Několikrát za 250 milionů let se z různých, na sobě nezávislých druhů korýšů stali krabi. Tým vědců se nyní krabí rodinku snaží rozlišit.
Krabi se mohou zdát jako poměrně nudní a nezajímaví živočichové. To ale rozhodně není pravda, pokud se bavíme z hlediska evoluční biologie. Krabi se totiž vyvinuli a znovu zakrněli již několikrát za posledních 250 milionů let. Tento proces si také vysloužil svůj vlastní název karcinizace. Vědci teď podle serveru Science Alert pracují na tom, aby mohli známky tohoto jevu lépe zachytit.
Karcinizace je možná trochu nepochopitelný pojem a ani po vysvětlení nemusí být každému jasný. Tkví v tom, kdy se „nekrabí“ forma života změní v tu „krabí“. Opačný proces, kdy znaky těchto korýšů postupně zakrňují se pak nazývá dekarcinizace.
Jev sám o sobě samozřejmě není nijak neobvyklý, znaky během evoluce přeci jen vznikají a zase odcházejí často. Avšak krabí znaky se začaly objevovat během posledních 250 milionů let několikrát a na různých druzích za různých podmínek. Objevily se nejméně pětkrát a zmizely přibližně sedmkrát.
Například píseční krabi svoje tělesné rysy již takřka ztratili stejně tak jako krabi poustevníci. Vedle toho se znaky naposlední chvíli evoluce zachránily v případě krabů červených. Druhů těchto živočichů je několik a žijí na širokém parketu biotopů. Najdeš je jak na korálových útesech, tak v jeskyních nebo některých lesích.
Není vše krab, co má klepeta
Tady věci nabírají tak trochu na složitosti, protože přestože krabí rysy má mnoho různých druhů krabů, ne každý živočich, který jako originální krab vypadá jím musí nutně i být. Jak od sebe ale takové korýše rozeznat?
Záhadné evoluční znaky a propletenost klepet různých druhů korýšů teď zkoumá tým vědců pod vedením bioložky Joanny Wolfe. Jejich cílem je záhadné evoluční vztahy vyřešit a zjistit, jaké charakteristické znaky krabi mají. Téměř polovina větví krabího stromu života je totiž doposud neobjasněna.
Snadno se dají odlišit podle počtu párů kráčivých končetin. Skuteční, poctiví krabi, mají mít 4 páry nohou a klepeta. U některých jedinců se ale vyskytují jenom tři páry kráčivých nohou, je u nich tedy pravděpodobné, že se nejedná o „originálně vytvořeného“ kraba, ale jen o druh, který zdědil některé z jeho rysů.
Toto rozdělení „pravých“ a „falešných“ krabů se ale nestalo přímo. Podle bioložky Joanny Wolfe příroda neustále kraby přetvářela. Konkrétně dvakrát údajně předělala ty pravé a třikrát ty falešné.
„Musí existovat nějaká evoluční výhoda krabího těla,“ okomentovala evoluční proces kolegyně Wolfe Heather Bracken-Grissom. Tvrdý krunýř podle vědců pomáhá krabům chránit se proti predátorům, stejně jako chůze stranou, ať vypadá sebevíc komicky. Někteří zástupci jsou ale schránky zbaveni a chodit dokáží i popředu. Proč? Odpověď na tuto otázku zůstává záhadou.
Co tedy přesně dělá kraba krabem zatím taxonomové teprve formulují. Výzkumem současných i historických zkamenělých druhů by měli být schopni předvídat tvar různých druhů krabů na základě prostředí. „Zkoumání evoluce krabů poskytuje časovou škálu před 250 miliony let, pro kterou bychom s dostatkem dat mohli být schopni předvídat morfologii, která by z toho vyplynula,“ popsala Bracken-Grissom.
Krabí tělo je přitom možná jedním z nejbezpečnějších co se týče evolučního vývoje. Google našeptávač, který hází otázku Will human evolve into crabs? (Vyvinou se lidé v krabi), je ale prozatím odpověď ne. Proměny se zatím týkaly jen různých druhů korýšů, druhová pestrost tak, zdá se, ještě řadu milionů let zůstane.
