Na Univerzitě Karlově (UK) vznikla z rozhodnutí rektorky Mileny Králíčkové komise, která má doporučit další postup ohledně podezření z obtěžování studentek fakulty humanitních studií ze strany některých vyučujících.
Rada Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) Akademie věd ČR na webu uvedla, že se podezřením z nevhodného chování ředitele ústavu Miroslava Vaňka a jeho zástupce Pavla Mückeho vůči studentkám zabývala v pondělí a příští týden ho bude řešit s dozorčí radou ústavu. Podle rady podal Mücke rezignaci na funkci ve vedení ústavu.
Mluvčí UK na webu uvedl, že pedagogové nyní nemohou na fakultě přednášet ani zkoušet. Vaněk ve středu ČTK řekl, že si vinu nepřipouští a rezignaci na funkci ředitele ÚSD či ukončení působnosti na UK nezvažuje.
„Rada (Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR) považuje zjištěné skutečnosti za velmi závažné a ohrožující dobré jméno instituce. Proto v příštím týdnu zasedne spolu s dozorčí radou ústavu, aby přijaly společné stanovisko,“ stojí ve stanovisku rady ústavu.
Podnět týkající se sexuálního obtěžování studujících podle vyjádření děkanky fakulty Marie Pětové obdrželo vedení prostřednictvím univerzitní ombudsmanky Kateřiny Šámalové. Ombudsmanka řeší případ podle Hájka s vedením vysoké školy a fakulty. Se Šámalovou spolupracují i radní Ústavu pro soudobé dějiny AV. Na případ možného sexuálního obtěžování na fakultě upozornil deník Právo.
V nově vzniklé univerzitní komisi zasedli k případu nezávislí odborníci a členové vedení fakulty. „Výstupem činnosti poradní komise bude doporučení k řešení podnětu, které bude předáno vedení univerzity a fakulty humanitních studií. Doporučení k dalšímu postupu mohou být rovněž adresována samotným studujícím, kteří podnět podali. Pro řešení složitějších případů, jako je tento, se využívá lhůty 60 dní od podání podnětu,“ informoval Hájek.
Děkanka fakulty humanitních studií už dříve v únoru sdělila, že vedení fakulty přistupuje k dané záležitosti „s plnou vážností“. „(Vedení fakulty) jasně odmítá jakékoli projevy sexuálního obtěžování a zneužívání autority,“ konstatovala Pětová.
Předcházení sexuálnímu obtěžování jako jedna z priorit rektorátu UK
Rektorka UK označila předcházení sexuálnímu obtěžování na univerzitě za jednu z priorit a opakovaně ve svých proslovech zdůraznila nulovou toleranci školy k sexuálnímu a genderově podmíněnému obtěžování. Nejstarší česká univerzita proto loni v červenci zřídila pozici ombudsmana a pořádá workshopy zaměřené na prevenci sexuálního obtěžování. Funkci univerzitní ombudsmanky od letošního 1. ledna vykonává Šámalová. Svého ochránce práv mají také studenti a akademici na některých dalších fakultách UK. Ombudsman pomáhá třeba na filozofické, právnické nebo 2. lékařské fakultě.
Prevenci sexuálního obtěžování či násilí na akademické půdě označila za zásadní i vedení dalších pražských vysokých škol a fakult. Patří k nim třeba Česká zemědělská univerzita či Divadelní fakulta Akademie múzických umění.
Údajným obtěžováním studentek se zabývala také Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Podezření, že dva pedagogové se chovali ke studentkám nevhodně, hlavně na sportovních kurzech, prověřovala od loňska. Nyní se fakulta dohodla na rozvázání pracovního poměru s jedním z podezřelých učitelů. Rektor Martin Bareš nařídil celouniverzitní kontrolu studentského hodnocení jednotlivých předmětů od roku 2019 do současnosti, sdělila škola v tiskové zprávě.
