Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Neděle 16. 5. 2021 svátek má Přemysl

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Refresher - Rozhovory

Dana Drábová nám prozradila vše o kontroverzní stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Co si myslí o účasti Ruska? (Rozhovor)

Stavba pátého jaderného bloku v Dukovanech již několik měsíců čeří vody celého Česka. Vyzpovídali jsme proto jadernou fyzičku a předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou, která nám o chystaném tendru řekla víc.

Tereza Šnajdrová
15. duben 2021, 8:05 Čas čtení: 8:34
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Dana Drábová nám prozradila vše o kontroverzní stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Co si myslí o účasti Ruska? (Rozhovor)
Zdroj: se souhlasem Dany Drábové/Adéla Leinweberová
Refresher - Rozhovory
0
Tereza Šnajdrová
15. duben 2021, 8:05
Čas čtení: 8:34

Dana Drábová nám prozradila vše o kontroverzní stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Co si myslí o účasti Ruska? (Rozhovor)

Stavba pátého jaderného bloku v Dukovanech již několik měsíců čeří vody celého Česka. Vyzpovídali jsme proto jadernou fyzičku a předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou, která nám o chystaném tendru řekla víc.

Tereza Šnajdrová
15. duben 2021, 8:05
Čas čtení: 8:34
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Dana Drábová nám prozradila vše o kontroverzní stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Co si myslí o účasti Ruska? (Rozhovor)
Zdroj: se souhlasem Dany Drábové/Adéla Leinweberová

Stavba pátého jaderného bloku v Dukovanech je téma, které již několik měsíců řeší skoro celá republika. Tendr, ze kterého byla vyřazena Čína, stále počítá s účastí Ruska, což bezpečnostní služby země považují za riskantní krok, avšak někteří politici v tom nevidí problém.

 

O chystané stavbě jsme si povídali s jadernou fyzičkou a předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou, která nám prozradila, zda je nový jaderný blok nutný, proč je pro nás Rusko hrozbou a vše podstatné, co o Dukovanech potřebuješ vědět.

 

V tomto článku si přečteš:
  • Proč je stavba nového jaderného bloku nutná
  • Kolik to bude stát
  • Jak se Dana Drábová staví k účasti Ruska na tendru
  • Zda podle ní stavbu Dukovan ovlivní odchod vládního zmocněnce pro jádro Jaroslava Míla
  • Zda je podle Drábové ekonomicky výhodné do tendru zařadit Rusko i Čínu
  • Proč je podle ní důležitá politická stabilita i v Česku
  • Zda bude o stavbě nového jaderného bloku rozhodovat až příští vláda

 

Proč je pro Česko dostavba Dukovan nutná? Neexistuje jiná cesta?

První věc, která je v této debatě důležitá, je pojem dostavba. Mnoho lidí používá špatný termín, nic se dostavovat nebude, bude se stavět úplně nová elektrárna, která shodou okolností bude vedle těch stávajících čtyř bloků v Dukovanech. Každý z těchto čtyř bloků má samostatné povolení, tzn. je svým způsobem považován za samostatnou elektrárnu, jen využívá nějaká společná zařízení v areálu. Často se tedy setkávám s argumenty, že dostavbu musí dokončit ten, kdo začal celou stavbu, avšak v tomto případě se o dostavbu nejedná.
 
Česko je v situaci, kdy mu z různých důvodů záhy vypadne instalovaný výkon, který pokrývá zhruba polovinu našich potřeb z hlediska elektrické energie, a to je výkon uhelných bloků. Jednak dochází uhlí, jednak uhelné elektrárny již nejsou úplně mladé a za třetí, což je asi nejpodstatnější, přistoupili jsme k závazkům týkajícím se omezování vlivu člověka na klima a tím pádem jsou uhelné elektrárny technologie, která s tím není plně slučitelná. S tím souvisí i to, že vzrostla cena emisní povolenky, takže i kdyby nebylo těch tří předchozích argumentů, tak v tomto prostředí uhelné elektrárny za chvíli nebudou konkurenceschopné, pokud se něco nezmění.

 

Zdroj: se souhlasem Dany Drábové

 

Co s tím?

Nezbývá nám moc variant, co s tím a v podstatě budeme postupovat podle státní energetické koncepce v současném znění, to znamená, že zkusíme mírně zvýšit podíl jaderných elektráren, které dnes pokrývají 1/3 naší spotřeby, na zhruba polovinu, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů ze současných přibližně 15 % na nějakých 25–30 % a zbytek pokrýt přechodnou technologií plynem, protože plyn, plynové elektrárny nebo paroplynové elektrárny zdaleka nejsou nízkoemisní, ale jsou o něco lepší než uhelné. A teď si budeme hrát s tím, jaký podíl těch jednotlivých alternativ, které jsem zmínila, budeme mít. Když nepostavíme jádro, budeme mít o to více plynu.
 
Mimochodem, pátý dukovanský blok, o kterém se nyní vedou takové ohnivé diskuse z hlediska toho, kdo bude jeho dodavatelem, bude v případě postavení pokrývat zhruba 10 % naší roční spotřeby elektřiny, avšak s tím, že nahradí dva stávající bloky Dukovan, které někdy mezi léty 2035 a 2040 půjdou do penze. Možná 2045, když to půjde hodně dobře.
 
Z toho, co jsem řekla, vyplývá, že by bylo fajn mít nový jaderný blok, protože závislost na dodavateli plynu je svým způsobem ošemetnější než stavět jaderné elektrárny. A jaderné elektrárny ještě navíc mají to, čemu se možná ne úplně srozumitelně říká pozitivní externality, je to opravdu náročná hi-tech technologie, která vyžaduje od školství, přes výzkum a vývoj, průmysl až po státní sféru velmi kvalifikované lidi. To jsou tedy v kostce důvody, proč by bylo dobré nový jaderný blok postavit, abychom si do budoucna zachovali a obnovili schopnost zvládat velké investice. Když se nepostaví, svět se nezboří, ale zaplatíme za to, protože za všechno se platí, a ne jenom penězi.

 

Cena se započítáním ceny peněz se může, dle mých velmi hrubých odhadů, dostat na 250 miliard korun.

Zmiňujete, že se jedná o velkou investici. Kolik peněz Česká republika za výstavbu nového bloku zaplatí?

To bych musela mít křišťálovou kouli, abych znala odpověď, ale to, co nám pravděpodobně nabídnou oslovení uchazeči, bude něco okolo 170 miliard korun. To je ale pouze hrubý náčrt, tzv. overnight cost, což znamená, že byste ty peníze měla, vzala a položila na stůl a elektrárna by se postavila přes noc. Takhle to ale nebude, na stavbu si někdo za nějaký úrok půjčí, což také půjde do nákladů a je to důležité, neboť výška úroku bude v celkových nákladech hrát jednu z nejdůležitějších rolí. Cena se započítáním ceny peněz se může, dle mých velmi hrubých odhadů, dostat na 250 miliard korun.
 
Důležité také je, zda vybraný dodavatel bude schopen elektrárnu postavit včas, za dohodnutý rozpočet a jestli si to investor bude schopen pohlídat. Tam totiž může dojít k velmi významnému prodražení, což vidíme na evropských stavbách ve Francii, kde došlo třeba k trojnásobnému prodražení a v USA, kde staví Westinghouse, je to možná ještě horší.

 

Není lepší věnovat se jiným zdrojům energie, jako to dělá například Německo? V minulém roce se tam vyrobilo více energie z větru než z uhlí.

Je sice hezké nahlížet na celkovou statistiku, ale grafy ukazují, že obnovitelné zdroje v Německu, tedy vítr a slunce, ani zdaleka nejsou schopny pokrýt aktuální poptávku a musejí být zálohovány jinými zdroji energie. Ano, obnovitelné zdroje v Německu pokrývají celoročně něco mezi 40-50 % poptávky, ale když se podíváme na denní a sezónní chod, tak to tak ani zdaleka není a Německo musí mít zdroj, kterým poptávku vykryje. Obnovitelné zdroje jsou fajn a já jim fandím, mají své místo, ale naše znalosti a technologické dovednosti zatím neumí plně využít jejich potenciál.

 

Otázka, proč Rusko vyřadit, je emocionální, ale podstatná. Kam chceme patřit? S jakými zeměmi a s jakými režimy chceme navazovat vztah?

Proč jsou Rusko a Čína problematické země, které chce mnoho lidí z tendru vyřadit? U Číny se tak dokonce již stalo, ale co nám hrozí, pokud zakázku vyhraje Rusko?

Z hlediska technického nebo technologického nám toho hrozí málo či stejně, jako u ostatních uchazečů. Všichni jsou schopni nabídnout vyspělý, bezpečný a spolehlivý projekt. Takové otázky zde tedy roli nehrají. Na druhou stranu, když si vybíráte dodavatele jaderné elektrárny, tak si vybíráte i zemi jeho původu, se kterou budete navazovat partnerské vztahy nejen co se projektu týče, ale i co se týče výzkumu, vývoje, školství a transferu technologií na dlouhou řadu let. Otázka, proč Rusko vyřadit, je emocionální, ale podstatná. Kam chceme patřit? S jakými zeměmi a s jakými režimy chceme navazovat vztah?
 
Postavit elektrárnu je technicky stejné pro Rusko i Spojené státy, ale musíme si uvědomit, že neexistuje superstar mezi dodavateli, nikdo nám nepřinese klíč od elektrárny na zlatém podnosu v krajině zalité sluncem, stavba bude spíše taková cesta močálem se spoustou problémů, ať si vybereme, koho si vybereme. Důležité je, že na konci bude bezpečná elektrárna, která pokryje 10 % našich potřeb.

 

Zdroj: se souhlasem Dany Drábové

Vy jste v listopadovém rozhovoru pro Seznam zprávy řekla, že nejste nakloněna tomu, aby se některé země, konkrétně Čína a Rusko, z tendru vynechávaly. Zmínila jste, že byste místo toho do zadávací dokumentace dala taková kritéria a bodové zvýhodnění, že by to z toho nakonec asi tak i tak vyšlo. Proč podle vás není správné tyto země vyloučit hned?

Určitě by to také bylo možné, je to jeden z přístupů, který je zcela legitimní. Ale já jsem baba zvědavá a hodně by mě zajímalo, co nám Rusko a Čína nabídnou. Pořád si myslím, že by zadávací dokumenty bylo možné nastavit tak, aby byl výběr dodavatele kriteriálně jasný a poctivý a v podstatě by bylo jasné, kdo hned vypadne. Je možné, že v takovém případě by země jako Čína a Rusko ani nabídky nepodaly.

Co by se stalo v případě, že by Rusko předložilo opravdu nejvýhodnější nabídku?

Kritéria by musela být nastavena tak, aby vybraný dodavatel neohrozil státní bezpečnost, což by mělo být v našem politickém zájmu. A od takto velké investice politický zájem nelze odpárat, i když se budeme snažit sebevíc. Vzhledem k tomu, že si nejsem úplně jistá, zda je zadávací dokumentace nastavena tak neprůstřelně, abychom se posléze při stanovování pozadí uchazečů nedostali do nějakých právních bitev, tak mi připadá, že je bezpečné ty, o kterých si myslíme, že naše bezpečnostní zájmy, a tím nemyslím technickou či jadernou bezpečnost, ale státní, nemusely naplnit, neoslovovat.

 

Vláda již z tendru vyškrtla Čínu, ale Rusko zatím ne. Proč tomu tak je?

To bych taky ráda věděla, nerozumím tomu.

Ovlivní podle vás tender na stavbu Dukovan odchod vládního zmocněnce pro jádro Jaroslava Míla? 

To, co dělal Jaroslav Míl, mělo už dávno dělat ministerstvo průmyslu a nedocházelo by k nejasnostem. Takový je osud vládních zmocněnců a myslím, že pan Míl během dvou let, kdy byl v této funkci, odvedl spolu se svým týmem dobrou práci a ministerstvo na ni může v klidu navázat. Tendr by to tedy ovlivnit nemuselo, pokud ovšem nebude docházet k takovým zmatkům, ke kterým došlo v uplynulých týdnech.

 

Zdroj: se souhlasem Dany Drábové

Kdo by ho mohl v této funkci nahradit? Máte své favority?

Já si myslím, že nikdo. Na ministerstvu průmyslu by mělo, podle Karla Havlíčka (za ANO), dojít k posílení týmu, který převezme náplň práce týmu vládního zmocněnce.

 

Z hlediska předběžné opatrnosti, i když je ruský projekt technicky konkurenceschopný či srovnatelný s těmi ostatními, nejsem nakloněna tomu vybrat si za partnera Rusku federaci v jejím současném stavu.

Pokud Rusko nebude vyloučeno a vyhraje tendr, je možné postavit smlouvy tak, aby nás nemohlo politicky vydírat, na což upozorňují bezpečnostní služby a Ministerstvo zahraničí?

To je přesně ten důvod, proč z hlediska předběžné opatrnosti, i když je ruský projekt technicky konkurenceschopný či srovnatelný s těmi ostatními, nejsem nakloněna tomu vybrat si za partnera Rusku federaci v jejím současném stavu.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a další tvrdí, že zařadit Čínu a Rusko je pro nás ekonomicky výhodné. Má podle vás pravdu?

To je velmi diskutabilní. Myslím si, že nabídková cena jednotlivých uchazečů bude srovnatelná, což je ošemetné takto hodnotit, neboť pokud se budou nabídky lišit například v 5 %, tak tu stále mluvíme o miliardách. Ale to vlastně vůbec není důležité. Důležité je, jakým způsobem se dostaneme k tomu, aby realizační cena byla co nejblíže ceně nabídkové. A to je věc, která jde za námi, s tím si musíme poradit my sami.
 
Ano, pan ministr Havlíček má částečně pravdu v tom, že čím více uchazečů, tím více se budou snažit o srovnatelnou nabídkovou cenu. Na druhou stranu, pokud bychom jednali s jedním uchazečem, jako to třeba dělá Polsko, tak můžeme vyjednat podobnou nabídkovou cenu, ale my tou cestou nejdeme. Nabídková cena potenciálních dodavatelů bude podobná, řekla bych v rozmezí plus mínus 10 %, což sice není málo, ale v každém případě to nebude významné, pokud se nám povede vybrat spolehlivého partnera. Ohlídat si, aby realizační cena skutečně odpovídala té nabídkové, samozřejmě v nějakém rozmezí, bylo by naivní myslet si, že konečná cena nebude mít žádnou odchylku, bude to nejtěžší. Nesmíme se dostat do situace, kdy realizační cena bude třeba dvojnásobná.

 

Zdroj: se souhlasem Dany Drábové

Měli bychom podle vás jít cestou Polska a jednat pouze s jedním uchazečem?

Určitě to stojí za úvahu, ale stát měl tuto variantu na stole, a nakonec bylo rozhodnuto jít cestou oslovení více uchazečů a vybrat nejvýhodnější nabídku. Můj názor je, že pokud jde Polsko do takto velkého jaderného programu, který zahrnuje i malé reaktory, tak by stálo za úvahu uzavřít s ním alianci.

 

Mimochodem krok pana ministra Havlíčka, ač jsem přesvědčena o tom, že jednal v dobré víře a s dobrými úmysly, tu pracně budovanou politickou dohodu úplně rozbořil.

Vy jste také řekla, že za nejlepší rozhodnutí byste považovala celý projekt odložit a znovu vše promyslet. Je to podle vás reálné?

Ono už se to v podstatě stalo. Nejde o to oddalovat kroky, které skutečně povedou k tomu, že tu někdy po roce 2036 budeme mít dukovanskou pětku, ale o to, aby se pracovalo na alespoň základní politické dohodě, která by vydržela více než jedno volební období. Máme říct: „Takhle to postavíme a takhle by měly vypadat jednotlivé kroky, které ke stavbě povedou.
 
Mimochodem krok pana ministra Havlíčka, ač jsem přesvědčena o tom, že jednal v dobré víře a s dobrými úmysly, tu pracně budovanou politickou dohodu úplně rozbořil. Proto je lepší vypsání tendru o několik měsíců odložit. Ne tendr jako takový, ale jeho vypsání a v tom čase, který získáme, musíme pracovat na tom, aby relevantní politické strany a hnutí, které tady budou po několik volebních období, měly alespoň základní shodu. Dnes jí nemají, což znamená, že kdyby se vypsal tendr teď a pozvaly se do něj země jako Čína a Rusko, tak následující vládní sestava toto rozhodnutí klidně může zrušit a v tu ránu bychom byli ve velmi špatné situaci.

 

Zdroj: se souhlasem Dany Drábové

Komunisté říkají, že jádro potřebujeme a Rusové jsou jediní, kdo ho reálně umějí dodat a vy naopak říkáte, že stavba je technicky proveditelná pro všechny potenciální dodavatele. Proč komunisti tvrdí opak?

Protože chtějí patřit na Východ a nekoukají na fakta.

Rozhodne se o účasti Ruska v tendru až po říjnových volbách?

Je skoro jasné, že rozhodnutí o vypsání tendru padne až po volbách a počítá s tím i ministr Havlíček. Takže ano, budou osloveni pouze ti uchazeči, o nichž rozhodne až další vláda.

Nemůže vláda toto rozhodnutí urychlit? Poslední volební modely ukazují, že příští vláda by mohla být tvořena Piráty a STAN, kteří chtějí Rusko z tendru vyřadit. 

Jistě že může, ale z vyjádření pana ministra Havlíčka (za ANO) a pana premiéra Babiše (ANO) vyplývá, že konečné rozhodnutí bude opravdu až na příští vládě. Ale možné je všechno, koneckonců krok pana Havlíčka udělat nějakou bezpečnostní předkvalifikaci s vybranými uchazeči také nebyl očekávaný.

 

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Náhledový obrázek: se souhlasem Dany Drábové/Adéla Leinweberová
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Polonahý Vémola, 140kilový Baba Jaga a Attila Végh s čirém. Toto jsou nejvzácnější fotografie domácích MMA zápasníků
Sport
Polonahý Vémola, 140kilový Baba Jaga a Attila Végh s čirém. Toto jsou nejvzácnější fotografie domácích MMA zápasníků
Jak vypadal Karlos Vémola s dioptriemi ještě na střední škole a který český MMA zápasník se v pubertě fotil polonahý v trenkách v tramvaji?
Víš, čí pivo piješ? Toto jsou majitelé známých piv v Česku a na Slovensku
Zajímavosti
Víš, čí pivo piješ? Toto jsou majitelé známých piv v Česku a na Slovensku
Jen malá část našich populárních piv patří Čechům nebo Slovákům.
Nynější protesty radikálních skupin v Izraeli jsou bezprecedentní. Je to nová situace, kterou ještě nikdo neviděl, říká Szántó
Rozhovory
Nynější protesty radikálních skupin v Izraeli jsou bezprecedentní. Je to nová situace, kterou ještě nikdo neviděl, říká Szántó
Bývalý blízkovýchodní reportér ČT Jakub Szántó pro REFRESHER objasnil, co se to v Izraeli momentálně děje.
České a slovenské DJky: jedné nevěří, že hudbu opravdu tvoří ona, zatímco druhé se dívají na ruce
Hudba
České a slovenské DJky: jedné nevěří, že hudbu opravdu tvoří ona, zatímco druhé se dívají na ruce
10 dýdžejek z Česka a Slovenska jsme se zeptali, jaké je mixování a bavení lidí na parketu z pohledu žen.
John Wick Hex je nejlepší hrou ze světa Johna Wicka, kterou si zamilují akční nadšenci, ale i herní amatéři
Tech
John Wick Hex je nejlepší hrou ze světa Johna Wicka, kterou si zamilují akční nadšenci, ale i herní amatéři
I dnes doporučujeme 3 levné a zajímavé indie hry, které tě zabaví na dlouhé hodiny.
VÍCE ČLÁNKŮ
Nejčtenější články
Nyní
24 hod
7 dní
30 dní
více z témy refresher
více článků
Sponzorované články
více článků
Další news více news
Mohlo by tě zajímat
Přejít na úvodní stránku
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.