Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Na dnešní výlet se vydáváme opět do divoké přírody, kam ještě nestihly dorazit stánky s občerstvením, mobilní WC ani sedačkové lanovky. Míříme do Středních Brd – přesněji na vrchol Houpák, na který to vezmeme přes bývalé vojenské letiště a kolem řady bunkrů. Kromě svačiny si ale s sebou zabal raději i pláštěnku, předpověď zatím slunečno a 20 stupňů nehlásí.
Naším výchozím bodem na odlesněný vrch Houpák je Malá Víska, která se nachází asi sedm kilometrů jižně od města Hořovice, kam se pohodlně dostaneš i veřejnou dopravou například z Prahy, Příbrami, Berouna i Plzně. Prosíme, hlavně nevjížděj do oblasti bez povolení autem, jedná se o ochranné pásmo bývalého vojenského újezdu. Nevstupuj také mimo vyznačené cesty, pravděpodobnost, že šlápneš na nevybuchlou munici je sice malá, nikoli však nulová.
Pevná obuv je opravdu potřeba, docela dost toho totiž nachodíme. A když říkáme „docela dost“, myslíme tím zhruba 12,5 kilometru. Přestože ale půjdeme na kopec, čeká nás příjemné pozvolné stoupání, které po většinu cesty ani nezaznamenáme. Přeci jen, stoupání 240 metrů na 6,3 kilometrech není nic hrozného.
Poté, co po žluté turistické značce vyjdeme z Malé Vísky, můžeme zhruba po jednom kilometru odbočit k Jindřichově skále a celkovou trasu si tak asi o 500 metrů prodloužit. Nicméně pokud chcete tuto vyhlídku navštívit, učiňte tak ještě před samotným výstupem na Houpák. Věřte nám, po více než dvanácti kilometrech v nohách už se vám do žádné odbočky navíc chtít nebude.
Tři kilometry od Malé Vísky, tedy asi v půlce výstupu na Houpák, se před námi rozprostře rozsáhlá betonová plocha. Jedná se o bývalé vojenské letiště o rozloze zhruba 850 na 60 metrů, které bylo tajně vybudované Němci během druhé světové války. Nacházela se zde i dřevěná letištní věž, ta se ovšem nedochovala.
Vrchol Houpák a jeho okolí za dob vojenského újezdu dohromady tvořily takzvanou Cílovou plochu Jordán – vojenskou střelnici, která byla založena v roce 1926. Zahrnuje celkem 9 bunkrů v různém stavu zachovalosti. Průběžně se zde testovalo československé opevnění, později oblast využívala německá armáda jako vojenské cvičiště. Některé objekty ovšem byly postaveny až po 2. světové válce.
Podle některých zdrojů měl právě z tohoto letiště odlétat Adolf Hitler a opouštět odsud vlast měl i prezident Edvard Beneš v roce 1938. Letiště by ale tak muselo být ještě starší, než se předpokládá, pravděpodobně to tak není pravda. Po druhé světové válce pak bylo letiště jen krátce a spíše sporadicky.
Letiště je to ale i tak velmi zajímavé – hlavně díky tomu, že kopíruje nerovný terén a vede tudíž do kopce (nebo z kopce) a ranvej je velmi krátká. Není tedy možné, aby odsud vzletělo velké letadlo nebo zde přistálo. I dnes však letiště na první pohled působí jako provozuschopné. Podle oficiální zdrojů zde ale jako poslední přistál americký vrtulník AH-64 APACHE v roce 2000 během spojeneckého cvičení NATO.
Atraktivity místa si všimli i filmaři. V červenci roku 2015 se tak na brdském letišti točila část scén historického válečného filmu Anthropoid o atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha z dílny britského režiséra Seana Ellise.
Až si letiště dostatečně prohlédneš, vydáme se dál. Zhruba po jednom kilometru se ocitneme na rozcestí K letišti a vyměníme žlutou turistickou značku za modrou. Po dalším kilometru dojdeme k německé pozorovatelně, která byla v prostoru Jordán postavena za 2. světové války a je unikátní svými dvěma pozorovacími štěrbinami.
Pak už nás Naučná stezka Jordán dovede až na samotný Houpák. Neustálé odlesňování a vypalování této oblasti v době, kdy byla využívána vojáky, ji proměnilo v unikátní ekosystém. Kochat přírodou se tu tak budeš moci za každého ročního období – ať už kvetou vřesy, listí se barví do žluta nebo padá sníh.
Jak již bylo zmíněno, v okolí Houpáku se nachází mnoho vojenských objektů – především takzvaných „řopíků“ (Neboli: Lehké opevnění vzor 37. Lidové označení „řopík“ vzniklo zkratkou Ředitelství opevňovacích prací.). Taková nejznámější stavbička, zkušební pěchotní srub CE „Jordán“, stojí od roku 1936 přímo pod vrcholem a přezdívá se mu „Benešák“. Znát jej můžeš například z filmu Obecná škola, kdy Fanouš Souček v podání Zdeňka Svěráka zakřičí ono ikonické „Skupina A, k zemi!“ a odpálí Panzerfaust.
Je všeobecně – mezi námi turisty, známo, že z Houpáku se člověku naskýtá ten nejkrásnější panoramatický výhled v Brdech. Za dobrého počasí můžeš kromě brdských lesů dohlédnout až na Krušné hory, České středohoří či Krkonoše. Tak se pěkně usaď na ne příliš pohodlný železobetonový pěchotní srub, vybal z batohu chleba s máslem a rozjímej. V Brdech je fakt krásně. A ticho.
Doufáme, že tě Brdy okouzlily stejně jako nás. Není nutné se vždy hnát do těch nejvíc „vyhajpovaných“ insta míst, kde je stopa člověka už pomalu znatelnější než stopa přírody. Na výšlapu přeci nepotřebujeme stánky s točenou malinovkou a obchůdky s turistickými známkami na každém rohu, no ne?
Tak snad tě po dnešním výletě nebolí nohy a těšíme se příště!