Vědci objevili kostičku mladé dívky.
Naši dávní předkové v evoluční linii vývoje člověka spolu spávali a plodili děti. Na první pohled samozřejmé tvrzení však vědcům neumožňovalo spát dlouhá léta, protože až dosud nikdy neobjevili přímý důkaz, že by se spolu neandrtálci a denisované reprodukovali.
Náš druh se přitom před více než 400 tisíci lety rozdělil na více druhů od denisovanů, neandrtálců až po homo sapiens. I když existují důkazy, že se naši předchůdci homo sapiens reprodukovali s neandrtálci i denisovany, mezi posledními dvěma jmenovanými důkaz chyběl.
Našli ho přitom už v roce 2012, ale více než 6 let trvalo, než v laboratoři dokázali správně identifikovat genetickou výbavu. Jako důkaz posloužila maličká kostička dívky, které mohlo být v době smrti přibližně 13 let.
Neandertal mother, Denisovan father! https://t.co/ELMOw5SsSo pic.twitter.com/p68giTO4Mp
— istockhistory (@istockhistory) 23. srpna 2018
Její otec byl denisovan a matka zase neandrtálka . Kostička představuje průlom ve zkoumání našich předků, protože neandrtálci žili zejména v Evropě a na západě Asie, zatímco denisované se ve většině případů usadili ve východní Asii.
V praxi to znamenalo, že se tak často neměli šanci setkat, ale pokud k tomu nakonec došlo, očividně vůči sobě neměli příliš velké předsudky.
Neandrtálci dokonce dodnes ovlivňují i tvou vlastní genetickou výbavu. Přibližně 2 procenta neandrtálského genomu máme v sobě i my. Obyvatelé východní Asie a zejména Oceánie mají zase 5 procent genomu denisovanů.
A 50,000-year-old bone fragment discovered in a Russian cave represents the first-known remains of a child that had a Neanderthal mother and a Denisovan father, according to a new study https://t.co/5jvGYvdh9J pic.twitter.com/LqumRIyLKp
— CNN (@CNN) 24. srpna 2018
