Vánoční večírek na pracovišti může být plný úsměvů a dobré nálady, nebo naopak noční můrou. Jak na něj vzpomínají naši čtenáři a čtenářky?
Sezóna vánočních večírků je v plném proudu a mnohé firmy jsou letos ochotny je pořádat ve velkém. Jak totiž vyplývá z průzkumu, který pro Sodexo Benefity v listopadu zpracovala agentura Ipsos, necelá polovina zaměstnavatelů počítá s vyššími výdaji na tuto akci než obvykle, navzdory extrémně drahým energiím a vysoké inflaci. Letos si vánoční večírek nenechá ujít až 80 procent firem.
Po dvou letech covidových restrikcí a nuceného home officu, kdy bylo žádoucí se kolegům co nejvíce vyhýbat, přichází zcela opačná situace. Pro řadu lidí to totiž může být první firemní akce od doby, kdy vypukla pandemie. „Většina společností si teambuildingové akce a různé eventy musela v časech pandemie opakovaně odepřít. Potřeba sejít se je o to větší,“ říká Martina Machová, HR ředitelka společnosti Sodexo Benefity.
Přístup k firemním vánočním večírkům se však u každého z nás liší. Pro některé jde o zasloužený odpočinek, jiní je naopak vnímají jako nevyhnutelné zlo. Na pracovním vánočním večírku totiž snadno vře napětí. Kombinace alkoholu, únavy z konce roku a touhy vypustit páru může změnit jednoduché setkání v katastrofu. Zeptali jsme se proto našich čtenářů a čtenářek, co pro ně tyto akce skutečně znamenají a s jakými pocity si je spojují.
Hezky se obléct, dobře se najíst a zatančit si polku
Na dotaz, na co se během firemních vánočních party nejvíce těší, téměř polovina lidí uvedla občerstvení. Pro 36 procent dotazovaných je to zase trávení času s kolegy*kolegyněmi. Dobrý program, jídlo, ale i zábavné neformální rozhovory vyzdvihují zejména čtenářky Pavla nebo Sarah.
Líbila se mi možnost potkat kolegy*kolegyně z jiných oddělení a dozvědět se, na čem všem se u nás pracuje a co nového se chystá. – Ilona
Ondřejovi, který pracuje v logistice, se líbí také slavnostní atmosféra večírku. „Všichni se hezky oháknou. Je to příjemné vidět kolegy v košilích a kolegyně v šatech namísto trik a džinů,“ popisuje Ondřej.
Valérie, jejíž společnost funguje v oboru stavebnictví a realit, na dotaz redakce, jaký nejlepší zážitek se jí během firemního vánočního večírku stal, odpovídá: „Tancování polky se dvěma nadřízenými a dalšími kolegy.“
Firmy často sází na večírky nejen jako na prostředek stmelení kolektivu, ale i jako na příležitost poděkovat za práci zaměstnanců v průběhu roku. To oceňuje například 31letá Ilona. „Líbila se mi možnost potkat kolegy*kolegyně z jiných oddělení a dozvědět se, na čem všem se u nás pracuje a co nového se chystá. Vylepšilo to můj pocit z celkově odvedené práce naší instituce,“ uvádí.
Manažer z jiného oddělení s námi flirtoval a trochu ponižoval. Jakoukoliv trochu opovážlivou odpověď spláchl využitím své pozice ve firmě. – Lenka
S tím souhlasí také Valerie. „Vánoční večírek v kultivovaném povídavém duchu je něco, co neskutečně podporuje morálku zaměstnanců, vylepšuje mezilidské vztahy, ergo pracovní prostředí,“ přidává se.
„Asi není nic, co by mi vadilo, naše večírky jsou milé, v práci máme dobrý kolektiv, takže je to příjemná zábava. Přineseme si neadresné dárky, které se pak rozdají. Vzpomínáme na to hezké, co se událo, můžeme si popovídat více neformálně. Je tam dobré jídlo a pití,“ shrnuje další z našich čtenářů.
Napjatá atmosféra a plno nepsaných pravidel
Pavle, která působí v oboru stavebnictví a realit, je naopak nepříjemný dress code a jakési nepsané pravidlo, že účast na firemním večírku je povinná. Pokud toto pravidlo poruší, nastává ve společnosti jakási nevole. Setkání v menší skupině lidí, kteří si už mají co říct, umožní sice kvalitnější stmelení, nicméně pro řadu nesmělých lidí mohou být nucené konverzace s ostatními opravdu nekomfortní.
Podobné stanovisko zastává také čtenář pracující v oblasti školství, který si přál zůstat v anonymitě. „Kolegové by nemuseli hned odsuzovat a pomlouvat ty, kteří nepřišli nebo odešli brzo. Nebo ty, kteří si nedali alkohol a nelezli vedení do zadku.“
Nejhorší zážitek z večírku? Když kolegové pod vlivem filozofovali o tom, že být obětí, kterou znásilnila celebrita, je vlastně čest. – Anonym
Večírky vnímá jako jakési nevyhnutelné zlo. „Každý rok stejné jídlo objednané všem, trapné dárky, které někteří odbydou, i když je cena stanovena na blbých 100 Kč, rozhovory o ničem, hodinu sedím a koukám do stolu, než smím odejít,“ říká anonymní čtenář. Také podle Sophi, která se zabývá administrativní prací, by firemní večírky měly být uvolněnější.
Alkohol a s ním spojené konflikty
Co je však absolutně největším nešvarem českých vánočních večírků? Většina lidí v našem průzkumu v tom má jasno – alkohol. Ten se často buď prodává na místě, poskytne jej zaměstnavatel, nebo ho přinesou sami zaměstnanci. Ne každý ale umí převzít kontrolu nad konzumací alkoholických drinků, a to ani na akci organizované firmou.
Nechci znát nechutnosti, ke kterým se lidé pod vlivem přiznávají. – Anonym
Alkohol je podle dotazovaných mnohdy i spouštěčem neslušného chování a nemístných poznámek. V některých případech to dokonce zašlo až k obtěžování nebo k nekomfortním situacím, kdy nadřízení zneužili svého postavení i na neformálním prostředí večírku. Mnoho lidí se kvůli svému chování na těchto akcích dostane do konfliktu – někdy s vážnými následky.
Na nepříjemný zážitek z firemního večírku vzpomíná například Lenka, která pracuje v administrativě. „Šlo o setkání s manažerem jiného oddělení (cca 50 let), který s námi zaměstnankyněmi (kolem 27 let) mluvil jako s neschopnými dětmi. Zároveň s námi flirtoval a trochu ponižoval. Jakoukoliv trochu opovážlivou odpověď spláchl využitím své pozice ve firmě. Bylo to jedno velké WTF,“ svěřuje se redakci Refresheru.
Na podobných akcích by se podle Lenky měla změnit kultura chování. Vadí jí zejména opilí manažeři. „Vánoční večírek přece není záminkou k ponižování nebo sexuálnímu obtěžování,“ zdůrazňuje.
Večírky by se určitě měly pořádat ve dne, během pracovní doby. Mělo by být jasně určené, že se stále jedná o pracovní prostředí a že se očekává profesionální chování. – Sarah
Nevhodné chování pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek zažil také čtenář, který poskytuje služby v oblasti životního prostředí. Pod příslibem anonymity vypráví svůj zážitek z firemního večírku, který považuje za nejhorší: „Když kolega s kolegyní pod vlivem filozofovali o tom, že když je někdo znásilněn celebritou, tak je to vlastně čest. Oběť podle nich chce jen být zajímavá, zvláště po letech.“ Též mu vadí fakt, že firma vůbec podává na podobných akcích alkohol. „Nechci znát nechutnosti, ke kterým se lidé pod vlivem přiznávají,“ říká.
Mnozí naši čtenáři a čtenářky by proto ocenili, kdyby se firemní akce konaly během pracovní doby. To by mohlo eliminovat požívání alkoholu a následné opíjení. Další možností je přehodnotit roli alkoholu na večírcích a podpořit zodpovědnější konzumaci pití. S tím mimo jiné souhlasí Sarah, která pracuje v oblasti školství. „Mělo by být jasně určené, že se stále jedná o pracovní prostředí a že se očekává profesionální chování. Především co se týče respektování hranic ostatních,“ říká Sarah.
Častou reakcí je výmluva, že to bylo na večírku, to se dalo čekat. Maruška je taková, Matěj je takový. Tím firma přispívá k normalizaci tohoto chování.“
– Johanna Nejedlová z organizace Konsent
Šťastné a konsenzuální
Příliš velká konzumace alkoholu na pracovním večírku však není jen českou záležitostí. Například z průzkumu mezi 2194 zaměstnanci ve Velké Británii vyplynulo, že 89 procent lidí se na podobných akcích opilo a téměř polovina (45 %) udělala něco trapného před svým šéfem.
Johanna Nejedlová z organizace Konsent, která boří mýty kolem sexu a sexuálního násilí, tvrdí, že problém nespočívá v samotném večírku nebo v konzumaci alkoholu. Alkohol by totiž neměl být výmluvou k tomu, že se někdo chová nevhodně nebo neslušně. „Lidé se mohou chovat neformálně, bavit se a při tom nepřekračovat hranice druhých. Není to žádným způsobem omluvitelné ani mimo pracovní prostředí,“ říká Nejedlová pro Refresher.
Podobné incidenty se přitom ve firmě dějí běžně. Ale neřeší se. „Častou reakcí je výmluva, že to bylo na večírku, to se dalo čekat. Maruška je taková, Matěj je takový. Tím firma přispívá k normalizaci tohoto chování. Což by se nemělo dělat,“ říká Nejedlová. Společnostem proto doporučuje vzdělat se v prevenci sexuálního násilí a otevřeně diskutovat o tom, co se smí a co je naopak nepřijatelné.
Mimochodem, v britském průzkumu se ukázalo, že jeden z 10 lidí byl formálně konfrontován, nebo dokonce propuštěn v důsledku svého dovádění, které zahrnovalo hádky a nevhodné komentáře.
Po prvním překročení bariér však podle Nejedlové není nutné dávat sankce. „Záleží, jak striktní pravidla ta firma má. Ale pokud se to chování opakuje, tak je potřeba toho člověka konfrontovat, že je to vážné a že to opakovat nesmí. K tomu sankce pomůže,“ uzavírá.