Vydali jsme se uklízet Prahu s dobrovolníky, kteří se takto schází každý týden. Přidat se můžeš i ty (Reportáž)

Zbyněk se zasmál. Když jsem řekl skupince lidí, s níž jsem se sešel, abychom z michelského Tyršova vrchu udělali o kousek čistší místo, že osazenstvo budu při uklízení otravovat svými zvídavými novinářskými dotazy, vedoucího akce to zjevně pobavilo a já jsem měl brzy přijít na to, proč. Čisté svědomí a prostředí se totiž platí intenzivní prací a na dotazy během operace opravdu příliš prostoru nezbylo. 

Moje výprava s Trash Hero začala v Praze 4 na zastávce Michelská. Už z dálky jsem viděl, jak žlutá trička hrdinů moderní doby svítí a jejich vlajky vlají ve větru.

„Jdeš taky za Trash Hero?“ Oslovil mě na cestě k hrdinům Štěpán. Stejně jako pro mě to i pro něj byla se žlutými tričky první akce. Uklízení veřejného prostoru se ale věnuje už dlouho. „Já si tak uklízím pro sebe, když někde něco vidím, nebo když si všimnu, že se koná nějaká akce. Je to potřeba a tohle jsem měl hned u baráku, tak jsem se hned rozhodl, že se přidám,“ popsal.

Cílová stanice: Tyršův vrch

„Stejně jako minule budeme i dnes uklízet Tyršův vrch, kde zbylo ještě hodně práce. Budeme muset odklízet hodně zeminy. Všechny nástroje máme připravené, takže můžeme vyrazit,“ uvítal nás Zbyněk.

A tak jsme vyšli na nedaleký kopec, který dobrovolníci v rámci Trash Hero čistili už několikrát. Zbyněk mi po cestě vysvětluje, že v části, kterou budeme uklízet, dlouho pobýval člověk bez domova a za ta léta tam po něm zbyla poměrně velká spoušť, kterou je třeba zlikvidovat.

„Silnější odklidí tu hromadu kontaminované zeminy, kterou tam ten člověk nechal, a zbytek bude čistit okolí. Sbírat a třídit odpadky, shromažďovat použité stříkačky. Baterky je potřeba dávat stranou,“ instruuje mě následně.

Když jsme dorazili na místo, bylo jasné, že nás čeká hodně práce. Sídlo někdejšího rezidenta uprostřed zarostlého a špatně přístupného lesa představovalo velkou hromadu udusané hlíny, již kromě žížal a brouků prolézaly právě i desítky vybitých monočlánků.

Poklady z půdy: voňavky i koloběžka

Rukavice nasadit, krumpáče do ruky a jde se na to. Zem je natolik zdupaná, že je potřeba nejdřív ji nakypřit. Beru tedy do ruky krumpáč a připravuji půdu ostatním. Vyvstává mi myšlenka, že jako malý jsem chtěl být archeolog a vesmír mé přání evidentně vyslyšel. Se zpožděním dvou desítek let, ale vyslyšel.