Čína investuje obrovské peníze do vesmírného programu, kterým se díky vlastní vesmírné stanici, sondám na Marsu i Měsíci přibližuje Rusku a USA.
Čína překonala svůj rekord v nejdelší misi s lidskou posádkou v celé dosavadní historii čínského vesmírného programu.
Tři tchajkonauti, jak zní čínský termín pro tamní kosmonauty, se v sobotu vrátili zpět na Zemi po šestiměsíční misi na čínské vesmírné stanici Tchien-kung. Přistávací kapsle kosmické lodi Šen-čou 13 přistála v noci na sobotu v poušti Gobi v čínském regionu Vnitřní Mongolsko.
Dva muži a jedna žena Čaj-kang, Jie Kuang-fu a Wang Ja-pching strávili na čínské vesmírné stanici dohromady 183 dní. Vojenská pilotka Wang Ja-pching se loni v listopadu stala vůbec první Číňankou, která absolvovala výstup do otevřeného vesmíru.
Všichni tři členové posádky po přistání v poušti Gobi prohlásili, že se cítí dobře. Na vesmírné stanici, kam loni v listopadu vystartovali, prováděli „četné vědecké experimenty, instalovali zařízení a vybavení a testovali nové technologie“. Čína svou vesmíru stanici Tchien-kung označuje také jako „Nebeský palác“.
Čína na rozdíl od Ruska není oficiálním partnerem Mezinárodní vesmírné stanice, a tak si svůj vesmírný program vyvíjí odděleně od zbytku světa. Minulý rok v dubnu vynesla její kosmická loď Šen-čou první modul orbitální základny Tchien-kung, a tak práce na její výstavbě i nadále pokračují. Číňané plánují základnu doplnit o více modulů.
Start další pilotované mise na vesmírnou stanici s označením Šen-čou 14 se očekává v průběhu příštích měsíců, zřejmě v květnu nebo červnu. Úspěch zatím nejdelší 183denní mise ve vesmíru pro Čínu znamená motivaci postupovat ve vesmírném programu, protože předchozí mise Šen-čou 12 trvala celkem 92 dní.
Čína v budoucnu plánuje zavést šest měsíců jako standardní dobu pobytu ve vesmíru, a tak každým následujícím letem dny na orbitální základně prodlužuje.
Za poslední léta se přitom Číně díky obrovským investicím do vesmírného programu podařilo mílovými kroky přiblížit k úspěchům hlavních kosmických mocností USA a Ruska. Čína nejenže zkonstruovala a vyslala do orbitu vlastní základnu, a tak její vesmírný výzkum nezávisí na stárnoucí ISS, ale vybudovala i vlastní navigační satelitní systém BeiDou, podařilo se jí vyslat průzkumné vozidlo na Měsíc či dokonce sondu na Mars.
