„Zdravý člověk má imunitní systém v rovnováze a nepotřebuje ho nijak ‚nastartovat'. Pokud je imunitní systém příliš aktivní, mohou právě vzniknout různá autoimunitní onemocnění,“ říká pro Refresher vědec Radoslav Janoštiak.
Radoslav Janoštiak se již 15 let věnuje výzkumu rakoviny na molekulární úrovni.
Doktorát získal na Karlově univerzitě v oboru buněčná a vývojová biologie. Později působil v USA na Kolumbijské a Yaleově univerzitě a v Institutu pro výzkum v biomedicíně ve španělské Barceloně. Momentálně v Praze zakládá vlastní výzkumnou skupinu v Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy (BioCev), kde se bude věnovat výzkumu rakoviny na buněčné a molekulární úrovni.
Je pravda, že dokážeme „nastartovat“ svůj imunitní systém?Zdravý člověk má imunitní systém v rovnováze a nepotřebuje ho nijak „startovat”. Pokud je imunitní systém příliš aktivní, mohou právě vzniknout různá autoimunitní onemocnění. Naopak pokud aktivní není, člověk je často nemocný. Imunitní systém funguje stále, každodenně se potýká v patogeny – není proto možné, aby imunita „spala” nebo byla nějak zastavena.
Co všechno zabezpečuje náš imunitní systém, když zrovna nebojuje s nemocí?S bakteriemi a patogeny se setkáváme pořád. Imunitní systém se neustále rozhoduje, který mikroorganismus nebo molekula buňky je neškodná, která je nebezpečná, a ty nebezpečné inaktivuje, abychom se nenakazili. Existuje hypotéza, že například rakovinné buňky vznikají v našem těle neustále, ale imunitní systém je dostatečně silný, aby je v zárodku eliminoval. Navíc na sliznicích, které lemují například plíce, nos nebo střeva, je velké množství imunitních buněk, které drží patogeny „v šachu”.
Říká se, že imunitě škodí kouření, alkohol, nezdravá strava a nedostatek pohybu a spánku. Co ještě ji může oslabit, ale málo lidí o tom ví?
Myslím, že lidé o tom mají dobré povědomí, neexistují žádní „skrytí zabijáci“. Samozřejmě extrémním strašákem je stres. Co lidé často podceňují, je také chlad – je dokázáno, že v chladnějších měsících může být efektivita našeho imunitního systému dočasně snížena. To je také jedna z příčin, proč jsou infekční choroby rozšířeny více v zimě.
Co si myslíte o otužování? Je to jen trend, nebo může naší imunitě výrazně pomoci?Ty důkazy jsou spíše anekdotické – lidé si řeknou, že od té doby, co se otužuji, jsem zdravější. Na druhé straně některé studie opravdu potvrdily, že otužování zlepšuje funkci imunity zejména pro adaptaci – chladná voda působí jako stresor a imunita se na něj tedy musí adaptovat. Z dlouhodobého hlediska může být proto lépe přizpůsoben stresovým podmínkám. Když přijde chlad, tělo s ním už má nějaké zkušenosti a umí na něj lépe reagovat.
Navíc chlad a následné teplo zlepšují průtok krve, a tedy mohou zlepšit cirkulaci imunitních buněk v celém těle, které se potom rychleji dostanou tam, kam mají. Některé studie hovoří také o tom, že lidé, kteří se otužují, mají menší riziko infekčních onemocnění dýchacího traktu. Všechno jsou to ovšem korelační studie a na jejich výsledky může mít vliv několik faktorů.
Zmiňoval jste také stres. Jak je vlastně možné, že stres tak silně ovlivňuje imunitu?Když jsme ve stresu, vyplavují se stresové hormony, které připravují tělo na únik nebo boj (fenomén fight or flight). Jedním z takových hormonů je kortizol. Studie ukazují, že právě kortizol výrazně snižuje funkci imunitních buněk. Imunitu oslabuje zejména dlouhodobý chronický stres.
Proč se imunitní buňky nedokážou bránit proti těm stresovým hormonům?To je zajímavá otázka. Imunitní buňky nemají vlastní hlavu. Neřeknou si „aha, máme tu nějaký stresový hormon, člověk je asi ve stresu a ten stres snižuje naši funkci, pojďme proti němu bojovat“. Buňky tak nepřemýšlejí, ony prostě reagují na signály kolem sebe. To člověk by si měl uvědomit, že je ve stresu, že mu to oslabuje imunitu a měl by s tím něco dělat. Samozřejmě, buňky se umí adaptovat i na dlouhotrvající změny prostředí.
Jakým způsobem se adaptují na chronický stres?Změní své chování. K tomu, aby mohla buňka vykonávat svou funkci, potřebuje správně fungující metabolismus. Když ji zasáhne kortizol, buňka se adaptuje například tím, že pozmění svůj metabolismus, a tedy může být méně efektivní při rozpoznávání patogenů.
Tělo je evolučně nastaveno tak, aby si zachovalo svoji integritu a přežilo. Jak jsem říkal, stres připravuje tělo na boj nebo útěk. Aby mohlo tělo využít energii pro akutní potřeby, některé funkce potlačí. Když uvidím medvěda, nebudu řešit to, jestli mé buňky dokážou rozeznat bakterii nebo ne. Budu řešit, jestli se s ním utkám, nebo uteču.
Slyšela jsem, že imunitu může ovlivnit i nadměrná fyzická zátěž. Kolik fyzické aktivity ji už může oslabit?
Roli hrají dva faktory – sport v chladném počasí, který může být pro neadaptovaný organismus zátěží, a míra fyzické aktivity. Při vysoce intenzivní fyzické aktivitě, která trvá 90 minut a více, už může jít imunita poněkud dolů. Je to proto, že se při sportu vyplavuje spousta stresových hormonů.
Existují studie, které dokazují, že extrémní sportování může snižovat aktivitu imunitních buněk. U profesionálních sportovců je to samozřejmě jiné, protože jsou jejich tělo i imunitní systém trénovány. Já neběhám, a kdybych teď najednou běžel 90 minut, je možné, že onemocním. Trénovanému maratónskému běžci to asi nic neudělá.
Má smysl brát doplňky stravy ke zlepšení imunity, i když je člověk zdravý?Dejme tomu, že zdravý člověk má, na stupnici od 0 do 10, imunitu na úrovni 10. V tomto případě mají například suplementy nebo otužování jen minimální vliv. Imunitu umí zlepšit možná na úroveň 10,5 - 11, ale neznamená to, že člověk bude imunní proti ledajaké nákaze. Pokud má člověk imunitu oslabenou, protože je například nemocný nebo po nemoci, případně má špatnou stravu či čelí množství stresu, doplňky stravy mu mohou pomoci dostat se na level 10. Suplementace vitamínů má smysl i v zimě.
Které doplňky bychom tedy měli brát, máme-li oslabenou imunitu? Je céčko tak důležité, jako většina lidí předpokládá?Ve skutečnosti existují jen nedostačující důkazy o tom, že vitamín C zlepšuje imunitu. Doplňky, které mohou během onemocnění (nebo po něm) pomoci, jsou například vitamín D, selen a zinek. Když jsme nemocní, tělo potřebuje produkovat například nějaké protilátky a ty se nevyrábějí ze vzduchu. Jsou to proteinové molekuly a k tomu, aby vznikly, vyžadují stavební bloky, enzymy a energii. Proto bychom měli přijímat více vitamínů, ale také minerálů a jiných živin.
Můžeme je užívat podle libosti, nebo se je třeba nejprve poradit s lékařem?Určitě je dobré poradit se s lékařem nebo alespoň lékárníkem – ten by měl být také vzdělaný k tomu, aby uměl rozlišit, co pomůže a co ne. Hledat si informace na internetu není dobrý nápad. Dnes tam naleznete více hloupostí než kvalitních informací.
Je pravda, že vývar může pomoci usnadnit průběh chřipky nebo lehkého covidu?Ten je dobrý spíše ke zmírnění příznaků. Teplá strava může vyčistit nos, stimulovat průtok krve, usnadnit průběh, obsahuje také stavební bloky, energii, kterou tělo potřebuje k boji s virem. Teoreticky by uměl pomoci z biologické, ale také mentální stránky, což není špatné. Ale nejsou k tomu žádné relevantní studie.
Mohou ovlivňovat imunitu diety a rapidní hubnutí nebo naopak nadváha?
Rapidní hubnutí a diety, které omezují příjem stavebních látek, samozřejmě mohou oslabit imunitní systém. Většinu vitamínů si neumíme uskladnit v těle a tělo si je neumí syntetizovat – proto existují doplňky výživy. Jediné vitamíny, které se mohou navázat na tuky a uskladnit se „do zásoby”, jsou D, E, K a A. Ostatní je třeba každodenně doplňovat, ideálně ve stravě.
Také obezita má vliv na celkový zdravotní stav. Existuje obrovské množství kvalitních studií, které ukazují, že obezita je rizikový faktor nejen pro notoricky známé kardiovaskulární choroby, ale také různé typy metabolických poruch nebo rakoviny. Nadměrné množství tukové tkáně vylučuje různé bioaktivní látky, které mohou negativně ovlivňovat funkci buněk imunitního systému nebo způsobovat dlouhotrvající zánět s nízkou intenzitou, který vede ke snížené akceschopnosti imunitního systému.
Lékaři říkají, že děti by se měly „hrabat v hlíně“, protože tehdy budou mít zdravý mikrobiom i imunitu. Platí totéž i pro dospělé? Nemusíme se bát třeba sníst jednou za čas něco, co nám spadlo na zem? Nevím, jak funguje to 5sekundové pravidlo, já se jím neřídím (smích). Začnu u dětí. Nevím, jestli má hrabání se v hlíně nějaký pozitivní vliv, tam jde spíše o to, aby měl jejich imunitní systém kontakt s nějakými antigeny. Působí to ovšem zejména jako prevence alergií. Ty totiž vznikají tehdy, když imunitní systém nemá dostatek podnětů, proto si vybere nějaký neškodný podnět a začne „vyšilovat“. Všechny studie spojené s tímto tématem jsou však jen korelační, nikoli kauzální.
Slyšela jsem o výzkumu, při kterém vědci zkoumali děti žijící ve venkovském, přírodním prostředí a děti, které žily v čistotě. Prý se ukázalo, že silnější imunitu měla první skupina.Ano, slyšel jsem o tom – to je jeden z příkladů korelační studie. Porovnáváme jen to, jestli se „hrabou v hlíně” nebo ne, ale mohlo tam sehrát roli množství jiných faktorů, které rozhodly o výsledku. Té první skupině mohlo pomoci něco, o čem ani nevíme. Korelační studie určitě mají nějakou váhu, ale je třeba je brát s rezervou.
Co se týče dospělých, ukazuje se, že přílišná hygiena nemusí být úplně nejlepší. Samozřejmě to neznamená, že si nemáme mýt ruce. S bakteriemi a viry přicházíme do kontaktu stále a leckdy se může objevit patogen, který náš imunitní systém nemusí umět hned porazit.
Takže nemůžeme říci, že když omylem sníme kousek plísně, zlepšujeme si imunitu.Nenazval bych to nejlepším způsobem, jak si posílit imunitu (smích).
Do jaké míry mohou naši imunitu ohrozit dezinfekční prostředky?Dezinfekce neohrožuje imunitu tím, že věci jsou příliš čisté. Spíše to bude nějakými látkami, které se mohou dostat do lidského těla a působit proti jeho biologii. Nevím o konkrétních případech nebo přípravku, který by způsobil reálné problémy. Lidé jsou ale různí a mohou dostat alergické reakce na některé komponenty nacházející se v těchto přípravcích.
Co se týká hyperčistoty, ten výzkum není solidní, zase tam mohou být nějaké korelace. Nevím, jak by vypadal výzkum – myslím, že není zrovna etické zavřít lidi do hypersterilního prostředí a potom zkoumat jejich imunitu. Nevím, kdo by něco takového zaplatil. Hypersterilní prostředí v reálném světě ani neexistuje. Zkoumat se může maximálně to složení těch dezinfekčních prostředků.
Jak je možné, že se imunita může „obrátit“ proti lidskému tělu a způsobit vážný zánět nebo chronické onemocnění?Budu citovat slova svého učitele z vysoké školy: „Autoimunitní choroby jsou daň za to, že je náš imunitní systém tak dokonale přizpůsoben k rozpoznávání různých patogenů.“ Imunitní buňky musí umět rozeznávat cizí buňky, ale také antigeny a proteiny v lidském těle. Jejich vývojový proces je velmi komplikovaný. Když se v něm něco pokazí, například když nastane nějaká mutace, imunita může vlastní buňku identifikovat jako cizí. Tak vzniká například Crohnova choroba či cukrovka typu 1.
Můžeme to nějak ovlivnit?Nemyslím si. Je to stále především záležitost genetiky. Spouštěčem však může být i nějaký obrovský stres – psychický, ale také environmentální. Imunita denně vyřazuje buňky, které jsou škodlivé, a naopak podporuje buňky, které jsou přínosné. Dostane-li se tělo do enormního stresu, může se snížit míra této kontroly a vzniknout nějaké autoimunitní onemocnění.
Co si myslíte o alternativní medicíně, která slibuje pomoc i při problémech s imunitou – například homeopatikách?
Nejsem fanouškem alternativní medicíny. Ale je to velmi komplexní záležitost, neboť funguje na principu placeba a to je velmi silné. U některých onemocnění může pomoci, když lidé věří, že je homeopatikum vyléčí. Druhá věc je, že lidé, kteří je začnou brát, často změní i svůj životní styl. Tehdy pomůže zdravější životní styl, nikoli homeopatika.
Několik studií ale prokázalo, že homeopatika ve srovnání s placebem nefungují. Neexistuje žádný vědecký důkaz, že když milionkrát zředíme nějakou látku, bude mít nějaký účinek. Homeopatika jsou proto podle mě vyhozené peníze.
