Třetí díl o záhadných policejních případech bude nejen rozebírat nejčastější otázky spojované s krvavým neštěstím na americké základní škole Sandy Hook, ale také poukáže na dilema, které z něj vyplývá.
Po delší proluce čtenářům přinášíme nové pokračování seriálu o záhadných policejních případech a dnešní díl bude pojat v porovnání s těmi předešlými poměrně netradičně. Článek bude sice jako obvykle soustředěn na často kladené, nerozluštěné otázky, tentokrát týkající se masakru na škole Sandy Hook, ale také poukáže na společenské dilema, které z této krvavé tragédie vyvstává.
Střelba v Sandy Hook nebo také Sandy Hook Shooting, se udála 14. prosince (december) roku 2012 na základní škole ve městě Newtown v Connecticutu a tato událost okamžitě otřásla celou americkou společností. Ke střelbě navíc došlo právě v době politických rozepří, kdy se rozhodovalo, zda zakázat vlastnictví útočných zbraní. Při ozbrojeném incidentu tohoto soudného dne bylo zastřeleno 26 osob, z nichž 20 byly děti teprve ve věku 5-10 let. Policie z odstrašujícího útoku obvinila dvacetiletého Adama Lanzu, který na místě po útoku spáchal sebevraždu. Ovšem v kontextu se samotnou střelbou a následným vyšetřováním se objevila spousta rozporuplných informací, které v myslích určité části veřejnosti vyvolaly řadu kontroverzních otázek a pochybností ohledně celé události.
V porovnání se svou zaoceánskou notorickou popularitou není případ u nás tolik známý, proto jsme se rozhodli vám přiblížit, o co se v něm jedná a proč s sebou nese tolik kontroverznosti. Cílem článku tak není podporovat paranoidní bludy a výmysly nebo snad zlehčovat závažnost neštěstí, ale spíše se na jeho příkladu zamyslet nad aktuálními společenskými otázkami, jako třeba právě nad dilematem mezi svobodou a právy jednotlivce na jedné straně a ochranou a bezpečností veřejnosti na straně druhé.
Podle oficiální a obecně přijímané verze příběhu Adam Lanza onoho dne ráno doma zastřelil vlastní matku její zbraní, načež nasedl do auta a jel k základní škole Sandy Hook. Tam auto zaparkoval, prošel dveřmi školy a bez varování začal střílet, přičemž připravil o život celkem 20 dětí a 6 zaměstnanců školy. Poté přiložil zbraň k vlastní hlavě a zmáčkl spoušť. Mnoho lidí se ovšem rozhodlo s touto verzí nesouhlasit, a to většinou na základě určitých rozporuplností v mediálních zprávách, které byly zveřejněny krátce po útoku. Spousta lidí dokonce dodnes tvrdí, že ke střelbě na základní škole Sandy Hook nikdy nedošlo. A jaké jsou jejich argumenty?
Střelec Adam Lanza
Jedním z nejdiskutovanějších aspektů celého případu byl televizní výstup Robbieho Parkera, otce jedné z obětí útoku. Ten totiž v momentě, kdy předstoupil k mikrofonu, aby promluvil k médiím o úmrtí své dcery, nasadil podle některých nedůvěryhodný výraz zármutku poté, co ještě vteřiny předtím rozdával široké úsměvy na všechny strany. To v mnoha lidech vyvolalo pochybnosti o upřímnosti a věrohodnosti mužova vystoupení, což následně dalo za vznik také debatám o tom, zda skutečně o svou dceru Emilii při útoku přišel.
Robbie Parker a jeho televizní výstup
Nedlouho poté se začaly navíc ozývat hlasy lidí, kteří se domáhali toho, že našli „důkaz“ o Emiliině přežití. Emilie měla dvě sestry, Madeline a Samanthu. Viz rodinná fotografie. Po útoku na škole Sandy Hook, kde Emilie přišla o život, se prezident Barack Obama s rodinou sešel a vyfotil. Na zveřejněné fotografii je celkem s pěti dětmi, rozruch z nich vyvolala ovšem blonďatá dívka v červených šatech. Právě o té se začalo hovořit jako o Emilii. To jednak proto, že má dívka na sobě stejné šaty jako Emilie na dva roky staré rodinné fotografii a jednak proto, že dívčiny obličeje od sebe zkrátka nejdou zřetelně rozeznat. Odpověď ale zněla tak, že dívka na fotografii není Emiliie, ale její sestra Madeline, která má na sobě sestřiny šaty. Druhá blonďatá dívka na fotce je poslední sestra, Samantha. Podobnost můžete posoudit sami. A aby toho nebylo málo, podle některých sestry Emilie na fotce používají symbol pro uctívání Satana, tedy vztyčení ukazováku a malíku (pravá ruka Madeline a levá ruka Samanthy v jejích ústech).
matka, Madeline, otec, Samantha, Emilie
Dalším faktorem, který rozvlnil hladinu pochybností, bylo zjištění, že dárcovské a kondolenční internetové stránky obětí masakru v Sandy Hook byly založené několik dní před samotným incidentem. Charitativní organizace United Way údajně uveřejnila webovou stránku Sandy Hook School Support Fund (podpůrný fond pro školu Sandy Hook), kde projevila soustrast rodinám obětí. To mělo být ovšem 11. prosince (december) 2012, tedy 3 dny před masakrem. Dalším takovým příkladem je stránka Sandy Hook Elementary Victims Fund (fond pro oběti základní školy Sandy Hook). Ta byla údajně založená 13. prosince (december), den před střelbou. A do třetice, tentokrát na Facebooku, měla být založena stránka na počest zemřelé učitelky při masakru, s názvem R.I.P Victoria Soto. Sociální síť jako datum založení uváděla 10. prosinec (december), tedy celé 4 dny před masakrem. Poté, co se toto zjištění rozšířilo, se Facebook omluvil, s tím, že se jedná o glitch a datum bylo opraveno na 15. prosinec (december), tedy den po útoku.
Podle některých očitých svědků dále nebyl na místě v momentě útoku pouze Adam Lanza, jak znělo v oficiální zprávě, ale útočili minimálně dva střelci a někdy se dokonce uvádí, že střelci byli až čtyři. Lanza podle některých ani střílet nemohl, protože vzhledem ke své hubené a drobné postavě by s danými zbraněmi nedokázal manipulovat. Dále ačkoliv Lanza neměl se střelbou žádné dřívější zkušenosti, poměr vystřelených nábojů a přímých zásahů byl na začátečníka abnormálně vysoký a odpovídal spíše zkušenějšímu střelci. Policie měla najít útočnou zbraň Bushmaster, dvě ruční zbraně, spoustu munice a brokovnici. Hlavní patolog případu, H. Wayne Carver II, uvedl, že většina střelných zranění byla způsobena dlouhou poloautomatickou puškou Bushmaster, ta byla ovšem podle některých médií nalezena v zamčeném autě Adama Lanzi, které během útoku vůbec neopustila. To by tedy mohlo naznačovat, že z takové zbraně střílel někdo jiný, než Lanza. Na tento argument bylo zodpovězeno tím způsobem, že v autě byla nalezena brokovnice, nikoliv poloautomatická zbraň, a že k tomuto nedorozumění došlo díky zavádějícím zprávám televizních stanic, které byly zveřejněny bezprostředně po střelbě a reportéři tak neznali přesné podrobnosti případu. Ovšem další svědkové vypověděli, že po útoku viděli policii vyvádět z lesa poblíž školy muže v poutech, který na sobě měl maskáčové kalhoty, koženou bundu a opakoval „já to neudělal“.
Záznam pronásledování muže v lese a výpověď svědka na konci
Návrh zákona se vládě Barracka Obamy nakonec podařilo prosadit, což riziko možného opakování podobné události pomohlo jednoznačně zredukovat. Ne náhodou se ovšem po jeho prosazení začaly vynořovat různé konspirační teorie tvrdící, že katastrofa na škole Sandy Hook byla pečlivě připraveným tahem, aby bylo možné začít lidem odebírat zbraně. Podle nich k žádné skutečné střelbě nikdy nedošlo a vše bylo jen jedno velké divadlo, které mělo vládě pomoci s urychlením schválení zákona o zbraních. Proto byly také zpochybňovány výpovědi rodičů, učitelů a dalších. Například učitel Gene Rosen, který měl během střelby ochránit šest dětí, začal být podezírán z toho, že je najatým hercem, který žádné děti nezachránil a hraje tak jen svoji roli pro média. Z toho byla ostatně nařčena také učitelka Kaitlin Roig, která vypověděla, že se se svými žáky během střelby skrývala a utěšovala je. O Kaitlin Roig a dalších se tak náhle začalo mluvit ve spojitosti s tzv. „crisis actors“, tedy herci najatými pro krizové situace.
Tyto teorie měl navíc podporovat fakt, že nikdy nebyl zveřejněn žádný důkaz o úmrtí Adama Lanzy, jeho matky nebo oněch dalších 26 osob. Dokonce neexistuje ani záznam z kamer, které škola přitom měla, zobrazující Adama Lanzu vcházejícího do budovy. Vše zašlo až tak daleko, že začala být popírána i samotná existence Adama Lanzy. Nikomu se totiž nedařilo vypátrat téměř žádné relevantní důkazy o jeho životě před střelbou. Další kontroverzní aspektem je fakt, že pozůstalým rodičům nebylo dovoleno své dítě vidět osobně. Místo toho byly pořízeny pouze fotografie jejich obličejů. Škola Sandy Hook byla následně zdemolována a srovnána se zemí.
Sandy Hook Shooting rozdělilo národ na dva protichůdné tábory. Jeden tvrdí, že střelba byla naplánovaná a skutečně se nikdy nestala a ten druhý ten první posílá na psychiatrické vyšetření. Kritikem oficiální verze ale je například i vysokoškolský profesor James Tracy, který se ve svých publikacích přiklání k verzi, že případ se neudál tak, jak se oficiálně tvrdí a skutečně se podle něj může jednat o pouhou inscenaci. Sandy Hook Shooting je dodnes neuzavřené a poměrně hojně diskutované téma, jehož konec je zatím v nedohlednu.
Rodičům nebyl přístup k dětem povolen
Já osobně se od podobných teorií podepřených děravými a neobhájenými argumenty odjakživa rezolutně distancuji a jsem toho názoru, že tento způsob uvažování se velmi snadno může stát jízdenkou na cestu, která nekončí ničím jiným, než pochybováním i o každodenní empirické realitě. A jakmile člověk přestane věřit i v hmatatelnou a pozorovatelnou skutečnost, jak může v rámci racionálního myšlení dál existovat? Na druhou stranu se ale taky dokážu ztotožnit s nespokojeností bezproblémových vlastníků zbraní, na které má dopad cizí nezodpovědnost (nebo v případě Adama Lanzy zvířecí bezohlednost spojená s duševní poruchou). Nikdo zkrátka nechce být potrestán za něco, co neudělal. Lidé tak ve výsledku mají méně svobody ve vlastnictví zbraní, ovšem je jim přislíbeno zvýšení veřejné bezpečnosti. A jak již bylo řečeno, diskuze na téma Sandy Hook Shooting nabízí spoustu možností k zamyšlení se, což mne tedy přivádí k závěrečné dilematické otázce: Co je podle vašeho názoru přednější? Svoboda jednotlivce, nebo bezpečnost společnosti?
