Dětská nevinnost a kamarádství.
Děti na základních a středních školách v Česku většinou nedostávají od svých rodičů peníze na oběd či oběd samotný, protože mívají zaplacené obědy ve školních jídelnách a je už jen na nich, zda se najedí nebo rodiče oklamou. Ve Spojených státech amerických množství rodičů neposílá své ratolesti do jídelen, i když tuto možnost například mají, ale raději jim každé ráno připraví a zabalí oběd. Jinak to nefungovalo ani v rodině Josette Duran, která každé ráno tradičně připravovala svému synovi Dylanovi oběd a on si ho pak sám vychutnal ve škole. Posledních několik týdnů ale probíhala večerní debata o jídle mezi matkou a synem trochu jinak. Dylan pravidelně každý týden mamku několikrát poprosil, zda by mu nemohla připravit dva obědy a jí to zpočátku nepřišlo divné, protože syn je ve vývinu asi jen potřebuje více jídla.
Nakonec jí to po čase nedalo a zeptala se Dylana, zda nemá dostatek jídla, protože pokud je stále hladový, bude mu klidně připravovat větší porce. Skutečnost byla taková, že Dylan druhý oběd nepotřeboval pro sebe, ale pro svého kamaráda, jehož matka neměla dostatek peněz na pořádné jídlo, a tak ho do školy posílala alespoň s ovocným salátem. Chlapce to na chvíli sice zasytilo, ale hlad se stále vracel, a tak mu Dylan nevinně navrhl, že mu bude nosit obědy z domu. Když se Dylan matce přiznal, pro koho je druhý oběd, neváhala a v jeho připravováni pokračovala i nadále. Nakonec se o tom dozvěděla i matka Dylanova kamaráda, zavolala Josette, poděkovala jí a nabídla, že jí za všechny dosavadní obědy zaplatí. Josette tuto nabídku odmítla a raději se společně s matkou a školním volejbalovým týmem, který trénuje, rozhodli vysbírat menší částku na pomoc dětem s dluhy ve školní jídelně, kvůli čemuž se v ní nemohli stravovat. Vybrali přes 400 dolarů, dluhy všem dětem splatili a místní komunita se opět jednou mohla cítit o něco lépe. A všechno to přitom vzniklo nevinnou solidaritou malého chlapce.
