Z mnoha romských studentů se stávají lékaři, právníci nebo biologové. Nejhorší jsou předsudky společnosti, říká Štefan Balog

„Studenti musí doložit prospěch, buď z posledního ročníku základní školy, nebo z uplynulého ročníku té střední. Zároveň musí doložit, že je ve složité sociální a ekonomické situaci. Poslední podmínkou je esej, kde studenti musí napsat, co by chtěli dokázat, co už dokázali a jestli třeba pomáhají v oblasti kde bydlí.

To všechno hodnotí komise, která sestává ze tří odborníků, kteří jsou také Romové a buď se zajímají o vzdělávání, nebo jsou to třeba bývalí vyskoškolští studenti. Na základě toho se vybere 50 středoškoláků, 10 studentů vyšších odborných škol a 30 vysokoškoláků,“ popisuje Štefan průběh výběrového řízení.

Převis studentů je podle něj ale stále obrovský a zájem stále roste. O tom svědčí i fakt, že se v prvním roce fungování programu přihlásilo 90 zájemců. Minulý rok jich bylo na 200.

„Je to ale stále malá část romských studentů. Pořád je hodně studentů, kteří stipendium nepotřebují, nebo o něm ani nevědí,“ říká Štefan.

Lékaři, právníci i budoucí první romský prezident

Velká část studentů si však své vysněné cíle splní. Jedním z nich je i olomoucký student práv Michal, který by se rád stal advokátem.

„Říkám o něm, že bude první romský prezident České republiky. Pocházel z velmi chudých poměrů a dnes je v druháku na právech v Olomouci, vedl mládežnický parlament v Olomouckém kraji, byl se podívat v Evropském parlamentu. Pracuje v advokátní kanceláři jako brigádník a doufá, že se z něj stane advokát,“ vypráví Štefan příběh nadějného studenta. 

Absolventi programu se na prestižní školy dostávají. Stávají se z nich lékaři, právníci nebo třeba biologové. 

Velmi těžkou pozici podle Štefana mají lidé právě ve vyloučených lokalitách, protože často upadají do kruhu tradic minulých generací, kterým dost často nebylo umožněno studovat. Generace mladší tak čelí výzvě se z tohoto koloběhu vyprostit.

„V některých romských komunitách je někdy tradice nestudovat a mladí lidé, obzvláště dívky, se od studia odrazují. Studenti jsou ale nakonec bráni jako velmi úspěšní a inspirativní lidé,“ komentuje Štefan situaci. 

Penězi to nekončí

„Program si klade za cíl být také mentální a sociální podporou studentů. Chce ukázat, že děti mohou získat mnoho jen tím, co dělají. Kolikrát si ani neuvědomují, že nastavují laťku dalším generacím, protože se jedná o lidi, kteří určí, jak budou vypadat životy ostatních lidí. Stává se pak, že je motivují, protože když to dokázal jeden Rom z vyloučené lokality, dokáže to každý,“ vysvětluje Štefan.

V minulém roce se podle něj organizaci pomocí motivačních setkání podařilo dostat čtyři studenty z vyloučené lokality v okolí Mostu na maturitní obor i do jejího stipendijního programu.

Limity programu jsou ve financích. Větší překážkou je ale vnímání romských studentů společností, která je podle Štefana nevnímá jako něco normálního.

„Když většinová společnost vidí romského studenta, řekne si, že je to jeden z tisíce, což je škoda, protože romští studenti jsou naprosto běžní. Nejsou to zrnka na hromadě písku,“ vysvětluje. 

„Studentům bych vzkázal, ať se nebojí následovat své sny. Rezignovat na své sny je to nejhorší, co může člověk udělat. Zároveň ať se připraví na to, že se budou potkávat s překážkami a nepříjemnostmi. Překážky z nich ale nakonec udělají člověka, který dokáže dobře žít a ubránit se nástrahám,“ uzavírá Štefan.

Příspěvkem můžeš romským studentům pomoci i ty, a to na stránkách organizace Romea.