Tvůrci Deus Ex vydali nečekaně velký hit. Proč by sis měl hru okamžitě koupit?
Eidos Montreal můžeš znát jako tvůrce Deux Ex: Human Revolution a Mankind Divided. Trochu zklamali se Shadow of the Tomb Raider, ale jakmile se začalo šeptat, že by mohli dělat na Strážcích galaxie, internet byl v napjatém očekávání. Talentovaní vývojáři totiž dokázali, že sci-fi je jejich parketa.
Přišel ale oznamující trailer a pár dalších, které hráče ani média nijak nenadchly. Vydavatel Square Enix začal ukazovat hru v mnohem lepším světle až pár týdnů před vydáním, ale to už bylo pozdě a hráči ji při vydání tak trochu ignorovali. Nezdá se, že by se prodávala nějak úžasně, což je nesmírná škoda.
Pro mnohé hráče by totiž klidně mohla být hrou roku. My jsme čekali, že půjde o docela slušnou akční hru, ale sami jsme byli překvapeni její nespornou kvalitou. Marvel's Guardians of the Galaxy je kvalitou na úrovni Spider-Mana od Insomniac Games. A co se týče samotného příběhu a postav, potěší tě, že jsou na tom ještě lépe než filmy Jamese Gunna.
Zapomeň na filmy, hra je lepší téměř ve všem
Hra se nedrží marvelovských filmů a odehrává se ve zcela jiné realitě. Drax v ní zabil Thanose, Star-Lorda unesla mimozemská rasa Chitauri, která při tom zabila jeho matku, a jemu se po dlouhých letech podařilo uniknout a dostat se k pirátům Ravagers pod vedením Yondua Udonty. Star-Lord však vesmírné piráty opustil ve snaze konat v galaxii dobro (převážně), a tak založil tým Guardians of the Galaxy.
Jeho složení je identické s tím z prvního marvelovského filmu: Groot, Rocket, Star Lord, Gamora a Drax. Čím je tedy hra odlišná? V první řadě pracuje s postavami lépe než James Gunn, který to už dělal docela úžasně. Tvůrci se drželi komiksů a vytvořili originální sci-fi příběh, aniž by využívali velké množství slavných marvelovských postav. Minimálně z hlediska záporáků jde o postavy, které budou fanouškům Marvel Cinematic Universe naprosto neznámé.
Jednou z nich je vražedná a spoře oděná bojovnice lady Hellbender, která dokázala udělat z flirtování s Draxem i něco jiného než komickou vsuvku. A to se dá říci obecně i o Draxovi. Ve filmech má jen málo vážných scén a obecně se vnímá jako postava sloužící ke komickým scénám a občasným vtipům. A je to škoda, protože Draxův příběh a charakter jsou velmi tragické.
Drax je adept na nejlepší herní postavu roku
Filmy to nedokázaly úplně využít, ale tato hra to mění. Drax má ve hře komplexní charakter a je plný nečekaných emotivních a seriózních scén. Samotná postava je seriózní až až, ale většinou to režisér filmů James Gunn využíval jako zdroj vtipů. Ve hře má postava několik dobrých nápadů a jedná se o klíčového člena týmu, který je svým kolegům emocionálně rovný. Stále ale má úžasné repliky a dokáže tě upřímně rozesmát.
Rocket a Groot se chovají podobně jako jejich filmové verze, ale dá se říci, že Groot má v prvním filmu lepší scény. Kinematografie přece jen nabídne více způsobů, jak zaujmout postavou, která prostě nemluví. Potom je zde Gamora, která je ve hře opět jednou zpracována lépe. Má více emocí, je sarkastičtější a má zajímavější historii.
Ve hře se objeví i jistá postava z Guardians of the Galaxy Vol. 2. a, jak jinak, je nesrovnatelně lepší než filmová verze. Upřímně řečeno, tento počin od Square Enix a Eidos Montreal nám zkazil „hype“ na třetí film, jelikož filmové postavy nám budou připadat tak trochu jako karikatury těch herních.
Star-Lord byl velkým otazníkem, ale tvůrcům hry se nadmíru povedl. Oproti filmové verzi není jen „hláškujícím“ a vtipným členem týmu, který umí střílet nepřátele. Působí jako stabilní lídr týmu, kterému opravdu záleží na ostatních. Charaktery postav a skvěle napsané dialogy se podepsaly pod dokonalou dynamiku a chemii v dialozích.
V nich si občas budeš moci vybrat, jak odpovídat jednotlivým postavám. Tvé odpovědi pozmění příběh a některé události, ale nejde o nic vážného (možná v případném pokračování). I tak však jde o milý bonus, díky kterému se občas zamyslíš, jak by sis měl s danými postavami povídat a jak se k nim chovat.
Nenadchly nás jen postavy, jejich charaktery a dialogy. I samotný příběh je nesmírně povedený, když postaví strážce na cestu, během které budou muset čelit své minulosti a vnitřním démonům. Každý z nich se v průběhu hry změní, dospěje a něco překoná. Společně se neuvěřitelným způsobem semknou v mírně dysfunkční, ale milující rodinu.
Funguje to až překvapivě dobře, čehož tvůrci mohli docílit postupným budováním jejich vztahů a děje v rámci přibližně 12–15 hodin. Jedná se o singleplayerovou hru, ve které nenajdeš žádné vedlejší role. Přesto ale nemusíš zažít všechno, co hra nabízí. Pozorně poslouchej dialogy a nikam nespěchej.
Neuvěřitelné množství zábavných dialogů
Postavy totiž mají naplánované různé dialogy a akce, které můžeš přerušit, když budeš utíkat stále vpřed. Doporučujeme pokochat se nádherným prostředím a barevným, živým designem planet a mimozemšťanů. Konverzuj s postavami a rozvíjej vztahy se členy týmu. Garantujeme ti, že toho nebudeš litovat. Často se všichni navzájem škádlí nebo zesměšňují.
Mile nás překvapilo obrovské množství dialogů, které se uskuteční v reakci na hráčovo chování. Pokud se rozhodneš prozkoumat okolí, sbírat materiály na vylepšení gadgetů či objevovat skryté kostýmy (pro každou postavu můžeš ve hře najít spoustu kostýmů), ostatní členové týmu to pokaždé okomentují.
Vznikají tak přirozené, často úsměvné nebo jednoduše živé konverzace. Hra je takových dialogů plná, takže neustále zkoušej hýbat předměty a komunikovat s ostatními včetně toho, když jsi na vesmírné lodi Milano. Tam se odehraje podstatná část budování vztahů a dozvíš se na ní zajímavé historky. Pokud bychom to měli shrnout, tak scénář je jeden z nejorganičtějších pokusů o autentické lidské konverzace v rámci marvelovského světa a ve videohrách obecně.
Překvapivě emotivní, funkční a s kvalitními animacemi
Hlavní příběh nabídne i řadu emotivních momentů, z nichž nejvíce nás tak trochu nečekaně dostala scéna mezi Star-Lordem a Draxem (nemusíš ji ovšem spustit, tak se ujisti, že najdeš zeleného hromotlouka na Knowhere a „pokecáš“ s ním). Tragickou minulost Draxe všichni dobře známe, ale přesto se ji tvůrcům podařilo přes Draxovy emoce převyprávět tak, že nás zasáhla. Mohou za to jednak skvělé dialogy, jednak úžasné výkony herců, kteří propůjčili hlas postavám.
Ve spojení s místy fantastickou animací obličeje a očí postav se často dostaví požadovaný efekt, když rozhovory mezi postavami působí autenticky a uvěřitelně, až lidsky. Tvůrce bychom chtěli mimořádně pochválit za to, jak se jim v některých scénách podařilo vyhrát si s animacemi obličeje a celkovou mimikou. V hlavních cutscenách (příběhová videa) jsme si někdy připadali, jako bychom hráli hru od Naughty Dog (tvůrci The Last of Us) s jejich špičkovou grafikou a animacemi.
Obzvlášť dívka jménem Nikki má jednu z nejpropracovanějších a nejuvěřitelnějších animací obličeje, jaké jsme ve hře viděli. Někdy to ale nefunguje naprosto dokonale. Obzvlášť v méně důležitých dialozích se občas dočkáš scény, kde je sice vidět, že animace postav jsou na vysoké úrovni, ale jakoby se spojily v nesprávném pořadí a jindy se zase nehodí k tomu, o čem dané postavy mluví.
Gameplay je ze začátku slabší, ale postupně se zlepšuje
Ve hře je však vždy podstatný gameplay, tedy hratelnost. A Strážci si vedou dost dobře. Ovládáš jen Star-Lorda, což je možná trochu zklamání, ale na druhé straně můžeš detailně poznat jeho schopnosti a zdokonalit komba s ostatními postavami. Ostatním členům týmu totiž můžeš přikázat, aby svými speciálními útoky zaútočili na konkrétní nepřátele. Každá postava má rozdílné schopnosti – od slabších útoků zasahujících více nepřátel po silné útoky zaměřené na silnější nepřátele.
Ty musíš někdy oslabit, abys jim způsobil opravdová zranění. Chvíli ale trvá, než si odemkneš speciální schopnosti všech členů týmu, a proto je combat, neboli část se souboji, alespoň ze začátku trochu repetitivní a mělká. Teprve po čase, když začneš kombinovat různé útoky všech postav, se projeví větší komplexnost útočných systémů, díky čemuž si souboje budeš i více užívat.
Rozhodně bychom však uvítali, kdyby například Star-Lord dokázal střílet z více zbraní. Má totiž jen jednu, a to na celou hru, takže střílení se rychle omrzí a ty zjistíš, že stále více používáš pěstní souboje, které jsou překvapivě zábavné. Combat systém je jednou z nejslabších stránek hry, ale stále mluvíme o nadprůměrné úrovni. V případném pokračování je ovšem rozhodně co zlepšovat.
Originální systém Huddle
V rámci soubojů tvůrci vytvořili také vcelku originální a zábavnou drobnost s názvem Huddle. Když bojuješ dostatečně dlouho, můžeš si zavolat celý tým k sobě, a pokud se ti je podaří namotivovat volbou správného dialogu, jejich útoky budou silnější a všichni se uzdraví. Jako bonus k tomu je spuštění hlasitější licencované hudby ze soundtracku nabitého hity 70. a 80. let.
Peter Quill AKA Star-Lord poslouchá staré vypalovačky. Většinu z nich budeš znát a velmi tě potěší, obzvlášť když se spustí v náročných soubojích či ve vybraných příběhových momentech. Jakmile začne hrát Starship, zavalí tě příval adrenalinu, nostalgie a skvělé nálady.
Zábavná mechanika Huddle v akci
Ohul ten soundtrack z 80. let!
Tvůrcům se výborným způsobem podařilo využít licencovanou hudbu, která skvěle doplňuje jinak docela fungující sci-fi soundtrack hry jako takové. Zrovna nás mrzí, že kromě Huddle částí je neustále strašně potichu, ať už během hry, nebo na lodi Milano, kde si můžeš poslechnout celý soundtrack. Moc nepomáhá ani hraní si s audiem v nastaveních.
Kromě soubojů je gameplay plný zkoumání okolí, hledání zásob potřebných pro upgrady zbraní a podobně. Ke zdolání překážek a vyřešení různých pohybových hádanek budeš potřebovat parťáky. Stejně jako je „ovládáš“ v boji, dokážeš je navigovat při řešení hádanek. Drax musí odvalit balvan, Groot vytvořit most z kořenů a Rocket musí hacknout nějaký počítač. Po chvíli je to ovšem repetitivní a poměrně jednoduché.
Tyto „hádanky“ by dokázalo vyřešit i malé dítě, což zcela nesedí ke kontrastu některých designových rozhodnutí, když tě hra vůbec „nevede za ručičku“. V některých příběhových částech totiž musíš přijít na to, jak postupovat dál, což je příjemná změna oproti hrám, které ti vysvětlí každou maličkost do detailů, takže vůbec nemusíš zapnout mozek.
Když tedy následně děláš s Draxem popatnácté díru do zdi, fakt tě to nebaví. Na řešení těchto hádanek totiž často přijdeš dříve, než si o nich postavy vůbec začnou povídat. Je to ovšem jen detail v jinak funkční a zábavné hratelnosti. Stojí však za zmínku, že v jistém bodě hry už členové týmu nebudou potřebovat tvé příkazy a jednoduše některé věci dělají sami, což je přímým odrazem toho, jak se zlepšuje vztah a komunikace mezi postavami.
Hra je plná takových malých detailů, které jsou odrazem příběhu a pokrokem v něm. Bylo příjemné sledovat výsledek našeho progresu ve hře ovlivňující hratelnost i herní mechaniky. Spousta vývojářů na něco takového ani nepomyslí.
Vývojáři těžili i z faktu, že jde o sci-fi hru odehrávající se na různých planetách a bizarních místech ve vesmíru. Vyhráli si tedy s designem příšer a planet, z nichž některé vypadají nádherně. Do očí udeří hned první lokace s energickými barvami a unikátním vizuálem či jedinečně vypadající planeta, na které sídlí lady Hellbender. Každá lokace a planeta jsou jedinečné a dokonale tě vtáhnou do hravé sci-fi atmosféry.
Trochu problémová technická stránka, rozlišení a framerate
Zatím hru v drtivé většině jen chválíme, ale kromě jemně problematického combat souboje musíme zkritizovat i technickou stránku hry. Ta je na nových konzolích opravdu špatně optimalizovaná. Na PS5 a Xbox Series X běží ve dvou módech. Na výběr je klasicky Performance (60 fps) a Quality (30 fps). Hra opravdu září v quality módu, který z hlediska „grafiky“ vyráží dech. Ani ten si ovšem nedokáže udržet stabilních 30 fps, což je vzhledem k hardwaru next-gen konzolí nepříjemným překvapením.
Performance mód je na tom se stabilitou snímků za vteřinu ještě hůře, když v akčních pasážích dokáží klesnout i na 50 či méně framů za vteřinu, což je bolestivě cítit (nemluvě o tom, že rozlišení klesne ze 4K Quality módu na 1080 p). Vloudily se i bugy, tedy technické chyby – ať už z hlediska hratelnosti (různé glitche a zasekávání postavy), nebo vizuálního charakteru (přeskakování nasvícení).
Marvel's Guardians of the Galaxy je nejen skvělá komiksová hra. Získá si jak fanoušky Marvelu, tak i ty, kteří tyto komiksovky nemají rádi. Nabízí emotivní, lidský a zábavný příběh s úžasně napsanými postavami (Drax je aspirant na nejlepší videoherní postavu letošního roku) a absurdním množstvím dialogů a vtipných narážek členů týmu, kteří se neustále dobírají.
Časem tě bude bavit střílení nepřátel i celková hratelnost a užiješ si úžasný soundtrack doplňující originálně vypadající herní prostředí. Tvůrci mysleli i na komiksové fanoušky, pro které připravili nejedno překvapení.
Kdyby měla hra propracovanější souboje, hádanky a lepší technickou stránku, v podstatě bychom jí neměli co vyčítat. Takhle je to za osm a půl bodu z deseti a rozhodně jde o zatím nejpříjemnější překvapení roku. Takové tituly si zaslouží podpořit, takže šup šup, utíkej si hru někam koupit.
