Vybrali jsme místa, kam by ses na dovolenou nejspíš nevydal*a.
Některá místa na světě vypadají jako opravdový ráj. Nechybí jim tyrkysové moře, bílý písek a boží výhledy. Jenže pak zjistíš, že pod nohama dřímá obří aktivní sopka, kousek vedle leží radioaktivní odpad nebo ze stromů visí jedovatí hadi.
Koukni na seznam ostrovů, které je nejspíš lepší poznat z vyprávění než na vlastní kůži.
Bikini Atoll, Marshallovy ostrovy – výbuch tisíckrát silnější než Hirošima
Spojené státy tam po válce odpálily 23 jaderných zbraní. Ještě před začátkem testů nechaly přestěhovat všech 167 místních obyvatel s tím, že se brzy vrátí. Jenže v roce 1954 přišel test Castle Bravo, při kterém USA odpálily nejsilnější jadernou nálož ve své historii. Výbuch byl zhruba tisíckrát silnější než bomba svržená na Hirošimu.
Část obyvatel se sice v 70. letech vrátila, ale už v roce 1978 musela znovu pryč. V jejich tělech se totiž hromadilo radioaktivní cesium-137, látka vznikající při jaderných explozích, která se přes kontaminovanou půdu a potraviny dostala do lidského organismu.
Dnes ostrov zůstává prakticky neobydlený a jeho trvalé znovuosídlení je dost nejisté. Radioaktivní kontaminace postupně klesá, její úroveň se tu ale stále pravidelně sleduje.
Runit Island, Marshallovy ostrovy – betonová radioaktivní rakev
Na Marshallových ostrovech ještě zůstaneme. Z Bikini se přesuneme na Enewetak, další atol tvořený desítkami malých korálových ostrůvků. Také tady Spojené státy testovaly jaderné zbraně. Po válce jich tu odpálily 43.
Na jednom z ostrůvků, Runit Islandu, zanechal test Cactus obrovský kráter. Američané ho později naplnili více než 80 tisíci metry krychlovými radioaktivní půdy a překryli ho betonem. Vznikla tak kopule známá jako Runit Dome, které místní říkají The Tomb.
Uvnitř dodnes zůstává radioaktivní materiál včetně plutonia. Kopule navíc stojí jen pár metrů od oceánu a kráter pod ní není zespodu vybetonovaný ani opatřený jinou nepropustnou bariérou.
Hart Island, New York – ostrov milionu mrtvých
Přímo v New Yorku, jen kousek od Bronxu, leží ostrov, na kterém bylo pohřbeno více než milion lidí. Hart Island slouží jako veřejný hřbitov už od roku 1869 a k pohřbívání se využívá dodnes.
Končí tu lidé, o jejichž těla se nikdo nepřihlásil, nepodařilo se je identifikovat nebo pro ně zkrátka nikdo nezařídil vlastní pohřeb. Místo klasických jednotlivých hrobů se tu rakve ukládají do dlouhých společných příkopů v několika vrstvách nad sebou.
Ostrov má navíc temnou minulost. V průběhu let tu fungovala věznice, psychiatrické zařízení, tuberkulózní sanatorium i karanténa.
