V oblasti gastronomie, kultury či politiky je Čína prostě úplně jiný svět.
Třiatřicetiletý Karol Šebo je rodákem z města Modra na Slovensku, který v Číně podniká v oblasti vína. Aktuálně žije v malém městě Zhongjie, v okrese Canghzou (viz mapa níže), kde je jedním z nejpopulárnějších pokrmů oslí maso. Karol nám v rozhovoru vyprávěl i o dalších čínských specialitách, jako je prasečí mozek či kuřecí nožky s kůží.
Po krátké debatě o jídle jsme se přesunuli také k rozdílům mezi evropskou a čínskou mentalitou, přičemž nám objasnil, že mnozí Číňané vypijí více alkoholu než my. Od lehkých témat přišla na řadu také politika.
Zajímalo nás, jak čínská média prezentují protesty v Hongkongu, na jakých místech je nejvíce viditelná komunistická propaganda a jaký mají Číňané postoj k osobě Mao Ce-tunga či ke kontroverzní politice jednoho dítěte.
- Zda si Karol zvykl na to, že si ho chtějí Číňané neustále fotografovat
- Proč Číňané nesmí používat Google nebo Facebook
- O tom, že někteří bezdomovci využívají bezhotovostní platby
- Jak chutná oslí maso, vepřový mozek či kuřecí nožky s kůží
- O pozitivním vztahu Číňanů k alkoholu a jejich speciálních zvycích
- Jaké témata jsou v Číně tabu a jak prezentují čínská média protesty v Hongkongu
Pojďme na to od začátku. Jak ses dostal do Číny?
Poprvé jsem sem přijel jako osmnáctiletý a rozhodnutí nebylo úplně na mně, ale na mém otci. Tehdy jsem tu strávil dva roky a studoval jsem čínský jazyk. Původní záměr byl takový, že se naučím čínsky a zůstanu tam na vysoké škole. Ale čínština je velmi náročná a za 2 roky jsem se ji nenaučil natolik, abych v ní dokázal studovat vysokou školu. Nakonec jsem tedy odešel do Prahy.
Občas se stane, že se začne tvrdým, přejde se k vínu a na závěr se končí pivem. Zkrátka úplně naopak, než na Slovensku. U nás se spíše zvyšuje stupeň a v Číně začíná nahoru a klesá se dolů.
Kdy ses vrátil zpět?
Zpátky jsem se do Číny vracel v pravidelných intervalech, aktuálně zde máme partnery z byznysu, se kterými řešíme obchod. Přestěhoval jsem se sem počátkem roku.
Jak tě první týdny a měsíce vnímali Číňané?
Asi tak jako i nyní. Když mi bylo 18 a jel jsem do Pekingu, tak tam bylo méně cizinců než v současnosti. Vlna příjezdu cizinců nastala zhruba až 5 let poté – po olympiádě. Cizinec byl dříve taková rarita, se kterou se chtěli místní lidé fotografovat.
Fotografují se s tebou Číňané pravidelně i teď?
Ano, dost často. Jednou jsem byl například v Číně s kamarádem, který má blond barvu vlasů, a najednou jsme měli před sebou 20 až 30 fotoaparátů. Všichni nás brali jako exotiku. Teď to už je jiné. Uplynulo skoro 15 let a Peking je již podstatně více internacionální. Ale naopak, tady, kde se aktuálně nacházím, je cizinců málo. Takže se často dostávám do situace, kdy se se mnou chtějí místní lidé vyfotit. Stává se mi to opravdu pravidelně. I minule jsem se byl najíst, přisedl jsem si ke dvěma Číňanům, a ti si nás hned vyfotili a poslali kamarádům.
Nepovažuješ za otravné, když si tě neustále fotí?
Na to je třeba si zvyknout. Zpočátku to bylo zábavné, později mi to začalo lézt na nervy a nakonec jsem si zvykl. Je to součást takového místního koloritu.
Čímž se jejich mentalita odlišuje od slovenské?
To je dobrá otázka. Řeknu to takto. V čínské kultuře je například při komunikaci kladen důraz na zachování jakési harmonie. To znamená, že Číňané málokdy řeknou ne a až následně člověk zjistí, že jde jen o projev jejich slušnosti. Navenek tvrdí, že se jim něco líbí, že chtějí na čemsi spolupracovat, ale ve skutečnosti bývá opak pravdou. Jako kdyby nechtěli jít do konfliktu. Je třeba se tedy u nich naučit číst mezi řádky. A to je asi ten největší rozdíl.
Komunistická propaganda je přítomna všude. Když je ale v Číně turista, tak to ani nevnímá, neboť ty různé plakáty s komunistickými hesly jsou čínsky. Je to součást jejich politického vzdělávání.
Dále je třeba říci, že Slováci mají za sebou amerikanizaci. Máme Facebook, YouTube, posloucháme americkou hudbu, sledujeme jejich filmy a podobně. Když tedy Slovák přijede někam v rámci západního světa, zjistí, že má s tamními lidmi podobné koníčky. Číňané Facebook, Google ani YouTube nemají, z americké filmové produkce sledují pouze velké blockbustery a i to jen vybrané, no a zahraniční hudba je na tom podobně. I v této oblasti pak vzniká ten odstup a nedostatek společných bodů.
Co používají místo Googlu?
Čínský vyhledávač Baidu. Prakticky všechny velké světové stránky mají svou obdobu v Číně. A to například i Uber, Amazon a podobně. Vyplývá to i z toho, že není zájem shora, aby velké firmy, které jsou sběrači dat, byly ze zahraničí. Proto je raději zvolena tato varianta.
Co se dozvíš po odemknutí?
- O tom, že i bezdomovci využívají bezhotovostní platby
- Jak chutná oslí maso, prasečí mozek či kuřecí nožky s kůží
- Co znamená, když se v čínské reklamě objeví běloch
- O pozitivním vztahu Číňanů k alkoholu
- Jaká témata jsou v Číně tabu a kde je nejvíce patrná komunistická propaganda
