V některých koutech světa najdeš tradice, které ti budou připadat, jako bychom si je zrovna vymysleli. Ale věř, vážně existují.
Vánoce, jak je známe – cukroví, dárky, stromeček a zpívání koled. Ale co když se podíváme na to, jak je slaví jinde? Některé tradice a zvyky jsou takový bizár, že ti budou připadat vymyšlené. Kde se na Štědrý den mlátí poleno, kam za nočními párty nákupy a proč je v Guatemale vánoční tradice pálení odpadků? Tohle všechno se opravdu děje a my si to nemůžeme nechat pro sebe.
Španělské zpívající děti
Ve Španělsku Vánoce začínají velkolepou loterií El Gordo – to znamená „tlouštík“. Účastní se jí snad úplně každý, protože šance na pořádný balík peněz je víc než lákavá a navíc jde o hlubokou tradici. To, co je na ní nejdivnější, jsou zpívající děti, které tím hlásí vylosovaná čísla. Jejich zpěv připomíná spíš operní recitál.
Televizní přenos trvá celé hodiny. Zpívané losování je ve Španělsku tradicí už od 18. století a neodmyslitelně patří k vánočnímu období, stejně jako oslavy Tří králů.
Vánoční noční trh na Jamajce
Na Jamajce je Štědrý den spíše ve znamení nakupování než klidné domácí pohody. Místní vyráží na tak zvaný „velký trh“ a největší zábava začíná až večer a v noci. Ulice se promění v barevné tržiště plné stánků, kde to žije hudbou, jídlem a vánočními ozdobami.
Celá tahle jamajská akce spíš připomíná karneval než tradiční vánoční shon, což přesně odpovídá jamajskému stylu života – všechno se děje na poslední chvíli, ale vždy s úsměvem a v rytmu reggae.
Betlémy z ředkviček v Mexiku
V mexickém městě Oaxaca mají o Vánocích jednu hodně netradiční tradici – betlémy z ředkviček. Každý rok 23. prosince tu probíhá soutěž, kde lidé vyřezávají neuvěřitelně detailní a kreativní výjevy. A výsledky? Někdy fakt dechberoucí.
Tenhle zvyk sahá až do 18. století, kdy se obchodníci na trzích snažili přilákat zákazníky originálními ozdobami. Ze zeleninových výtvorů se nakonec stala tradice, která přežila staletí a dnes patří k největším vánočním událostem v regionu. Má to ale jeden háček – ředkvičky dlouho nevydrží. Takže tahle krása zmizí během pár hodin.
Vánoční poleno, které kadí v Katalánsku
Katalánsko jede na úplně jiné vlně Vánoc – jejich tradicí je Tió de Nadal, neboli vánoční poleno. Španělé domů přinesou po 8. prosinci asi třicet centimetrů dlouhé uříznuté poleno, kterému přidělají nohy a ruce menšími dřívky, namalují mu obličej, nandají červenou čepičku a přikryjí ho dekou. Během adventu ho děti „krmí“ zbytky jídla, aby jim přinesl dárky.
Na Štědrý den do něj začnou mlátit klacky a přitom zpívají písničky, aby jim „vykadilo“ dárky. Ano, čteš správně. To poleno kadí dárky a rodina se u toho raduje.
Historie téhle tradice sahá ke starým pohanským zvykům, kdy poleno symbolizovalo plodnost a hojnost. V minulosti ho lidé zapalovali, aby si zajistili teplo a ochranu. Popel pak vysypali na pole. Postupem času se tenhle zvyk přetransformoval do dnešní podoby – místo aby hořelo a hřálo, poleno teď radši „kadí“ dárky.
KFC na Vánoce v Japonsku
Místo tradičního kapra nebo řízku dostaneš v Japonsku na Štědrý den kuře z KFC. Zní to divně, viď? Tahle tradice začala až v 70. letech díky marketingové kampani oblíbeného fastfoodu. Měla za úkol přesvědčit Japonce, že kuře na Vánoce je prostě to, co musí mít. Chytlo se to tak moc, že dneska je to na Vánoce naprostý japonský must-have. Místní si objednávají kuře i místo v KFC týdny dopředu, protože by se na ně nemuselo dostat.
Smažené housenky v Jihoafrické republice
Představ si, že slavíš Vánoce v exotické Jihoafrické republice. Zatímco my se u nás balíme do svetrů, oni tráví sváteční čas venku, obklopeni sluncem, zelení a přáteli. Nechybí grill, uvolněná venkovní atmosféra, dobré jídlo a jako dezert housenky.
Ano, v Jihoafrické republice jsou vánoční lahůdkou smažené housenky. Mohou mít až dvanáct centimetrů na délku a skoro dva na šířku. Mají barevné skvrny, které vypadají jako vánoční ozdoby, a právě proto se jim někdy říká vánoční housenky. Jsou považovány za symbol prosperity a zdraví, a kdo je na Vánoce ochutná, má se celý rok dobře. Láká tě tahle představa nebo zůstaneš raději u kapra?
Krysy, rýže a netopýři na Filipínách
V zemi, kde je 90 procent obyvatel křesťanů, začíná vánoční období už v září – a fakt, to není překlep. Už od září hraje vánoční muzika na každém rohu, a to i v obchodech a na ulicích.
Na Filipínách nesmí chybět velká rodinná večeře, při které se podává nejen tradiční jídlo, ale i spousta sladkostí, jako je bibingka (rýžový koláč) a puto bumbong (rýžová kaše s kokosovým mlékem a cukrem). Tradičně pak na každém stole uprostřed najdeš misku lepivé rýže – je to tam úplně nejzásadnější tradice, která symbolizuje rodinnou sounáležitost a tradici.
Na ostrově Mindanao to ale není jen o rýži. Některé rodiny si tam pochutnávají na krysách vařených s chilli a česnekem nebo na netopýrech v kokosovém mléce. Netopýr prý chutná podobně jako krysa, jen je svalnatější. Ale pozor, když se nešikovně nařízne, může hodně zapáchat.
Pálení odpadků a ďábla v Guatemale
V Guatemale se na Vánoce zbavují zlých duchů a podchytili je prakticky. Místní lidé věří, že ďábel a zlí duchové se schovávají v temných koutech domu. Aby se jich zbavili, pustí se před Vánoci do velkého úklidu. Všechny nepotřebné věci vyhodí na hromadu před domem, přidají figurínu ďábla a 7. prosince v šest hodin večer vše zapálí. Tento rituál má očistit domov a přivolat štěstí. Nepřijde ti to trochu absurdní?
Rituál je sice zaměřený na očistu a přivolání štěstí, v dnešní době by však bylo na místě najít způsob, jak vyčistit dům a zbavit se negativní energie ekologičtěji. Místní lidé totiž na hromadě pálí všechen odpad včetně plastů, matrací a všemožných dalších materiálů. V jeden moment hlavní město zamoří až pět set tisíc ohňů s odpadem.
Schovávání košťat před čarodějnicemi v Norsku
V Norsku mají na Štědrý večer jasný plán – schovat všechna košťata a mopy, aby je náhodou neukradly čarodějnice nebo zlí duchové. Podle tradice totiž právě o Vánocích mají nadpřirozené bytosti největší moc, a nikdo přece nechce riskovat, že by jeho koště skončilo na nějakém čarodějnickém večírku. A nedej bože, kdyby někdo potřeboval zamést třeba rozsypanou mouku.
A proč právě čarodějnice? V Norsku byly celkem silně zakořeněné čarodějnické procesy. Formálně se zrušily až po roce 1824 a během nich přišlo o život kolem 350 lidí. Většina z nich byly ženy. Možná proto se čarodějnice objevují v norské tradici i o Vánocích. Je to zajímavý kontrast – svátky plné radosti a veselí, které se spojují s tak temnou minulostí. Nicméně, o Vánocích mají temné síly prý největší moc.
Mrtvý kůň ve Walesu
Představ si, že otevřeš vstupní dveře a kouká na tebe koňská lebka na tyči obklopená skupinou veselých koledníků, kteří se dožadují vstupu a něčeho na zub. Hezký vánoční zvyk, že? Tradice je stará přes dvě stě let a zažít ji můžeš ve Walesu.
Tradice Mari Lwyd ve Walesu spočívá v tom, že skupina lidí nosí po městě lebku koně s bílou plachtou na dřevěné tyči. S tímto strašidelným výrobkem pak chodí od domu k domu a zpívají u dveří. Majitelé domů na jejich zpěv odpovídají vlastními písněmi a rýmy, čímž spolu rozjedou zpívající battle. Pokud parta s lebkou tento souboj vyhraje, mají nárok na pohoštění v domě. Je to zkrátka taková hudební výzva s mrtvým koněm, kde vyhrává lepší rým.
Mari Lwyd se slavila během Vánoc a Nového roku, ale každá vesnice si přesné datum upravila po svém. Největší bizár? Ve městě Gower měli lebku celý rok zakopanou a vykopali ji jen na tento účel. Celá strašidelná show začínala za soumraku a často se táhla až do noci.
A co my Češi?
České vánoční tradice jako lití olova, pouštění skořápek v lavoru s vodou nebo házení pantoflem nám připadají normální a považujeme je za kouzelné momenty, ale cizinci nad nimi často kroutí hlavou. Třeba hod pantoflem přes rameno, který má ukázat, jestli tě v příštím roce čeká svatba nebo odchod z domu, zařazují zahraniční weby mezi úplně ty nejpodivnější na světě.
A pak je tu krájení jablka – pro nás magický moment, který má odhalit, jestli nás čeká zdraví a štěstí, nebo něco nepříjemného. Cizinci ale často nechápou, proč by zrovna jablko mělo něco předpovídat, když hvězda vyjde skoro pokaždé, pokud ho správně rozkrojíš. Jediný opravdový problém nastává, když je jablko uprostřed zkažené. Ale co, tradice jsou tradice a bez nich by Vánoce prostě nebyly ono.