Jakub Strach se protentokrát spojil s druhou polovinou dua Yzo a Nik, aby vydali společný projekt s názvem *PATTERN*. Po ohlášení jsme na něj byli samozřejmě zvědaví, ale také jsme se trochu báli.
Proč? Otazníků viselo ve vzduchu vícero. Víme, že členové Milion+ umí udělat dobrou desku, ostatně nedávno vydaný nosič Krtek Forever jsme také ohodnotili. Faktem nicméně je, že na labelové desce nemusí zazářit všichni, aby mohla být hodnocena jako ucházející.
Nejen my, ale i fanoušci cítili jisté textové i flow opotřebení ze strany vůdčí osobnosti kolektivu Yzomandiase a jeho věrného parťáka Nik Tenda. Více si všímali výkonů jejich kolegů, z nichž asi nejvíc zářil Robin Zoot, a v internetových debatách predikovali ústeckému hitmakerovi pomalé, ale jisté předání progresivního žezla do jeho rukou.
Nejde o nic neviděného; Milion+ je sice label s jasnou hierarchií, nejedná se ale o skupinu, která by měla lídra a ostatní by museli být nutně upozaďováni – procesy, které jsou dnes rutinou v asijských hudebních agenturách, u nich (snad) nefungují. Neměly by, ostatně spolu dole, spolu nahoře je rétorikou společnosti.
Jenže pozor, během setu na Zrće se zničehonic ohlásí nečekaná zpráva. NobodyListen, v poslední době velmi čilý spolupracovník labelu, vydá novou desku. S Nik Tendem. Začali jsme se tedy ptát: Dokáže se Nik Tendo vyrovnat Yzomandiasovi, jemuž rok předtím vyšel tape se stejným producentem? Jak jim to bude fungovat? Nepůjde pouze o levnější klon J. EDEN E-GEN? Bude to vůbec dobrá deska?
Co bude?
Poslední sólovka, která byla opravdu krátká (8 stop a 20 minut), s názvem Jsem v pohodě, sem v prdeli., nepočítáme-li live desku z NO PHONE SHOW z loňska, se opírala o to, co se nám v posledních třech letech přejedlo – stejná flow, stejné punchlines, stejné obraty, refrény a tlak na nutný hitmaking. To prostě nemůže projít.
Proto jsme ocenili reálný a v českém rapu nezvyklý živák NO PHONE: ŽIVĚ, jenž nás sice moc nebavil, ale aspoň v něm byl vidět posun. Skupinový projekt jsme si už rozebrali, a abychom nezapomněli, semiskupinová deska, jež vyšla minulý rok z iniciativy dua Yzo a Nik Kruhy & Vlny, se zase jednou soustředila na staré zajeté stereotypy (ve 217 Twins Edition ještě na hosty). Bída.
Snad jsme osvětlili, proč jsme z *PATTERN* měli obavy. Ty se ale nečekaně začaly rozplývat hned po prvních tónech.
