(Pokud se o nich už dávno nemluví.)
I ve světě literatury je jaro a česká tvorba doslova vykvétá. V první třetině roku 2026 se urodilo (nebo urodí) několik zajímavých titulů od silných autorských hlasů naší současné scény. Přijde i novinka jedné z největších mezinárodních literárních hvězd, španělský folk horor nebo feministická pocta čarodějnicím. A ohlížíme se i za zajímavými počiny z minulého roku, které za uplynulé měsíce rozproudily debatu a posbíraly fantastické ohlasy.
Výběr toho nejdůležitějšího z knižního světa na jaře 2026 je tu – tak vzhůru mezi stránky.
1. Kaliban a čarodějnice
Silvia Federici
Kapitalismus potřebuje poslušné ženy. Takové, které rodí děti a které udělají co nejvíce práce zdarma, práce, kterou nikdo jako práci nechápe, protože přímo nevede k ničemu, co by šlo prodat, i když bez ní nemůžeme existovat. Je to práce, kterou ženy přece dělají „z lásky“ – domácí práce, péče, výchova dětí. To píše Silvia Federici v jedné z nejvlivnějších feministických knih 20. století.
Jak to souvisí s čarodějnicemi? Právě tak se patriarchální společnost při pokládání základů současnému systému rozhodla označovat, démonizovat a brutálně potlačovat ženy, které se uměly vzepřít. Stály v čele povstání proti zabírání půdy, disponovaly majetkem nebo dávaly jiným ženám právo rozhodovat o jejich tělech – dokázaly provádět potraty. Hon na čarodějnice pomohl ustanovit základy dnešní patriarchální společnosti. Kaliban a čarodějnice v překladu Sylvy Ficové vydal Tranzit začátkem roku a kdy jindy, než na konci dubna se hodí knihu připomenout?
2. Zhroucení
Édouard Louis
Můj bratr reprezentoval takový stupeň násilí, který se těžko s něčím srovnává. Bil ženy a mně se pokusil kvůli mojí homosexualitě zabít. Bil svého psa, bil našeho otce a extrémně násilný byl i verbálně, říká o svém bratrovi Édouard Louis. Ve skutečném životě se ho bál, roky s ním neměl kontakt. Potom, co ho v jeho 38 letech našli mrtvého na podlaze vlastního bytu, se Louis rozhodl zaznamenat trajektorii jeho života připomínající antickou tragédii. Jeho dosud „nejtemnější knihu“ vydalo nakladatelství Paseka v překladu Sáry Vybíralové právě v dubnu jako jeho osmou publikaci.
3. S Wittgensteinem v gay sauně
Vratislav Maňák
Muži nepláčou a intimita či romantika jsou doménou žen. Muži přemáhají nástrahy světa okolo a ženy k nim mezitím vzhlíží. Pronikavá sonda Vratislava Maňáka odkrývá, jak nás „příběhy, jimiž se současná evropská společnost běžně obklopuje, aniž je problematizuje,“ utvrzují v konzervativním, a často více než staletém vidění genderu, hodnot, sexuality, lidství. Zkoumá heteronormativní systémy kontroly i vysoké umění, nebo jak spolu souvisí duchovno s rave kluby.
Soubor sedmi reportážních esejů zkoumá českou společnost v kontextu celé střední Evropy i světa a „hledá jazyk pro něco, o čem se nemá mluvit z morálních důvodů, které přikazuje svět norem, jejž si sám autor nevybral.“
4. Dal jsem ti oči, a tys je upřela do temnot
Irene Solà
Folk horor s příchutí španělského venkova, nadpřirozena a ženské moci. Vypráví o rodu Clavellových, který až po smrti, v podsvětí odhaluje svoje temná tajemství. „Matriarcha Joana kdysi uzavřela pakt s ďáblem, aby získala dokonalého muže. Jenže po veselce zjistila, že Bernadímu Clavellovi chybí jeden prst na noze, a tak svou část dohody nedodržela. Na všechny ženy z rodu proto padla kletba,“ shrnuje děj Paseka, která titul vydala v březnu.
Katalánská spisovatelka Irene Solà podobně jako Layla Martínez, její současnice z Madridu, která za sebou v Česku zanechala silnou stopu oceňovaným Červotočem, spojuje zkoumání traumat zděděných po Francově režimu s ženskou perspektivou a fantaskními, až magicky hororovými prvky. Jejich melancholické příběhy, které neznají klasické hranice mezi zlem a dobrem, začíná současná literární teorie rozpoznávat jako sílící, samostatný tvůrčí proud.
5. Naháčci
Dorota Ambrožová
Autorka, která na sebe upozornila před dvěma lety diskutovanou novelou Poslední léto, se tentokrát otevřeně zpovídá z vlastních zkušeností s mateřstvím. Matkou se stala hned po škole. V Naháčcích přiznává, že do období, které se často stereotypně vykresluje jako nejradostnější chvíle v životě, ve velkém patří i frustrace, bezmoc a zmatek. Její novinka „balancuje na pomezí nekompromisní autofikce a něžné eseje, popisuje mateřskou zkušenost, rodinné tradice a očekávání zakořeněné ve víře,“ popisuje nakladatelství Listen, které text vydalo na základě série od Radia Wave.
6. Děloha
Natália Antoňáková
Vyspíme se spolu, jen co za námi zaklapnou dveře do bytu, což vůbec není běžné. Předtím jsme si vždy dlouho povídali, leželi vedle sebe, líbali se a zase si povídali, než vůbec k nějakému sexu došlo. Je mi ale jasné, že situace se změnila. Že mít sex je pro nás oba momentálně jediný nástroj, který beze slov vyventiloval to, co se mezi námi v poslední době stalo, a co vyvrcholilo mým činem tak nezvladatelným, že kdybych nebyla menší a slabší, asi bych Adamovi fatálně ublížila.
Režisérce Natálii Antoňákové vyšel debut Děloha v nakladatelství Listen už před rokem a od té doby posbíral vřelé čtenářské reakce. Příběh ženy, kterou po třicítce začne dohánět trauma z minulosti i toxicita partnerského vztahu, je podle autorky věnován „všem, kteří v životě vedli nebo pořád vytrvale vedou boj s událostmi ze své vlastní minulosti nebo s tím, co se v jejich životě děje právě teď.“
7. Práce na hovno
David Graeber
David Graeber si dovolil říct, co si hodně lidí raději jen potichu myslí. V roce 2013 vydal esej, ze které se stal globální fenomén. Všiml si nepřímé úměry mezi společenskou užitečností práce a výdělkem: zatímco učitelé, zdravotní sestry, hudebníci či investigativní novináři sotva vyžijí, armády středních manažerů, stratégů, konzultantů, koordinátorů komunikace a firemních právníků berou v pohodlí velké peníze za něco, bez čeho by se společnost obešla velmi dobře. Nebo ve skutečnosti vlastně nedělají nic?
Kniha vychází ze stovek svědectví, která Graeber obdržel po virálním úspěchu stejnojmenné eseje, a načrtává utopickou vizi společnosti, kde by volný čas, kreativita i péče byly do ekonomického systému zakomponovány tak, aby dávaly smysl.
8. Šeptej nahlas
Miloš Hroch
Shoegaze pro mě dlouho byl žánr, který mě nepustil k sobě. Nemohl jsem do něho proniknout, neměl jsem se čeho chytit. (...) S výjimkou My Bloody Valentine to na mě působilo jako póza bez hlubšího smyslu. Když jsem se dozvěděl, že v porevoluční Praze vyrostla silná shoegazeová scéna, bylo to jiné. Scházel mi návod, proč ta hudba existovala právě tady a tehdy, začíná svoje vyprávění hudební novinář Miloš Hroch.
V Šeptej nahlas zkoumá niche, ale formativní žánr v osmi kapitolách věnovaných pěti kapelám – Toyen, Ectasy of St. Theresa, Naked Souls, Here a Sebastians. Pátrá po stopách alternativní hudby 90. let, po které historie zahladila stopy a ptá se, proč se to stalo. Pro každého hudebního geeka must read.
9. Mlčení
Lukáš Houdek
Novinář a dokumentarista Lukáš Houdek ve své loňské knize otevřel možná největší tabu současné společnosti. Poskládal ji totiž z rozhovorů s pedofily, jejich blízkými i s odborníky, kteří vysvětlují, jak vypadá život s touto parafilií. Autor dokázal příběh přesvědčivě uchopit i díky vlastní zkušenosti, protože byl v dětství zneužitý. „Bylo pro mě hrozně důležité najít informace o tom, co se mi stalo, proč se mi to stalo a kdo jsou ti lidé,“ říká v rozhovoru s Heroine. V Mlčení ukazuje, že mezi pachateli sexuálního zneužívání dětí a pedofily je zásadní rozdíl, i když je veřejné mínění často chápe jako totéž.
I přes kontroverzní téma by ohlasy publika nemohly být lepší. „Nebudu lhát. Taky jsem ke knize přicházela s určitými předsudky. Jenže já miluju boření předsudků! A PŘESNĚ tohle autor dělá. Klobouček a moc díky za takovou knihu,“ hodnotí jedna ze čtenářek na Databázi knih, kde má Mlčení 90procentní skóre.
10. Co já? Co ty?
Miřenka Čechová
Lauru si ve čtrnácti v dětském domově vyhlédl starší učitel. Teď je jí 30 a vydává se do svých vzpomínek povyprávět mu, jak se tehdy cítila a co všechno jí udělal. Mluví také o dalších opuštěných dětech, které se musejí spokojit s odměřenou porcí lásky, o přátelství s drsňačkou Marií i o životě v příhraniční Aši. Minulost se prolíná s Lauřiným současným životem exkluzivní prostitutky a sžíravými myšlenkami na pomstu. Autofikční vyprávění experimentuje s formou a hraje si s nespisovným, záměrně deformovaným jazykem, aby podtrhlo autenticitu a syrové vyznění. „Text zaujme nezvyklou formou, proudem řeči, dějovým spádem a absencí sentimentality,“ píše porota Magnesie Litery, která dílo zařadila do širší nominace pro Literu za prózu.
Novinky v angličtině
Jarní tipy uzavřeme trojicí titulů ze světa – pro všechny, kteří se buď chtějí procvičit v angličtině, nebo nechtějí čekat na český překlad. Najdeme mezi nimi novinku od výrazné japonské autorky, autobiografii od asi nejikoničtější mileniálky současnosti i diskutovaný bestseller, který tematizuje fenomén tradwife, na nějž se už vrhli producenti*producentky z Hollywoodu.
11. Sisters in Yellow
Mieko Kawakami
Rodačka z Tokia Hana stejně jako její kamarádky pocházela z chudých poměrů. Všechny buď pracovaly za barem nebo jako hostesky, takže za peníze dělaly společnost výrazně starším mužům v karaoke barech. Nakonec je protloukání se na okraji společnosti zavedlo ke zločinu a k založení vlastního baru. Prostředí okraje společnosti, zločin i pátrání po minulosti ze Sisters in Yellow, dělá noir kriminální příběh se silnými ženskými charaktery. Kniha japonské autorky vyšla v originále v roce 2023, letos přichází její překlad do angličtiny, který už budí pozornost u největších deníků včetně New York Times.
12. Famesick
Lena Dunham
Před pár lety napsala tato autorka seriálového hitu Girls (2012 až 2017) esej pro Vogue, v níž se svěřila, že kvůli endometrióze musela podstoupit hysektomii (odstranění dělohy). Později sdílela, že trpí také Ehlers-Danlosovým syndromem. Teď přichází s „neurvalou a upřímnou reflexí slávy, nemoci, sexu a ostatních věcí mezi tím,“ v níž bilancuje, zda splnění jejího uměleckého snu stálo za daň, kterou si to vybralo na jejím těle. Ve třech aktech provede čtenářstvo svou minulostí, od prodání pilotu Girls HBO po své vystřízlivění ze slávy.
13. Yesteryear
Caro Claire Burke
Její manžel je pohledný kovboj, její život na farmě připomíná pohádku a domácí chleba, který peče, vzbuzuje na Instagramu obdiv a závist milionů (!) followers. Natalie žije americkou tradwife idylku, dokud se něco nezvrtne. Jednoho krásného rána zjistí, že už ji neobklopuje její estetický domov, ale svět v roce 1855. Bude život skutečné tradiční a bohabojné hospodyně pro ni? Kromě nadšených recenzí čtenářek a čtenářů kniha přilákala i zájem z Hollywoodu, kde ji zrovna adaptují do filmu s Anne Hathaway v hlavní roli.
