Maturantka Aneta Růžičková dělá cage girl: Tancuji už od pěti let, ženské MMA mě příliš nebaví

Když zmiňuješ herectví, jaké máš v tomto směru zkušenosti a ambice?  

Hrála jsem jistý čas v divadle a stále pomáhám u některých projektů, když je například třeba vymyslet nějaký tanec na konkrétní píseň v představení. Nedávno jsem hrála v připravovaném koprodukčním fantazijním filmu Hagen. Je to něco jako Hobit, hráli jsme malé skřítky. (smích)

Co se týká ambicí, vím, že herectví není příliš dobře placené, a to mě i trochu odrazuje od toho, abych to šla studovat například na DAMU. Není to pro mě úplně lákavé z hlediska financí. Spíš mě baví žurnalistika, literatura a čeština, proto bych chtěla například moderovat či mít vlastní podcast.

Clash mě vlastně dostal do povědomí lidí, za což jsem velmi vděčná. Mám ráda tu atmosféru, zábavu a možnost užívat si to.

Na turnajích Clash of the Stars je podle tvého tance, kterým také doprovázíš zápasníky do klece, vidět, že máš s tancováním zkušenosti. Můžeš přiblížit, jakému druhu se věnuješ a jak dlouho?

Tancuji velmi dlouho, už asi od pěti let. Tančila jsem vlastně skoro všechno. Disco, hip hop v rámci taneční skupiny a momentálně mě dost baví high heels dance, tedy tanec na vysokých podpatcích. Je to jen koníček, v posledním období mě však víc než tanec baví gym, respektive fitness.

Jak to, že jsi v Clashi, berou tvoji spolužáci a spolužačky ve škole?

Naštěstí mám inteligentní spolužačky. (smích) Po prvním Clashi za mnou přišly a říkaly, že na mě jsou pyšné a že to je super. Ve třídě to tedy je naprosto skvělé. Mám tam své kamarádky, které mě umí podržet. Co se týče okolí, je to různé. Lidé ve fitku si ze mě občas utahují, ale neřekla bych, že to je něco strašného.

Celkově to moje okolí vzalo dobře, na to, že pocházím z relativně malého města. Clash mě vlastně dostal do povědomí lidí, za což jsem velmi vděčná. Mám ráda tu atmosféru, zábavu a možnost užívat si to. S obdivem vždy sleduji, jak to všechno vzniká a jak každým turnajem roste zájem diváka či přibývají lidi, kteří chtějí jít do Clashe.

Nepíší ti muži po turnajích na sociálních sítích nějaké bizarní zprávy či nabídky?

Naopak mi chodí jen pěkné zprávy, a to si čtu opravdu všechno. Počítám však s tím, že může přijít cokoli. V každém případě vím, co dělám a jak se prezentuji na sociálních sítích, takže možná i proto mi žádné špatné zprávy nechodí.

Tvoje práce je nutně spjata s MMA, i když ty se samozřejmě bít nemusíš. Jsi ale fanynkou bojových sportů?

Ano, dost mě baví.

I nějaké trénuješ?

Ne, protože se tváří prezentuji, tak na ni nerada dostávám. (smích)

Máš oblíbené zápasníky?

Mám ráda Conora McGregora. Když o něm vyšla na Netflixu dokumentární série, byla jsem nadšená. Mám také ráda Karlose Vémolu. Baví mě, jakou show umí udělat. Uznávám ho.

A co zápasnice?

Přiznám se, že ženské MMA mě příliš nebaví. To je na mě dost drsné. (smích)

Na tvém instagramu je vidět, že se věnuješ fotomodelingu. Plánuješ v budoucnu vyzkoušet i soutěž krásy?

Přemýšlím nad tím, ale protože jsem teprve v maturitním ročníku, neženu se do toho. Chci se nyní hlavně zlepšovat v tom, co mě baví. A mám pocit, že na některé věci je třeba dozrát. Toto je jedna z nich. Chci nejprve nasbírat potřebné zkušenosti.

Podle instagramu máš několik dalších aktivit. Údajně jsi instruktorkou snowboardingu a máš udělaný certifikát. Jak ses dostala k tomuto a co jsi kvůli tomu musela podstoupit?

Vždy jsem byla vedena ke sportům. Kdykoliv to bylo možné, šla jsem na lyže, na brusle a podobně. Snowboarding mě hned chytil a baví mě na tom i to, že prostě méně lidí snowboarduje, než lyžuje. Plus ráda zkouším nové věci.

Ten kurz jsem si dělala už v sedmnácti letech a trvalo to týden. Byla jsem dokonce uvolněná ze školy. Avšak co se týká samotné práce instruktorky, nemám zatím žádné zkušenosti, protože jsem to jako nezletilá nemohla dělat. Letos už to ale plánuji využít.

Šachy jsou můj život. Hraju je od čtyř let, kdy jsem šla na kroužek ve školce. Zapsala mě tam máma. Od té doby hraji šachy každý týden.

Kromě těchto všech věcí se věnuješ i šachu, což je vedle toho všeho poměrně netradiční záliba. Jaké máš v tomto směru úspěchy a kdo tě k tomu vedl?

Šachy jsou můj život. Hraju od čtyř let, kdy jsem šla na kroužek ve školce. Zapsala mě tam máma. Od té doby hraji šachy každý týden. Dostávala jsem pravidelné lekce. Učili jsme se otevření hry, probírali jsme různé partie, dostávali diagramy a podobně. Potom jsem jezdila na turnaje. Mám doma spoustu medailí a pohárů. Nasbíralo se to. Umístila jsem se i na mistrovství České republiky. Byla jsem tam třikrát.

Jak dokážeš všechny tyto aktivity stíhat během školy a kolik si díky nim vlastně dokážeš vydělat?

Snažím se, jak můžu. Je to náročné zejména v tom, že nejsem z Prahy, ale z Tábora a cestování mi zabere dost času a také část toho, co vydělám, utratím právě na to. Cesta do Prahy mi trvá hodinu a půl vlakem. Občas musím jezdit i taxíkem, který také něco stojí. Je to docela finančně náročné a mnoho lidí si mou práci dost idealizuje. Ale tady v Táboře pro mě nejsou skoro žádné pořádné možnosti.

Jsi velice aktivní i na TikToku, kde v krátkých videích říkáš různé zajímavosti z různých oblastí. Na základě čeho si vybíráš témata?

Nebavilo mě dělat klasická tiktoková videa, kde jen opakuješ text písně tak, aby to sedělo s hudbou. Připadalo mi to trapné. Chtěla jsem si najít něco specifického, za co se nebudu stydět, když se na to podívám s odstupem času. Zjistila jsem, že mě zajímá vesmír a že mě obecně baví lidem něco vysvětlovat, tak jsem to skloubila dohromady.  

V těchto videích se věnuješ i filmům, konkrétně hororům. Je to tvůj oblíbený žánr?

Ano.

Jaký je tvůj oblíbený horor?

Texaský masakr motorovou pilou.

Starý z roku 1974, nebo nový?

Rozhodně starý, ty nové jsou hrozné. (smích) Mám celkově ráda staré slashery.

Odložme teď na chvíli legraci stranou. Jelikož tě za pár měsíců čeká velká událost, musím se tě na závěr zeptat – bojíš se maturity?

Hodně, opravdu se bojím. (smích) Snažím se, učím se, jen je to vedle mých zálib opravdu těžké skloubit dohromady. Jsem si vědoma, že vzdělání je důležité, ale mám ráda své mimoškolní aktivity a nechci se jich vzdát.

Ze kterého předmětu máš největší strach?

Jsem na ekonomické škole, kde máme i účetnictví, které je dost obtížné, tedy asi z toho.

Kam chceš jít na vysokou školu?

Určitě chci dále studovat, protože si tím prodloužím mládí. (smích) Stále však přemýšlím nad tím kde a nemohu se rozhodnout.

A přemýšlíš už nad tím, čemu se chceš v budoucnu primárně naplno věnovat?

To je otázka, nad kterou přemýšlím v poslední době skoro pořád. (smích) Nejvíce mě to táhne k již zmiňovanému moderování. Už tady v Táboře, když máme nějaké menší akce, moderuji a moc mě to baví.