Míra tolerance je dlouhodobě sledovaným fenoménem. V Česku je poměrně stabilní vyjma skupiny lidí, které mohou být spojovány s projevy radikálního islamismu v Evropě.
Výzkumníci z Centra pro výzkum veřejného mínění zjišťovali v rámci pravidelného šetření Naše společnost, jaký postoj zaujímají obyvatelé České republiky k jednotlivým skupinám obyvatel. Tento postoj měřili dvěma způsoby: míru sociální distance zjišťovali otázkou, koho by nechtěli mít za sousedy a představu o mínění jiných lidí otázkou, na kolik si myslí, že jsou Češi netolerantní vůči jistým skupinám obyvatel.
Co se týká zjištění k první otázce, Češi by nechtěli mít za sousedy spoluobčany závislé na drogách, a to v 86 % případů. Hned pod nimi jsou lidé, kteří mají za sebou kriminální minulost, které za nevhodné sousedy označilo hned 71 % tázaných. Trojici neméně oblíbených sousedů uzavírá skupina lidí závislých na alkoholu, se kterou by nechtělo bydlet 69 % obyvatel.
Velmi vysoko se však umístili i muslimové, se kterými by nechtělo bydlet jen o tři procenta méně obyvatel než s alkoholiky. Toto vysoké číslo přiblížil Milan Tuček z Akademie věd. „Odmítání cizinců, lidí s jinou barvou pleti a odlišného náboženství (a také homosexuálů) se podle očekávání liší podle dosaženého vzdělání, věku, životní úrovně,“ píše v tiskové zprávě. Toto číslo prý vzrostlo v roce 2015. Nejmladší věková skupina je například k drogově závislým a alkoholikům shovívavější.
Za muslimy se umístili psychicky nemocní lidé, s nimiž by nechtělo bydlet 59 % tázaných. Po nich následuje 23% skok. S lidmi jiné barvy pleti by nechtělo bydlet „pouze“ 36 % z dotazovaných. Mezi skupiny, se kterými naopak Čechům bydlet nevadí, můžeme zařadit mladé lidi, staré lidi, křesťany a lidi, kteří mají jiné politické přesvědčení, než oni. S těmi by nechtěly žít pouze 4 % tázaných.
Jestli Češi dokázali odhadnout tolerantnost svých spoluobčanů, ukázal druhý výzkum. Dokázal, že se máme poměrně v oku. Hlavně, co se opačných stran tabulky týče. Jako nejvíce tolerovanou nebo spíše tolerovanou skupinu, kterou vyberou ostatní, uvedli tázaní mladé lidi, a to v 87 % případů, za nimi se s 86 % umístili křesťané, a třetí skončili tělesně handicapovaní, kterým přisoudili 77 %.
Naopak za nejméně tolerované nebo spíše netolerované uvedli muslimy, kteří takto získali 69 %, jen o dvě procenta méně dostali lidé závislí na drogách a třetí odspodu skončili se 61 % bývalí kriminálníci.
Poslední výzkumy porovnal Tuček s těmi minulými. „Za šest let od posledního výzkumu se zvýšila míra tolerance ke starým, k bohatým, k psychicky nemocným a k lidem závislým na alkoholu. Tolerance poklesla ke kuřákům, drogově závislým, k homosexuálům a k lidem s jiným politickým přesvědčením,“ doplnil.
A co ty? Koho bys stoprocentně nechtěl mít za souseda? Zahlasuj v anketě!
