Ostrov v jižní části Tichého oceánu vznikl sopečnou činností.
Několik desítek kilometrů od státu Tonga uprostřed jižní části Tichého oceánu se nachází podmořská sopka Hunga Tonga. Na hladině bys před pár lety našel dva ostrovy Hunga Tonga a Hunga Ha'apai, které však na konci roku 2014 a začátku roku 2015 spojilo vytvoření nového a většího ostrova pomocí erupce této podmořské sopky.
Na přelomu zmíněných letech začal z vulkánu proudit kouř, zanedlouho se objevily první známky výbuchu a popel za pár dní létal až ve výši 9 kilometrů, což způsobilo i komplikace v letecké dopravě. Erupce skončila pár dní před začátkem února a na světě byl nový ostrov.
Název mu nevymýšleli dlouho, jednoduše jej nazvali Hunga Tonga-Hunga Ha'apai, protože nová půda spojila dva předtím oddělené kusy pevniny a vytvořila jeden celistvý objekt. Od té doby místo se zájmem pozorovali výzkumníci zejména z vesmíru pomocí satelitů, místní obyvatelé však ostrov stihli i navštívit a konstatovali, že se tam usadilo ptactvo, díky němuž tam začaly růst byliny.
Výzkumník NASA Dan Slayback proto na nový ostrůvek vydal koncem minulého roku, aby zjistil, co se na něm děje a jak dlouho vydrží nad hladinou. Po příjezdu na ostrov konstatoval, že se tam nachází mnohem více bláta, než očekával.
Nenajdeš tam klasický písek, ale štěrk ve velikosti hrášku, přičemž bláto je mimořádně lepkavé a otravné. Vyvěrá z kráterů, který spokojeně odpočívá na hladině, avšak ostrov rychle eroduje. Rostlinstvo tam přinesli pravděpodobně ptáci pomocí trusu a ostrov si žije vlastním životem.
Zajímavě zní i pozorování, dle nějž tamní erodování připomíná způsob erodování pozorovaného i na Marsu. Znamenalo by to, že Mars byl kdysi na krátkou dobu zalitý vodou, ale zanedlouho se vytratila.
Zatím nelze říct, jak dlouho ostrov vydrží ve své současné formě, protože deštivé období jeho životnosti nenapomáhá, ale pokud bude v dobré kondici i v příštím roce, výzkumníci z NASA by se chtěli této podmořské sopce a ostrovu nad ní věnovat trochu detailněji.