Nečekali jsme, že článek o zajímavých tancích z období druhé světové války bude mít nějaký obzvlášť velký úspěch. Opak byl však pravdou a vše nakonec dospělo do fáze, kdy jsme pro vás připravili opět něco podobného. Pro ty, co první díl nečetli, oznamujeme, že jsme v něm probírali Tiger II, Löwe, Mause, KV-2, T28, TOG2 a ohromný Landkreuzer. Z důvodu, že poslední zmíněný tank vás mimořádně zaujal, jsme níže přichystali i další a zároveň ještě gigantičtější obludy. Nechybí ani jeden netradiční sovětský pokus. Myslím, že úvod máme a můžeme jít rovnou na tanky.

 KV-6

Velmi nezvyklý vzhled může být sice poutavý a zajímavý, avšak máme tu jeden problém. Tank na obrázcích výše nikdy neexistoval a jde jen o výmysl. Na internetu najdete desítky podobných výtvorů, ale jde pouze o fantazii a ne skutečnost. Možná vám později přineseme příspěvek o nejzajímavějších vymyšlených tancích, ale o tom později... Ale musíme uznat, že je opravdu povedený. Kdo by chtěl vidět něco podobného v akci?

E-100

Slyšeli jste už někdy o vývojových typech německých tanků pod označením Panzerkampfwagen E? Nebudeme si ji teď nějak zvlášť rozepisovat, ale můžeme se orientovat na jejich vrchol, čím byl 140tunový supertěžký tank pod označením E-100. Vývojem se začala v roce 1943 zabývat firma Adler. Jeho přední pancíř měl tloušťku od 150mm až po 200mm, boky a zadek chránilo zase 120mm - 150mm. Předek věže byl opancéřovaný podobně - 200mm. Jeho délka byla přes deset metrů a šířka pět metrů a na jeho ovládání by bylo potřeba šesti členů posádky. Hlavní zbraní mělo být buď 150 nebo 174 mm dělo KwK44 L/38. Nechyběly ani kulomety MG34. Disponoval taktéž i docela slušnou rychlostí 40 kilometrů za hodinu a dosahem do 190 kilometrů. Jediným malým úspěchem bylo zhotovení nedokončeného prototypu, který se dostal do britských rukou a byl poslán do Velké Británie, kde byl po přezkoumání kompletně sešrotován.

Waffenträger 12,8 cm

Přejděme nyní na stíhač tanků. Konkrétně na těžký protitankový kanón s dlouhým názvem 12,8cm Pak 44 Waffenträger Krupp 1. Po událostech, kdy se Němci na východní frontě ve východní Evropě začali setkávat se sovětskými 122mm děly a novými těžkými tanky, rozhodli se vytvořit účinnou zbraň. Za její vyrobení byly zodpovědné firmy Rheinmetall Borsig a Krupp. Během vývoje se však setkávali s problémem ohledně velké hmotnosti děla. Mimořádně těžké zařízení bylo náročné přesouvat, a proto se od původních plánů upustilo. Nakonec se rozhodlo o jeho umístění na velké vozy jako například Jagdtiger. Dělo mělo být také použito i pro legendární Maus. Nejzajímavější verze byla 12.8 cm Kanone 81/3, a to z důvodu, že dělo bylo schopné pálit do všech stran v rozmezí 360°. Hmotnost jednoho granátu byla 30 kilogramů a díky jeho mimořádně dobrému dosahu byl schopen trefovat cíle na vzdálenost až 3,5 kilometru.

Panther Nachtjäger

Druhá světová válka a noční vidění? Pro někoho může jít o dvě věci, které nemají s sebou nic společného, ale opak je pravdou! O infračerveném nočním vidění se v Německu diskutovalo již v roce 1936. Noční vidění zažilo svůj první úspěch již v roce 1939, kdy bylo nejprve nainstalováno na Marder II. Během přelomového roku 1943 spatřil světlo světa první tank typu Panther s nočním viděním. Verze Sperber s dosahem 600 metrů se na bojištích využila v letech 1944 až 1945. Desítky Pantherů s nočním viděním obdrželi mnohé německé divize včetně šesté SS tankové armády působící v sousedním Maďarsku.

Landkreuzer 1500 Monster

1000tunový Landkreuzer určitě zanechal dojem, ale vrchol německých tanků reprezentuje doslova jiné monstrum. Za jejím vývojem stála stará známá firma Krupp. Návrhy nových supertěžkých tanků se v roce 1942 dostaly až k Hitlerovi, od kterého dostaly zelenou. Díky zachovaným informacím víme, že hlavním dělem měl být legendární 800mm kanon (Gustav/Dora - Landkreuzer 1500 Monster by vystřeloval takovéto granáty). Zbylými zbraněmi byly dvě 15cm houfnice a pár dalších 15mm děl. Vezměte si fakt, že Landkreuzer z minulého dílu měl jako hlavní zbraň dvě 280mm námořní děla... Jeho nemalé rozměry předurčovaly, že největším nepřítelem by byly útoky ze vzduchu, protože 42 metrů dlouhý, 18 metrů široký a 7 metrů vysoký kolos není nemožné zasáhnout. Hmotnost se mohla vyšplhat až na 1 500 - 2 500 tun. Pro tanky USA, Velké Británie, Sovětského svazu a dalších států by bylo jeho 250mm pancíř téměř nemožné prostřelit. V případě, že by se vydal do boje by jeho posádku tvořila celá jedna stovka mužů. A co pohon? Uvést něco podobného do pohybu vyžaduje enormní spotřebu. Přemýšlelo se nad instalací čtyř ponorkových motorů diesel MAN M9v 40/46 s výslednou rychlostí 10 - 15 kilometrů za hodinu. Konec vývoje však nastal již v roce 1943, kdy mu dal stopku říšský ministr zbrojní výroby Albert Speer.

A jsme na konci. Dohromady jsme vám představili třináct tanků z období třicátých a čtyřicátých let minulého století. Věříme, že vás zaujaly a už nyní pro vás chystáme další výběr nejpozoruhodnějších vozidel z první světové války, protože jde o konflikt, kde se tanky teprve začaly objevovat na bojištích.