Neobvyklý trest měl lepší účinek než měsíce v nápravném zařízení.
Pokud se nezletilý člověk dopustí nějakého trestného činu, nutit ho zaplatit obrovské pokuty nebo jej rovnou poslat do nápravného zařízení nemusí být vždy nejlepší nápad. Legálně je na tom vše v pořádku, ale je třeba se zamyslet i nad morálním vlivem na samotného provinilce.
S nápadem neposílat mladé lidí okamžitě za mříže souhlasí i americká soudkyně Avelina Jacob ze státu Virginie. Ta musela rozhodnout o trestu pěti teenagerů, kteří zničili historickou školu pro osoby tmavé pleti. Na zdi budovy nastříkali hákové kříže a rasistické hlášky.
Avelina však předpokládala, že provinilci prostě neměli dostatek ponětí o tom, co nasprejovaná hesla a znaky znamenají. Místo přísného trestu se tak teenagerům rozhodla domluvit a dohodla se s nimi, že si budou muset přečíst pár knih.
Nešlo však o žádné výtisky bez hodnoty, právě naopak. Avelina Jacob se sama podílela na výběru a šlo o tituly pojednávající o nejtemnějších dobách v historii lidstva. Mezi vybranými tituly se nacházely například Noc od Elieho Wiesela o holocaustu nebo kniha o rasové segregaci na jihu USA nazvaná Vím, proč pták v kleci zpívá od Mayi Angelouové.
Hanlivé symboly a slova jsou dávno přemalována a provinilci knihy dávno přečetli a jak se zdá, rozhodnutí americké soudkyně bylo více než moudré. Jeden ze studentů, který četl Lovce draků (Khaled Hosseini) z prostředí Afghánistánu, Jako zabít ptáčka (Harper Lee) či The Tortilla Curtain (T. C. Boyle) o hodnotách střední třídy na konci prohlásil, že mu toho knihy daly hodně, protože ani netušil, co jeho znaky na škole znamenaly. Pro New York Times prozradil, že ve skutečnosti nechtěl nikoho naštvat a ve čtení obohacujících knih bude určitě pokračovat.
