne všechna místa mohou být na bivakování úplně vhodná.
- Dej si pozor na ranní rosu, boty si raději pořádně schovej. Pokud tak neučiníš, může se stát, že se ráno probudíš a budeš mít vlhké boty. Je proto dobré na ranní rosu myslet a boty se pokusit schovat někam do sucha. Mokrá obuv ti může způsobit diskomfort nebo třeba puchýře.
- Zabezpeč si jídlo. Věř mi, nechceš jíst k snídani chleba, který ti před tím již ožvýkala liška nebo jiný nezvaný host.
Tak, a teď jsi již úplně připraven*á. Nezbývá než si zabalit a vyrazit na výšlap. Přejeme ti příjemnou cestu. Máš pocit, že jsme na nějaký tip, který ti vždycky usnadní čundrování, zapomněli? Hoď nám ho do komentářů!