Zbili ho, svlékli a vláčeli za autem, dokud nebyl mrtvý a bez hlavy. 5 nejhorších útoků vůči černochům v USA z poslední doby

V americkém městě Minneapolis došlo na konci května k dalšímu incidentu policejní brutality. Bělošský policista zpacifikoval muže černé pleti a následně mu několik minut kolenem klečel na krku. Video z události ještě ten den oběhlo sociální sítě.

Z něj je patrné, že zatčený muž během zásahu říká, že nemůže dýchat. Policista jeho námitky ignoruje a spoutaný muž nakonec v důsledku zástavy dýchacích cest umírá, což potvrzuje i pozdější pitva. Policie v oficiální zprávě čin zatajila. V městech po celých USA tento incident vyburcoval masové protesty.

„Být černochem v Americe by nemělo být trestem smrti. Pět minut jsme sledovali, jak bílý důstojník tlačí koleno do černoššského krku. Pět minut. Když uslyšíte někoho, kdo volá o pomoc, měli byste pomoci. Tento důstojník selhal v nejzákladnějším, lidském smyslu. (...) Tento muž neměl zemřít,“ uvedl starosta Minneapolisu Jacob Frey ve své omluvě místní černošské komunitě. 

V USA zdaleka nešlo o první případ rasismu, který kvůli pozici moci a síly vyústil v něčí smrt. Pojďme se podívat, co tato událost pro Američany znamená, proč mají demonstrace takovou sílu a co se stalo při předchozích vraždách černochů v USA. Pojďme se podívat na 5 nejhorších rasových útoků vůči Afroameričanům z poslední doby. 

Doporučeno

Také Češi se postaví za práva černochů v USA. V Praze chystají demonstraci na podporu Black Lives Matter 2. června 2020 18:38

Uvázali ho za kotníky a vláčeli s ním dokud nezemřel

Datum události: červen 1998

„Když děláte na takovému případu a dostanete se do mysli skutečného bílého rasisty a vidíte, jak nebezpeční tito lidé jsou pro strukturu naší společnosti, stáváte se citlivější na rasové problémy,“ vzpomíná pro Texas Tribune na jednu z největších odporností poslední doby bývalý prokurátor Guy James Gray, který tento incident označil za to nejbrutálnější, co kdy viděl.

Když v jednu červnovou sobotu roku 1998 kráčel poblíž osmitisícového městečka Jasper v Texasu 49letý James Byrd Jr. pěšky domů, všimli si ho tři muži jedoucí v obstarožním šedomodrém pick-upu. Šlo o 23letého Shawna Berryho, 31letého Lawrence Brewera a 23letého Johna Kinga.

Jak uvádí dobový článek deníku The New York Times, všichni tři se hlásili ke Ku Klux Klanu – rasistickému hnutí, které zhruba od poloviny 19. století vraždilo, napadalo a bilo občany černé pleti. Chtěli svou nenávist naplnit.

Byrda nejdříve nabídli, že ho svezou, ale místo slibovaného cíle ho odvezli do lesa. Server Heavy.com popsal odporné podrobnosti, které následovaly. V lese jej napadli, svlékli do naha, sprejovali mu po obličeji, močili a káleli na něj, opakovaně ho bili. Jenže ani toto jim nestačilo. Připoutali ho 7,5 metru dlouhým řetězem za kotníky a zadní část pickupu a vláčeli automobilem po asfaltové silnici téměř pět kilometrů.

To všechno v rychlosti, která Byrdovo tělo rozervala na dvě části. Jeho trup byl nalezen na okraji dlážděné silnice nedaleko afroamerického církevního hřbitova, hlava a pravá paže v příkopu o několik kilometrů daleko. Jak se později ukázalo, Byrd byl po většinu svého utrpení naživu. Vyšetřování ukázalo, že útok byl rasově motivován a na základě něho americký kongres přijal zákon, který má tresty za takto motivované útoky zpřísňovat. 

Trojice viníků dostala přísné tresty – Berry, který tvrdil, že za vraždu jsou zodpovědní jeho dva spolupachatelé, dostal doživotí, ostatním dvěma byl udělen trest smrti. 

Až v září 2011 přišel první na řadu Brewer. Den před trestem smrti neprojevoval žádné známky lítosti. „Pokud jde o jakoukoli lítost, ne, žádnou nemám. Udělal bych to znovu , abych řekl pravdu,“ prohlásil. Třetí pachatel John King byl popraven v Huntsville Unit v dubnu 2019 smrtící injekcí.

„Ruce vzhůru – nestřílejte!“ Zabití mladíka, které vyústilo v násilí a rabování

Datum události: srpen 2014

Tento případ je obzvlášť důležitý k tomu, abychom chápali, jak to ve městech USA vypadá dnes. Michael Brown byl obyčejným americkým teenagerem. Měl rád rap a videohry, chtěl vystudovat vysokou školu Vatterott College a pak začít podnikat. Jak uvádí reportáž CNN, díky jeho výšce (1,9 metrů) ho známí přezdívali jako „něžný obr“. Soudní spis ho však v roce 2014 vykresloval poněkud odlišně – jako podezřelého z loupeže v obchodě, který měl napadnout policistu. A tento policista ho přímo na ulici zastřelil. 

Vraťme se ale na začátek příběhu.

Jak uvádí americká rozhlasová stanice KWMU, v dopoledních hodinách se na policejních vysílačkách rozezněl příkaz. Hledá se podezřelý mohutný muž, nejspíše černoch, který v nedaleké samoobsluze odstrčil prodavače a ukradl krabici doutníků Swisher Sweets Cigars. Tyto okolnosti potvrzují i následné záběry bezpečnostních kamer. 

18letý Michael byl zrovna ve Fergusonu u své babičky. Trávil tam čas i se svým kamarádem Dorianem Johnssonem, se kterým zrovna procházeli po ulici Canfield Drive, když je zastavila policejní hlídka. Nijak si prý neměla spojovat případ podezřelého zloděje s Michaelem. 

Bělošský policista Wilson měl dvojici upozornit, aby šla po chodníku. Ta odpověděla, že už brzy budou doma. Tady se však začínají výpovědi rozcházet. Podle pozdější výpovědi Johnssona byl vulgární a následně zajel do nepříjemné blízkosti dvou chlapců. Chtěl vystoupit z auta, jenže dveřmi narazil do Michaela Browna.

Podle policie měl Brown muže zákona zatlačit zpátky do auta a sebrat mu pistoli. Údajně mělo přímo ve vozidle dojít k výstřelu, ale to pak popřela následná svědectví, která zmiňují, že naopak policista byl ten, kdo Browna napadl.

Johnsson i další očití svědkové vypověděli, že policista chytil Michaela za krk. Když se mladík vzepřel, začal i se svým kamarádem z místa utíkat. Wilson po nich několikrát vystřelil, i když měl 18letý kluk dát ruce vzhůru. Smrtelná střela dvakrát zasáhla Browna do hrudi a hlavy. 28letý policista Darren Wilson ho zabil ze vzdálenosti asi šesti metrů. 

Sporná událost další den přerostla v pietní shromáždění, původně poklidná akce však postupně přerostla ve velké nepokoje známé jako „Ferguson Uprising“. Účastníci drželi transparenty s nápisy „Ruce vzhůru – nestřílejte!“ nebo „Stop policejní brutalitě, spravedlnost pro Michaela!“ .

Tyto nepokoje přerostly v otevřené střety mezi policií a demonstranty, proběhly ve třech vlnách – po zabití Michaela, po zproštění obžaloby Darrena Wilsona (podle soudu policista střílel v sebeobraně) a následně při výročí v roce 2015. V oblasti byl během protestů vyhlášen mimořádný stav a zákaz nočního vycházení. Je to ale do jisté míry pochopitelným dozvukem dlouhodobě narůstající frustrace mezi černošským obyvatelstvem Fergusonu a převážně bělošskými policisty. 

Policista si vybíral ženy černé pleti a znásilňoval je

Datum událostí: období let 2013 až 2014

263 let. Tak vysoký trest dostal v roce 2015 Daniel Holtzclaw – bývalý policista, který znásilňoval mladé dívky i starší ženy. Vybíral si vždy černošky. U soudu se klepal a brečel, bránil se, že je nevinný. Důkazy však svědčily o opaku.

V období let 2013 a 2014 prokazatelně znásilnil třináct žen, které to potvrdily přímo u soudu. Využíval nadřazené pozice policejního důstojníka, zastavil je a obvinil z držení drog. Rovnou jim však nabídl možnost „odčinění“ jejich údajného pohnutku – vynutil si, aby mu ukázaly prsa, provedly orální sex, některé ženy přímo znásilnil.

„Nebudeš muset do vězení. Hraj podle mých pravidel,“ řekl podle obžaloby, kterou citoval portál glamour.com jedné z nich.

Schválně si vybíral ženy černé pleti a vždycky z nižších sociálních vrstev, které podle jeho předchozích zkušeností mohly mít zkušenosti s drogami. Myslel si, že by jim kvůli této pozici ve společnosti při případné výpovědi nikdo nevěřil. Jeho nejmladší obětí byla 17letá dívka, kterou přepadl na verandě; mezi nejstarší ženy, které takto zneužil, patřila seniorka. 

Soudce rozhodl o jeho vině v den, kdy slavil 29. narozeniny. Holtzclaw se klepal, zvolával, že je nevinný. 

O proces se velmi zajímalo hnutí Black Lives Matter, ale i přes svou kontroverzi neměl podle kritiků příliš velké mediální pokrytí, poskytuje přitom hned několik rozměrů – poukázal na rasový podtext případu, zranitelnost některých společenských vrstev „elitou“ a na sexuální brutalitu ze strany policie, ke které může docházet v případech selhání.

Jedna ze studií poukázala na tisíc amerických policistů, které museli v období 2009 až 2014 odvolat ze služby kvůli sexuálním zločinům. O množství takových případů se ale veřejnost nikdy nedozví, protože zneužité ženy nemají důvěru v systém.

Magazín Cosmopolitan v jednom ze svých článků uvedl, že média důsledně ignorují násilí páchané na černošských ženách a dívkách ve srovnání s pokrytím případů s ženami bělošskými. 

Střelec v Charlestonu chtěl rozpoutat rasovou válku. Devět lidí zabil

Datum události: červen 2015

Ve starém kostele v centru Charlestonu v Jižní Karolíně, který obvykle navštěvují spíše lidé černé pleti, jednoho červnového večera zrovna probíhala mše. Stejně jako obvykle. Ve stejný čas se do prostor svatostánku chystá i 21letý Dylann Storm Roof. Dřímá v ruce zbraň ráže 45, kterou si zakoupil za peníze od rodičů o rok dříve a se kterou plánuje zastřelit co nejvíce lidí.

Se svým plánem se už předtím svěřil svému kamarádovi Joeymu Meekovi. Podle něj se Roofovi nelíbily protesty, které se rozhořely v Baltimoru, když tam při zatýkání zemřel černošský mladík Freddie Gray. Byl opilý a říkal cosi, že „má plán a provede něco šíleného“. Jak zjistila CNN, měl pocit, že černoši přebírají vládu nad světem. Že s tím musí něco udělat. Kamarád ale jeho slova nebral příliš vážně. Přišlo mu, že je odtržený od reality. 

Založil si webovou stránku, kam vkládal články a rasistické fotografie. V jednom svém dlouhém manifestu napsal: „Nejsem v pozici, abych šel sám do ghetta a bojoval. Vybral jsem si Charleston, protože je to nejstarší město v mém státě a najednou mělo nejvyšší poměr černých k bílým. Nemáme tu žádné skinheady, žádný skutečný KKK, nikdo nedělá nic jiného než to, že kecá na internetu. No, někdo musí být tak statečný, aby to převedl do skutečného světa a myslím, že to musím být já.“

Chtěl zahájit rasovou válku. Navždy oddělit bělochy od černochů. Když nadešla jeho chvíle, vstoupil do kostela a hodinu seděl mezi věřícími. Pak znenadání vstal a podle přítomných svědků jen křičel, že přišel „střílet černé lidi“. Jedné ze svědkyní pak řekl, že ji nechá žít, aby mohla ostatním o jeho činu vyprávět.

Zabil devět lidí – tři muže a šest žen. Tři lidé útok přežili. Mezi oběťmi byl i místní pastor Clement Pinckney. Roof mezitím utekl, ale dlouho se nezvládl skrývat. Policie ho dopadla. Na začátku roku 2017 byl uznán vinným ze všech obvinění a odsouzen k trestu smrti. Ke všemu se přiznal a obdržel devět doživotních trestů.

V současnosti čeká na popravu v jedné věznici v USA. Když se novináři ptali Roofova kamaráda, jaký byl předtím, než udělal tak nenávistný čin, odpověděl: „Byly to v jistém smyslu jen takové rasistické poznámky. Chápal jsem to jen jako vtip...“

Útok automobilem v Charlottesville

Datum události: srpen 2017

Je 12. srpna 2017 a v Charlottesville se koná neonacistický sjezd Unite the Right rally. Tohoto nenávistného pochodu se otevřeně účastnili členové krajní pravice, bílí nacionalisté, odpůrci islámu apod. Kráčeli městem s vlajkami obsahujícími hákové kříže nebo s pochodněmi a hlásali agresivní hesla. Záběry z této akce (dole ve videu) nabízí poněkud hrozivý obrázek – hlavně s přihlédnutím k tomu, že jde o nedávnou událost.

Proti tomuto shromáždění se sešli odpůrci rasismu a nenávisti a chtěli mu zabránit. Křičeli po sobě, prali se, házeli po sobě ostré předměty. Najednou do davu odpůrců rasismu vjíždí ve velké rychlosti automobil a nekontrolovatelně naráží do lidí a do dvou dalších aut. Zabíje jednoho člověka (32letou ženu), dalších 19 zraní.

Za volantem sedí dvacetiletý James Alex Fields, Jr. Jak zjistil server Buzzfeed News, byl to jeden z účastníků rasistického pochodu. Potvrdila to přímo jeho matka. „Řekla jsem mu, aby byl opatrný. Pokud se chystají shromáždit, aby se ujistil, že to bude pokojně,“ dodala. 

Zmatku nepřidalo ani to, když se nedaleko Charlottesville zřítila policejní helikoptéra, která u nepokojů zasahovala. Zemřeli dva členové posádky. 

Prezident Trump poté na Twitteru událost odsoudil.  Šlo podle něj o „nesmyslný projev nenávisti, bigotství a násilí“ zúčastněných stran – za což sklidil rozporuplné reakce. Někteří kritici ho totiž viní z podílu na této tragédii kvůli tomu, jaké rasistické nálady ve společnosti rozdmýchává. 

Fields dostal dva doživotní tresty bez možnosti podmíněného propuštění a dalších 419 let vězení.