Astronautka z mise Artemis II ukázala, že návrat z vesmíru není jednoduchý ani po přistání. Po 10 dnech v nulové gravitaci má stále problémy s rovnováhou a chůzí.
Mise Artemis II se zapsala do historie jako významný milník. Posádka složená ze čtyř astronautů se po přibližně deseti dnech vrátila na Zemi po letu, během něhož oblétli Měsíc.
Jejich cesta však nebyla jen dalším vesmírným úkolem. Stali se také prvními lidmi, kteří po více než 50 letech opustili bezpečí oběžné dráhy Země a vydali se do hlubokého vesmíru. Svoji zkušenost právě s návratem na Zemi přiblížila jedna z astronautek pro Unilad.
Christina Koch je jednou z astronautek mise Artemis II. Po svém návratu na sociálních sítích zveřejnila svou zkušenost z návratu a aklimatizace. Po přistání na Zemi se přiznala, že návrat do běžné gravitace pro ni nebyl vůbec jednoduchý.
Na videu, které zveřejnila na sociálních sítích, je vidět, že její chůze je po návratu nejistá a pomalá. Astronautka vysvětlila, že i když během mise každý den absolvovali přibližně 30 minut silového tréninku, mikrogravitace stále výrazně ovlivňuje její fungování.
Ať už se jedná o její rovnováhu nebo koordinaci pohybu. Její mozek se podle jejích slov ještě stále snaží „znovu naučit“, jak správně zpracovat signály o pohybu těla v prostředí gravitace. Srdce totiž nemusí v prostředí bez gravitace pracovat tak intenzivně, protože krev není tažena směrem k nohám a svaly, zejména v dolní části těla, se méně používají.
Nečinnost svalů tak může vést k jejich oslabení, i když při krátké misi, jako byla tato, nejsou účinky tak cítit. Astronauti také měli během letu k dispozici cvičební zařízení, která pomáhala zmírnit ztrátu svalové hmoty a udržet jejich fyzickou kondici.
Kromě fyzických změn však popisovali i silné emocionální zážitky. Po návratu na Zemi popisovali svou zkušenost jako intenzivní a nezapomenutelnou. Pohled na Měsíc z bezprostřední blízkosti a následný návrat domů jim připomněl křehkost i výjimečnost naší planety.
