Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
V sérii zajímavých osobností českého sportu otevíráme příběh Gustava Frištenského, legendy českého i světového zápasnictví.
V sérii zajímavých sportovních osudů jsme se tentokrát zaměřili na Gustava Frištenského, legendárního řecko-římského zápasníka. Zatímco ve sportovním životě dosáhl nevídaných úspěchů, v tom osobním se musel popasovat s několika tragédiemi.
Silný od dětství
Gustav Frištenský se narodil 11. května 1879 v Křečhoři u Kolína, přesně v osadě Kamhajek, Aloisovi a Kateřině Frištenským. V té době už měli manželé dceru Annu, Gustav byl jejich prvorozeným synem. Po něm se narodilo ještě pět dětí.
Jako nejstarší syn musel Gustav odmalička pomáhat v zemědělství. „Ve čtyřech letech přidržoval opratě při proorávání řepy, v osmi letech stával o půl páté ráno a jel s druhým povozem naloženým řepou do velimského cukrovaru, protože za ranní dovoz bylo o zlatku více. Ve dvanácti nosil na sýpku těžké pytle se zrním,“stojí na oficiálních stránkách věnovaných Frištenskému. Byl od dětství obdařený velmi silnou postavou, kterou si v té době navíc začal pěstovat. Sám si vyrobil činky ze žulových kamenů a kovové tyče, se kterými cvičil.
Když bylo Gustavovi čtrnáct let, rodina se bez jeho souhlasu rozhodla, že se vyučí kovářem. Nastoupil proto do Kolína ke kovářskému mistrovi. Byl mezi učni sice nováčkem, vynikal ale svou silou a šikovností natolik, že vyvolal žárlivost jednoho ze starších učňů. Ten Gustavovi podstrčil žhavou podkovu, o kterou si Gustav popálil dlaň až na kost. Hojení trvalo několik měsíců, Gustav se poté už do kovárny nevrátil. Rodina se rozhodla, že se místo toho vyučí řezníkem.
Zřejmě nejsilnější muž monarchie
Když obdržel řeznický výuční list, vydal se v roce 1898 na zkušenou do Brna. Nastoupil tam do práce k německému řezníkovi, ubytování našel u svého strýce Aloise Choděry, jednoho z těch, kteří v moravské metropoli zakládali spolek Sokol Tyrš Brno. „S ním chodí cvičit do Besedního domu, poprvé se seznamuje s hrazdou, zvedá skutečné činky, poznává sportovní nářadí a náčiní. Večer sokolové zkouší zápasit. S Gustavem si však odmítají měřit síly, protože je hned poráží. Doporučují mu atletický klub Hellas – „tam sou silné chlapiska, mají velké svaliska a taky se tam porážijou,“uvádí životopis.
V roce 1899 se dvacetiletý Gustav stal členem atletického klubu Hellas Brno. V této fázi života si zamiloval vzpírání a řecko-římský zápas. Zatímco přes den pracoval, večer trénoval. „Cvičil dvakrát týdně v Hellasu, ještě dvakrát v Sokole a zbytek týdne doma s domácími kamennými činkami. Ve dvaceti letech byl pravděpodobně nejsilnějším mužem celé rakousko-uherské monarchie, aniž by o tom věděl,“píše v anglické verzi životopisu jeho příbuzný František „Frank“ Frištenský. Klub Hellas kvůli němu dokonce musel zakoupit novou sadu 325lb činky.
První Čech mistrem Evropy
Úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat a Frištenský se brzy stal neporazitelným šampionem. V roce 1900 ho Hellas vyslal zkusit štěstí na první mezinárodní sportovní akci, kterou v Praze pořádal Atletický klub (AC) Sparta. Soutěžilo se v zápase, vzpírání a atletice. Pro pořadatele byl Frištenský neznámým sportovcem, mysleli si, že ho klub poslal jen na běžecké závody. Jenže mladý zápasník ovládl vzpírání i zápas. Na žádost organizátorů se objevil také mezi diskaři. Zaskočil všechny favority, když vyhrál i tuto soutěž, ve které neměl žádný trénink.
Postupně se Frištenský stal mistrem Moravy, Zemí koruny české i střední Evropy. Ten vůbec největší úspěch ale přišel v roce 1903 na Mistrovství Evropy v Rotterdamu s účastí těch nejlepších amatérských zápasníků celého kontinentu. Klub Hellas nevěřil, že by na šampionátu Frištenský dosáhl na výrazný úspěch, veškeré náklady spojené s cestou a ubytováním si musel zápasník hradit ze svých úspor.
Ze sta účastníků vážil Frištenský nejméně. Přesto postupně porážel jednoho soupeře za druhým a probojoval se mezi tři nejlepší. Nakonec celý turnaj vyhrál a jako první Čech se stal mistrem Evropy.
Z amatéra profesionálem
Když se z šampionátu vrátil, přišel o místo v řeznictví, jehož německý majitel prohlásil, že „českého rváče zaměstnávat nebude.“ Poté, co nemohl najít práci, přivydělával si Frištenský také jako model a závodil pod pseudonymem. Nakonec se rozhodl, že se vydá na profesionální zápasnickou dráhu. Jako amatér dosáhl na dva tisíce vítězství, na která úspěšně navázal i jako profesionál.
Gustav Frištenský vyhrál své první mezinárodní klání v roce 1900 v Praze. O tři roky později se stal amatérským mistrem Evropy, avšak přišel o místo řeznického tovaryše a musel si přivydělávat jako model. pic.twitter.com/ROCfl4Gr9Z
Coby profesionál ovládl celkem osm tisíc zápasů. Mezi nejvýznamnější triumfy patří tituly profesionálního mistra Moravy (v letech 1905 nebo 1920), vítězství na turné Rusko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko (1908). Profesionálním mistrem Evropy v řecko-římském zápase se stal v roce 1929, když mu bylo přesně padesát let.
Životní láska
K jednomu z nejdůležitějších zápasů jeho života se ale musíme vrátit o něco zpátky, přesněji do roku 1906, kdy zápasil v Litovli. Jako vítězi mu květinu předávala Miroslava Ellederová, dcera prvního sládka rolnického akciového pivovaru. Ta se o dva roky později stala jeho ženou. Brali se v pražském kostele sv. Jindřicha. Od té doby je Frištenského jméno spojováno s Litovlí.
Dalším důležitým místem se pro něj stal statek v Lužicích u Šternberka, který si společně s bratrem Františkem pořídil. Gustav do koupi vložil téměř všechny finance, které měl díky zápasení. „Bratři nakoupili stovku kusů dobytka a zařídili chov, obstarali koně, zaseli a sklízeli úrodu. Nechali pro svoje pracovníky postavit několik dvojdomků. 4. září 1926 položili základní kámen České školy v Lužicích a za rok ji slavnostně otevřeli. Pomohli také vybudovat mateřskou školu i Českou školu v Babicích. Dodávali do českých škol v Lužici a ve Šternberku mléko na svačiny, dále potřeby pro vaření jídla,“ vyjmenovává záslužné činnosti bratrů oficiální web zápasníka.
Nejen do chodu statku, ale do celého Frištenského života ale o pár let později zasáhla druhá světová válka.
Z koncentračního tábora i díky úplatku
Po začátku nacistické okupace v roce 1938 totiž statek přešel do německého záboru. V roce 1943 se Gustav zapojil do ilegálního odboje v rámci skupiny olomouckého národního výboru. Podle Encyklopedie Brna finančně přispíval rodinám vězněných, navíc měl širší kontakty a po očekávaném převratu se měl stát jedním z nových představitelů města Litovle. Skupina ale byla prozrazena, jméno Frištenského po těžkých výsleších uvedl Adolf Cingroš. Díky pečlivé obhajobě byl ale osvobozen.
S tím se však gestapo nechtělo smířit. Zápasník byl brzy zatčen znovu a tentokrát mu hrozil transport do Mathausenu, tedy jednoho z nejhorších koncentračních táborů. Ten patřil do tzv. III. stupně pro nepolepšitelné, jejichž návrat byl nežádoucí. Frištenského manželka Miroslava tehdy zkusila poslední možnost. „Zjistila, kdo z vedení věznice je úplatný. Za rodinné šperky a peníze byl Gustav Frištenský v listopadu 1944 propuštěn,“ doplňuje Encyklopedie, podle které za devět měsíců vězení zhubl 37 kilo.
Zemřel v chudobě
Ani po konci války to neměl Gustav Frištenský jednoduché. I když se vrátil hospodařit na statek v Lužicích, který byl zdevastovaný kvůli Němcům i Rudé armádě, dlouho si ho neužil. Po únorovém převratu v roce 1948 komunisté rodině statek zabavili. Jeho bratr František skončil jako kulak ve vězení. V krátké době šlo pro Gustava Frištenského o další krutou ránu. O rok dříve mu totiž náhle a nečekaně zemřela manželka Miroslava.
Gustav Frištenský se ocitl ve složité finanční situaci. Jeho vyměřená penze činila pouhých čtyři sta korun. Byl tak donucen rozprodávat rodinné cennosti, včetně svých zlatých trofejí. Svou manželku Frištenský nakonec přežil o deset let. Zemřel 4. dubna 1957.
O odkaz slavného zápasníka se starají příbuzní
O to, aby odkaz slavného českého zápasníka světového formátu nebyl zapomenut, se starají jeho příbuzní. Především praneteř Zdeňka Frištenská. Je vedoucí Muzea Litovel, kde je jejímu předkovi věnována bohatá expozice. Kromě toho vydala dvě rodinné kroniky, ve spolupráci s vydavatelem a nakladatelem Pavlem Ševčíkem napsala knihu Silný jako Gustav Frištenský. Informace, navíc v anglickém jazyce, uchovává také František Frištenský, pravnuk Františka Frištenského.
