Kdo jmenuje premiéra, když toho nebude prezident Zeman schopen? Zeptali jsme se ústavního právníka

Prezident byl hospitalizován jen krátce po skončení voleb do Poslanecké sněmovny a povolebních vyjednávání se tedy pravděpodobně nezúčastní. Jeho účast tedy není nutná? Většina z nás se domnívala, že Miloš Zeman nyní sehraje podstatnou roli.

V této fázi povolebních vyjednávání by se úloha prezidenta republiky mohla projevit spíše v politické rovině, mohl by být jakýmsi moderátorem debat politických stran. To má ale význam zejména tehdy, pokud není jasná většina v Poslanecké sněmovně a je třeba složitě hledat řešení, jak dospět k sestavení vlády, která by měla šanci získat důvěru. V takové situaci nyní nejsme, protože budoucí vládní většina se zdá být jednoznačná.

Pokud jde o právní kroky, má nyní prezident republiky jediný úkol, a sice svolat zasedání Poslanecké sněmovny. Ani v tomto ohledu ale není nezbytný, protože Ústava říká, že pokud tak neučiní, sejde se Poslanecká sněmovna sama, a to 30. den po volbách. V průběhu let se přitom vyvinula ústavní praxe, že prezident zasedání svolává až blízko tomuto nejzazšímu termínu, aby byl dostatečný prostor pro soudní přezkum výsledků voleb a Poslanecká sněmovna se sešla až v okamžiku, kdy je jasné, že volby proběhly řádně. Reálně to tedy neznamená ani časový posun.

Miloš Zeman by měl v nemocnici strávit nejméně tři týdny. Kdo by mohl jmenovat nového premiéra, pokud toho prezident nebude schopen?

Významné ústavní kroky prezidenta čekají až poté, co proběhne ustavující schůze Poslanecké sněmovny, to znamená až na začátku listopadu. Teprve po ní je současná vláda povinna podat demisi, kterou prezident republiky přijme a pověří vládu prozatímním výkonem jejích funkcí až do jmenování nové vlády. Následně jmenuje nového předsedu vlády a na jeho návrh také ostatní členy vlády. Nová vláda pak musí do 30 dnů předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat o důvěru. Jestliže by tyto úkony nemohl vykonat a komory Parlamentu by přijaly usnesení podle čl. 66 Ústavy, přešly by tyto pravomoci na nového předsedu Poslanecké sněmovny.

Může pan prezident někoho pověřit sestavením vlády i jinak než osobně? Například listinnou formou.

Pověření sestavením vlády je v zásadě neformální krok, se kterým Ústava nepočítá, takže jej ani nijak neupravuje. Z hlediska Ústavy je významné až jmenování předsedou vlády. Tradičně k němu sice dochází při slavnostním ceremoniálu za účasti obou aktérů, ale po právní stránce nic nebrání tomu, aby proběhlo na dálku, čistě písemnou formou.

Hodně pravomocí by přešlo i na předsedu vlády. Ve volbách si lid zvolil Petra Fialu, který ještě nebyl oficiálně jmenován, takže by o mnohém stále rozhodoval Andrej Babiš?

Ústava počítá s tím, že vláda podává demisi až po ustavující schůzi nové Poslanecké sněmovny, předsedou vlády je tedy zatím stále Andrej Babiš.

A jaký scénář by nastal v případě, že by hlava státu zemřela?

Pokud jde o výkon pravomocí, platí totéž jako v případě přijetí usnesení podle čl. 66, přešly by tedy na další ústavní činitele. Zároveň by se do devadesáti dnů musely konat prezidentské volby.

Doporučeno

Předseda Senátu Vystrčil podá oficiální žádost o prognózu vývoje zdravotního stavu prezidenta Zemana 12. října 2021 v 15:15