Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Který z nich by dostal tvůj hlas?
Prezidentské volby nás sice čekají až za dva roky, tedy v roce 2023, avšak někteří kandidáti o svých ambicích mluví již nyní. Proto ti představujeme všech deset osobnosti, které zvažují svojí kandidaturu a něco málo o nich. Dovedeš si představit v čele státu Jaromíra Soukupa nebo bývalého hokejového brankáře Dominika Haška?
Poradce Václava Havla Pavel Fischer bude kandidovat již podruhé
Pavel Fischer v současné chvíli působí jako pražský senátor, který dlouhá léta pracoval po boku bývalého prezidenta Václava Havla, poté působil jako diplomat a na svých cestách tak nasbíral mnoho životních zkušeností, které by nyní rád zúročil jako prezident České republiky. Na post hlavy státu kandidoval již v uplynulých volbách a ani jeho tři základní pilíře – rodina, bezpečí a rozvoj regionů, mu nepřinesly dostatečný počet hlasů. Fischer se však neúspěchem nenechal odradil a svoji kandidaturu potvrdil i pro rok 2023.
„Počítám s tím, že za čtyři roky bude ČR v jiném světle a bude mít možná úplně jinou agendu než dnes. Sám za sebe se ale chci připravit, aby voliči se mnou mohli počítat,“ řekl pro ČT24 s tím, že počítá s kandidaturou na prezidenta v roce 2023.
Fischer prosazuje orientaci na Západ a fandí spolupráci se sousedy v EU a dalšími spojenci v rámci NATO, jako jsou například Spojené státy. Pražský senátor má mnoho příznivců, a to především díky jeho názorům a tomu, že si rozhodně nebere servítky. V jednom z rozhovorů se opřel i do současného premiéra Andreje Babiše (ANO), když prohlásil, že by nikdy nejmenoval premiérem člověka, který byl trestně stíhán.
I senátor Marek Hilšer si v roce 2023 zopakuje kandidaturu
Marek Hilšer se sice narodil v Chomutově, avšak jen o pár let později se jeho rodina rozhodla emigrovat do Španělska a tehdy mladičký Marek se do Československa vrátil až rok po sametové revoluci. Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, stal se členem předsednictva univerzitního Akademického senátu a od roku 2007 působí jako pedagog a vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě v Ústavu biochemie a experimentální onkologie.
„Do řádných prezidentských voleb zbývají ještě více než tři roky. Přesto se mne řada lidí už dnes ptá, zda budu opět kandidovat. Považuji za férové na tuto otázku jasně odpovědět. Budu kandidovat a občané se mnou mohou počítat,“ potvrdil svoji kandidaturu Marek Hilšer.
Také Marek Hilšer je příznivcem silného partnerství s EU a NATO a vystoupením z Unie by se podle něj snížila životní úroveň obyvatel. Narozdíl od současného prezidenta Miloše Zemana Hilšer nesouhlasí s utužováním vztahů s Čínou a Ruskem, které dokonce označil za diktátorský a polofašistický stát. Není zastáncem amnestie, ani nevystupuje proti legalizaci marihuany a rád by přijmul zhruba dva tisíce uprchlíků, s čímž by si Česká republika měla poradit levou zadní.
Z televizních obrazovek na Hrad? Jaromír Soukup si jde za svým
Jaromír Soukup se věnuje podnikání, politickým aktivitám, moderování a zároveň je miliardář a mediální magnát. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, založil mediální agenturu Médea, vydavatelství Empresa Media a v roce 2012 koupil TV Barrandov a stal se také jejím generálním ředitelem. Mimo to také vlastní profesionální boxerský tým Médea Boxing Team, za který sám boxuje.
„Můžu Vám možná jako první říci, že to zkusím a že v roce 2023 kandidovat budu,“ oznámil Jaromír Soukup na TV Barrandov.
Soukup okrajově vstoupil do politiky již v roce 2006, kdy svou půjčkou financoval volební kampaň Strany zelených a spoluvytvářel její ekonomický program. Po volbách byl nominován do funkce náměstka ministryně školství mládeže a tělovýchovy Dany Kuchtové a v roce 2009 dokonce jako člen Demokratické strany zelených kandidoval ve volbách do Evropského parlamentu, kde ovšem neuspěl a získal pouze 0,62 % hlasů. V roce 2019 založil politickou stranu List Jaromíra Soukupa a jen pár dní poté uvedl, že chce kandidovat v prezidentských volbách 2023.
Je Česká republika připravena na první prezidentku? Podle Danuše Nerudové ano
Danuše Nerudová vystudovala obor hospodářská politika a správa na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a od roku 2007 působí jako vedoucí Ústavu účetnictví a daní PEF MENDELU. Mezi léty 2009 až 2015 se podílela i na vedení fakulty a krátce dokonce byla prorektorkou celé univerzity. V roce 2018 se nakonec stala rektorkou Mendelovy univerzity v Brně, když získala 21 hlasů a porazila tak stávajícího rektora Ladislava Havla, který obdržel pouze 6 hlasů.
„Takže uvažovat o kandidatuře do veřejné funkce, jako je prezidentka, člověk nemůže proto, že se cítí polichocen, že mu někdo píše. Musí to vnímat skutečně zeširoka. V tuto chvíli jsem rektorkou univerzity, což je práce, které se věnuji na 100 procent. Ale ano, o té věci přemýšlím. A až přijde čas, učiním rozhodnutí,“ uvedla Nerudová s tím, že je zklamaná z přístupu současných politických elit.
Danuše Nerudová se specializuje na daně a jejich harmonizaci s Evropskou unií a zároveň působí jako profesorka a vedoucí Ústavu účetnictví a daní na Mendelově univerzitě. V roce 2018 se stala předsedkyní komise pro spravedlivé důchody a v loňském roce spolu s dalšími ekonomy založila občanskou iniciativu KoroNERV-20, jejímž hlavním cílem je zmenšit dopady pandemie na českou ekonomiku.
„Nevyloučit můžeme jenom smrt, bohužel jednou zemřeme,“ mlží premiér Andrej Babiš (ANO)
Andreje Babiše (ANO) ti asi představovat nemusíme, neboť se jedná o našeho současného premiéra a předsedu hnutí ANO. Přesto ale zmíníme jeho cestu do vrcholové politiky, která začala již v roce 1980, kdy se stal členem Komunistické strany Československa a stejného roku jej začala Státní bezpečnost evidovat jako svého důvěrníka. Od roku 1982 se stal agentem s krycím jménem Bureš, a i přes to, že důkazy jasně ukazují, že Babiš s StB spolupracoval dobrovolně, premiér to stále popírá.
Ani Andrej Babiše nevyloučil kandidaturu na prezidenta České republiky a když se ho na ní opakovaně ptali v rozhovoru na CNN Prima News, premiér uvedl následující: „Nevyloučit můžeme jenom smrt, bohužel jednou zemřeme.“ V jednom z letošních rozhovorů však uvedl, že důležitější jsou pro něj nyní nadcházející volby do Poslanecké sněmovny: „Není to teď vůbec důležité, musíme se soustředit na to, aby tato vláda dovládla do voleb. Uvidíme, co bude po volbách.“
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula nad kandidaturou stále přemýšlí
Josef Středula se narodil v Opavě, kde také vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou a po škole dlouhá léta pracoval ve vítkovických železárnách na údržbě válcovité trati. Po listopadu 1989 se podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí a jeho kroky následně vedly do nejsilnějších odborů v zemi. Do odborů se Středula dostal již v roce 1990, když působil na postu místopředsedy základní organizace Odborového svazu KOVO Vítkovice - závod 2. Krátce poté se stal předsedou celorepublikového Odborového svazu KOVO a v roce 2014 byl zvolen předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů.
„Kandidaturu zvažuji. Je to volba přímá. Takže se jedná o názor lidí. Ten je důležitý v této souvislosti. Myslím, že to (co si myslí) budou lidé dávat postupně najevo,“ uvedl v internetovém pořadu Prostor X.
Středula v posledních měsících často kritizoval vládní opatření proti pandemii koronaviru, kdy mu především chyběla uzávěra průmyslu. Kabinet dal podle něj přednost ekonomickým zájmům před ochranou občanů a dostal se i do křížku s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který o něm prohlásil, že je odtržen od reálného života firem a není skutečným reprezentantem zaměstnanců.
„Budu kandidovat na prezidenta, pokud to bude potřeba,“ říká Petr Pavel
Petr Pavel je český voják a armádní generál Armády České republiky ve výslužbě. Od roku 2012 byl náčelníkem Generálního štábu Armády ČR a tuto pozici v roce 2015 vyměnil za funkci předsedy vojenského výboru NATO. Mimo to se také stal prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance. Co se politické kariéry týče, Petr Pavel je bývalým členem KSČ, na což prý není hrdý, ale bohužel tehdy věřil, že je možné komunismus reformovat.
„Každý zodpovědný občan svobodné země by měl být nejenom aktivní, ale také připravený kandidovat na veřejné funkce. Ty vnímám jako formu služby a já jsem sloužil celý život,“ naznačil svoji kandidaturu v rozhovoru o vojenství a armádě pro Rádio Impuls. „Prezident Zeman je unavený a má potíže vykonávat všechny povinnosti spojené s funkcí hlavy státu, nevytváří to dobrý obraz a nepůsobí to důstojně,“ pokračoval pak.
Ačkoliv je Petr Pavel od roku 2018 v armádní výslužbě, v občanském životě zůstal aktivní. Na jaře minulého roku založil iniciativu a veřejnou sbírku Spolu silnější, pomocí které pomáhal lidem v první linii boje s koronavirem a následně spolu s týmem expertů představil doporučení pro lepší zvládání krizí. Na podzim roku 2020 se aktivně angažoval v dobrovolnictví a pomoci zejména zdravotnickému systému a zařízením sociální péče.
Zdroj: Twitter/Petr Pavel, se svolením
Michael Kocáb chce vyměnit pódia za teplé křeslo na Hradě
Michael Kocáb je český hudební skladatel, zpěvák, ale také občanský aktivista a podnikatel. Do politiky zabrousil již v roce 1989, kdy společně s Michalem Horáčkem založil iniciativu Most, která měla zprostředkovávat komunikaci mezi vládnoucími a disidentskými strukturami. Na počátku 90. let minulého století byl byl poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSFR a předsedou parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk z území bývalého Československa. Politické angažování mu zůstalo, v letech 2009–2010 byl ministrem pro lidská práva a národnostní menšiny a jen před pár dny potvrdil, že vážně zvažuje kandidaturu na prezidenta.
„Všechno směřuje k tomu, že se rozhodnu kandidovat. Vlastně již jsem skoro rozhodnutý. V podstatě jen čekám, zda se neobjeví jiný kandidát, kterému bych důvěřoval a měl by větší podporu občanů. Hlavně, aby to zase nebyl nějaký bývalý komunista. To už bych nevydýchal. Pokud by se takový člověk našel, tak bych se kandidatury vzdal. Ale jinak jsem připraven nabídnout své služby. Myslím si, že mám hodně zkušeností, které by se daly využít. V důležitých milnících naší novodobé historie jsem se pohyboval dost aktivně,“ uvedl v rozhovoru pro iDnes.
Zdroj: TASR/Lukáš Grinaj
Miroslav Kalousek složil poslanecký mandát a nyní nevylučuje kandidaturu na prezidenta
Jméno Miroslav Kalousek slyšel snad každý. Bývalý poslanec vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde v roce 1984 získal titul inženýra a ve stejném roce se stal členem KDU-ČSL. Po pár letech působení ve straně usedl na post ministra financí a stranu opustil až v roce 2009. Pět měsíců před předčasnými sněmovními volbami přemýšlel o založení nové strany a jako ideologii pro svou stranu zvolil pravicový konzervatismus a název TOP 09. V roce 2015 se stal předsedou a jen před pár měsíci složil svůj poslanecký mandát.
„Nevylučuji naprosto žádné volby kromě těch parlamentních v roce 2021. A to ne proto, že bych o tom přemýšlel a zatím nebyl rozhodnut, nýbrž proto, že jsem o tom zatím přemýšlet nezačal,“ řekl Miroslav Kalousek v rozhovoru pro DVTV.
Zdroj: Twitter/Miroslav Kalousek
Bývalý hokejový brankář Dominik Hašek by chtěl zamířit na Hrad
Dominik Hašek je bývalý český hokejový brankář, kterého v roce 2012 časopis The Hockey News vyhlásil nejlepším evropským hokejistou v historii NHL. Hašek se totiž pyšní mnoha tituly a cenami, je olympijským vítězem, dvojnásobným vítězem Stanley Cupu i dvojnásobným mistrem ČSSR. Svojí hokejovou kariéru ukončil v sezóně 2010/2011 a od té doby se věnuje především amatérskému sportu, podnikání a rodině.
První politické ambice Hašek projevil v roce 2019, když vystoupil na demonstracích organizovaných Milionem chvilek pro demokracii proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO), a i přes to, že má velmi malé politické zkušenosti, vzdělává se a zvažuje kandidaturu na prezidenta. „Všechno si člověk dokáže představit. Rád dělám věci, které jsou zodpovědné. Nepochybuji o tom, že funkce prezidenta je velmi zodpovědná, takže pokud bych to měl brát z této strany, tak bych byl výborný,“ řekl pro Rádio Impuls. „Prezident ale musí mít i celou řadu dalších kvalit, tak uvidíme,“ dodal pak.
