Dnes si nedokážeme regály v supermarketech bez lahví Coca-Cola představit, ale znáš její příběh?
Letos to je přesně 55 let, co se u nás začala vyrábět Coca-Cola. Obyvatelé Československa se ale s ikonickou západní limonádou seznámili mnohem dříve. Pojď se s námi při příležitosti tohohle výročí podívat na to, jakou cestu musely lahve s červenou etiketou ujít, než se dostaly do každého regálu v supermarketu i v té nejmenší večerce. Tak běžně dostupná, jako je dnes, totiž v minulosti rozhodně nebyla.
Z léčivého sirupu nápojem, který zná celý svět
Jakkoliv má příběh Coca-Cola v Česku velmi zajímavý průběh, pojďme se nejprve podívat na to, jak se začal psát ve světě. První kapitola začala v roce 1886, kdy atlantský lékárník John Stith Pemberton namíchal sirup, který měl původně sloužit jako léčivé tonikum. Nápoj se začal prodávat v lékárně Jacobs' Pharmacy za pět centů. Rychle si získal oblibu, a když recept a distribuci o pár let později převzala The Coca-Cola Company, stal se z něj v USA, a následně v dalších státech masový produkt.
Armádní barter
Od momentu, kdy lékárník přišel se základní recepturou, uplynula řádka let a vypukl největší válečný konflikt historie lidstva. Když do Československa, konkrétně do Plzně dorazila americká armáda, přivezla s sebou tajemnou limonádu, kterou místní vojáci neznali. V Plzni zase měli plzeňské pivo. A tak si vojáci začali nápoje vyměňovat.
Stejně jako v Americe, také občané a občanky Československa si unikátní chuť oblíbili. Coca-Cola představovala západní, tedy v očích tehdejších Čechoslováků moderní a svobodný způsob života. V roce 1969 spatřil světlo světa první návrh smlouvy mezi The Coca-Cola Company a společností Konzervárny a lihovary, Praha. O dva roky později došlo k získání licence a spuštění výroby v Brně, kde z výrobní linky sjela první lahev. Československo se tak stalo čtvrtou socialistickou zemí – po Bulharsku, Maďarsku a Jugoslávii – kde se Coca-Cola vyráběla.
Jestli si ale představuješ, že si stačilo pro lahev dojít do jakékoliv večerky nebo supermarketu, musíme tě vyvést z omylu. „Dala se koupit v Tuzexu a v několika luxusnějších restauracích,“ upřesňuje ředitel pro korporátní záležitosti a udržitelnost v Coca-Cola HBC Česko a Slovensko Michal Dyttert. V roce 1971 stála lahev 2,5 koruny československé a průměrný měsíční plat se pohyboval kolem dvou tisíc korun československých.
Z Tuzexu do každého obchodu a restaurace
Dalším důležitým mezníkem bylo otevření výrobního závodu Praha-Kyje v roce 1993, kterého se zúčastnil tehdejší předseda vlády Václav Klaus a další významné osobnosti. Ve stejném závodě se Coca-Cola vyrábí dodnes a distribuuje produkty do celého Česka a Slovenska.
Co se ale výrazně změnilo, je objem výroby. „V prvním roce závod vyrobil 18 milionů litrů nápojů a v minulém roce jsme vyrobili víc než 415 milionů litrů nápojů. Ten rozdíl je obrovský,“ říká Michal Dyttert.
Zatímco receptura se zachovala, proces výroby se neustále modernizuje, a to i s ohledem na udržitelnost. „V roce 1971 když se začalo produkovat, bylo na jeden litr vyrobeného nápoje potřeba téměř tři litry vody. Dnes je to jenom jeden a půl litru vody, což je obrovský úspěch,“ říká Michal Dyttert. Velkým krokem bylo také otevření mokřadu přímo v průmyslovém areálu, který zadržuje 12 a půl milionu litrů vody ročně a pomáhá obnovovat biodiverzitu v oblasti. Před rokem a půl v Coca-Cola také zapojili do distribučních procesů umělou inteligenci, která jim pomáhá optimalizovat naskladňování a vyskladňování produktů.
Od první lahve, která v Brně sjela z výrobního pásu, uplynulo 55 let. Za takovou dobu se změnilo mnoho – od zásadních momentů, jakým bylo rozdělení států na Česko a Slovensko, až po způsob, jakým dnes značky jako Coca-Cola přemýšlí o své výrobě. Teď už víš, jakou cestu musela ujít, než se dostala do tvé lednice, oblíbeného kina nebo na štědrovečerní stůl.
