Mýtů o pesimistech a optimistech je mnoho, jsou však opravdu pravdivé?
Psychologické knihy, motivační citáty i samozvaní odborníci nám neustále tvrdí, že pesimismus je škodlivý. Měli bychom prý být větší optimisté, dívat se na život pozitivně a brát ho s nadhledem. Obecně panuje myšlenka, že optimisté žijí delší a šťastnější život.
O pesimistech se toho namluvilo už hodně špatného, až je opravdu těžké uvěřit, že i oni by mohli mít své výhody. Svět ale není černobílý a všechno špatné může vést k něčemu dobrému. Totéž platí i o pesimistech.
Samozřejmě, že když se někdo neustále utápí v negativních pocitech, obviňuje se ze všech svých selhání a v strachu očekává pouze to nejhorší, k lepšímu životu mu to nepomáhá. Avšak existuje jedna forma optimismu, která dokáže být skutečně užitečná. Psychologové ji nazvali defenzivní pesimismus a podle nich může vést k větším životním úspěchům.
Jak je to možné? Optimisté častokrát očekávají pozitivní výsledek, a to aniž by se k němu dopracovali těžkou prací nebo větší námahou. Pokud tohoto pozitivního výsledku nedosáhnou, mnohem snadněji než pesimisté se nechají převálcovat pocity selhání a depresí.
Defenzivní pesimismus je kognitivní strategie, kterou se lidé snaží bránit před úzkostnými životními situacemi. Přináší s sebou nízká očekávání a generuje všechny možné negativní scénáře, které by se mohly vyskytnout.
Právě díky těmto predikcím pomáhá připravit se na špatný výsledek a odhaluje cestičky, jakými bychom se mu mohli vyhnout. Defenzivní pesimisté jsou připraveni na všechno a ve své hlavě dokáží vygenerovat snad všechny možné scénáře, které by potenciálně mohly všechno zkomplikovat.
Kromě přípravy defenzivní pesimismus dokonce zlepšuje náš výkon. Člověk v sobě zkrátka cítí větší tlak vyhnout nepříjemnostem a udělá vše, co je v jeho silách, aby je překonal.
Další pozitivní vlastností pesimistů je touha po sebezdokonalování. Zatímco optimisté možná mají o něco vyšší sebevědomí, mívají sklon být s sebou někdy až příliš spokojeni. Pesimisté ale stále vidí chyby nejen ve svém okolí, ale i sami na sobě. A právě ty je nutí k tomu, aby na sobě stále pracovali a rozvíjeli své schopnosti.
Asi není překvapující, že defenzivní pesimismus je vyvolán negativními pocity, které ale v tomto případě slouží k lepšímu výsledku. Většina takových lidí bojuje s pocity úzkosti, které se snaží regulovat právě předpřípravou na negativní události.
Naneštěstí mají pesimisté i nižší sebevědomí než optimisté, avšak jejich sebevědomí má tendenci zvyšovat se, pokud vidí, že jejich připravenost vede k dobrým výsledkům a pomáhá jim dosahovat stanovených cílů.
Obecně se pesimisté považují za skupinu jedinců více ohrožených hlavně srdečně-cévními chorobami, ale některé z jejich vzorců chování vedou k lepšímu zdraví. A to díky tomu, že se dokáží lépe bránit před viry, bakteriemi a léčbu berou vážněji než optimisté. Ti často doufají, že se jejich zdraví zkrátka zlepší nebo choroba nebude dále postupovat a mají sklon brát rady lékaře spíše na lehkou váhu.
Ne všechny druhy pesimismu jsou tedy špatné a ne všichni pesimisté vedou méně naplněný či úspěšný život než optimisté. Klíčem k efektivnímu pesimismu je využívání metod, kterými se chtějí lidé vyhnout negativním výsledkům. Pokud ale pouze sedíš doma, lituješ se a nadáváš na celý svět, o žádnou prospěšnou formu pesimismu opravdu nejde.
