Tchaj-wan má opravdu co nabídnout. A i když to nejspíš není prvoplánová destinace na tvém bucket listu, řeknu ti, co na své cestě do východní Asie určitě nesmíš vynechat.
Ostrov ležící v Tichém oceánu, který svým tvarem nápadně připomíná sladkou bramboru, ne náhodou už v 16. století nazvali portugalští mořeplavci Ilha Formosa, v překladu krásný ostrov.
Na relativně malé ploše se rozkládají metropole plné mrakodrapů, které během chvíle vystřídají zelené hory, čajové plantáže, divoké pobřeží nebo malé vesnice, ve kterých jako by se zastavil čas. K tomu přidej ikonické noční trhy, chrámy schované mezi rušnými ulicemi, termální prameny a jednu z nejzajímavějších gastronomií v Asii. Přesto Tchaj-wan stále zůstává trochu ve stínu známějšího Japonska, Thajska nebo Vietnamu.
Přitom je teď pro Čechy a Češky ještě dostupnější. Aerolinka Starlux Airlines totiž na začátku srpna spustila novou přímou linku mezi Prahou a Tchaj-pej. Prahu si navíc vybrala jako jedinou evropskou destinaci, takže se teď do tchajwanské metropole dostaneš pohodlně a bez složitých přestupů. Let se Starlux může být navíc kromě luxusního zážitku i zážitek umělecký, společnost totiž na tuto linku zařadila i speciální letadla AIRSORAYAMA Silver a Gold od japonského umělce Hajime Sorayamy. Praha je teď jednou ze tří destinací, společně s Tokiem a Phoenixem, kde se speciální modely objeví. S umělcem bude spojen i zážitek na palubě, včetně speciálních designů letenek, kosmetických setů nebo třeba prostírání.
Výhledy z mrakodrapu, ale i okolních hor. Vyhraď si pár dní v Tchaj-pej
První dny věnuj prozkoumávání hlavního města. Nesmíš vynechat klasiky jako výhled z mrakodrapu Taipei 101, který se tyčí do výšky 509 metrů a město z něj budeš mít jako na dlani. Pokud chceš ikonickou stavbu naopak vidět v celé její kráse, vyraz na Sloní horu. Výstup sice prověří tvoji kondici, odměnou ti ale bude jeden z nejznámějších výhledů na panorama Tchaj-peje. Doporučujeme si na výstup přivstat a vychutnat si při stoupání východ slunce nad ještě spícím městem.
Úplně jinou atmosféru zažiješ v Ximendingu, jedné z nejživějších čtvrtí města. Nech si tu čas na nákupy, prozkoumej místní obchody a concept story a zastav se na něco dobrého v jednom z nespočtu podniků a stánků. Večer pak zamiř na noční trh Huaxi, kde můžeš ochutnat tchajwanský street food a nasát atmosféru, kterou je město proslulé.
Mezi mrakodrapy, nákupy a street foodem si nech prostor i na trochu historie a vyraz do Národního palácového muzea, které ukrývá jednu z nejvýznamnějších sbírek čínského umění na světě. Najdeš tu stovky tisíc historických předmětů, od keramiky a kaligrafie až po šperky a vzácné artefakty z někdejších císařských sbírek.
Největší pozornost ale paradoxně přitahují dva poměrně malé exponáty. Prvním je slavné Jadeitové zelí – kus jadeitu vyřezaný do neuvěřitelně detailní podoby hlávky čínského zelí, na které najdeš dokonce drobný hmyz. Druhým je kámen ve tvaru dušeného vepřového bůčku, jehož jednotlivé vrstvy minerálu připomínají maso, tuk i opečenou kůži tak věrně, že na první pohled vypadá skoro k nakousnutí. Právě tyhle dvě kuriozity se staly jedněmi z nejznámějších symbolů celého muzea.
Z velkoměsta rovnou do džungle
Stačí opustit Tchaj-pej a Tchaj-wan začne během chvíle vypadat úplně jinak. Mrakodrapy a přeplněné ulice vystřídají hory zahalené v mracích, nekonečná zeleň, čajové plantáže, řeky a malé vesnice. A právě tahle část cesty mě nakonec bavila možná ještě víc než samotné hlavní město.
Jednou z nejznámějších zastávek mimo Tchaj-pej je Jiufen, bývalé hornické městečko postavené ve svahu nad oceánem. Jeho úzké uličky jsou plné červených lampionů, čajoven, malých obchůdků a stánků s jídlem. Místo má skoro filmovou atmosféru a není divu, že se často dává do souvislosti s japonským animovaným filmem Cesta do fantazie. Tohle spojení je sice populární hlavně mezi turisty*turistkami a samotné Studio Ghibli ho jako inspiraci nepotvrdilo, na kouzlu Jiufenu to ale nic nemění.
Počítej s tím, že přes den tu rozhodně nebudeš sám*sama. Jiufen patří mezi nejnavštěvovanější místa v okolí Tchaj-peje, čemuž odpovídá i sortiment v obchůdcích. Stačí ale na chvíli opustit hlavní nákupní uličku, dát si čaj s výhledem na zelené kopce a oceán nebo tu zůstat do večera, kdy se rozsvítí lampiony, a atmosféra tě najednou úplně pohltí.
Čaj, který si nejdřív musíš sám*sama vyrobit
Ještě autentičtější zážitek mě čekal v oblasti Yilan na severovýchodě ostrova. Ta je od Tchaj-pej vzdálená jen zhruba hodinu cesty, přesto máš chvílemi pocit, že ses ocitl*a v úplně jiném světě. Yilan, sevřený mezi horami a oceánem, je výrazně zelenější a pomalejší než hlavní město a nabízí spoustu možností, jak na pár dní utéct z ruchu metropole.
Najdeš tu vodopády, termální prameny, turistické trasy i kopce pokryté čajovými plantážemi. Pokud tě baví túry, určitě si na ně nech v itineráři prostor. Nemusíš přitom vyrážet na několikadenní trek, i kratší trasy tě dostanou do hustě zelených hor a k výhledům, kvůli kterým rychle zapomeneš, že jedna z největších asijských metropolí je jen kousek odsud.
Já jsem se vydala na čajovou farmu Xin Yuan, kde si můžeš celý proces výroby čaje vyzkoušet na vlastní kůži. Místní mi ukázali sběr, ruční rolování i tradiční sušení čajových lístků. Člověka až překvapí, kolik práce se za jedním šálkem čaje vlastně skrývá. Farma navíc vytváří vlastní čaj obohacený o lístky pomela. Nejde jen o zajímavou chuť, díky jejich využití dokáže spolupracovat s místními zemědělci a přinést jim další zdroj příjmů i v období, kdy je práce méně.
Místo raftu obří duše. A pak už se jen drž
Pokud ale čekáš, že tchajwanský venkov znamená jen klidné popíjení čaje, počkej na splouvání řeky na obřích duších. To byla jedna z aktivit, u kterých jsem předem úplně netušila, do čeho jdu, a nakonec se z ní stal jeden z nejzábavnějších zážitků celé cesty.
Žádný pohodový rafting, při kterém se necháš unášet proudem a kocháš se krajinou. Sedíš prakticky přímo nad vodou a řeka si s tebou dělá, co chce.
Tchajwanská whisky s překvapivou českou stopou
A z vody rovnou na whisky. V Yilanu totiž sídlí také Kavalan Distillery, jedno z nejslavnějších jmen tchajwanské whisky. Možná to zní zvláštně, subtropický ostrov asi nebude první místo, které si spojíš s kvalitní single malt whisky. Kavalan ale dokázal během relativně krátké doby prorazit i ve světě a získat řadu mezinárodních ocenění.
Na prohlídce se podíváš přímo do výroby, zjistíš, jak místní teplé a vlhké klima ovlivňuje zrání whisky, a samozřejmě dojde i na ochutnávku. Právě klima je jednou z věcí, které Kavalan odlišují od tradiční skotské produkce. Whisky tu v sudech zraje výrazně rychleji.
A je tu i zajímavá česká stopa. Kavalan používá při výrobě technologie české společnosti Pacovské strojírny, která pro palírnu dodávala destilační zařízení. Uprostřed Tchaj-wanu tak narazíš na technologii vyrobenou v Česku, což je detail, který jsme při návštěvě opravdu nečekali.
Jak cestu hodnotím?
Pokud bych si měla z cesty vybrat část, která mě nejvíc překvapila, byl by to právě tchajwanský venkov. Tchaj-pej je skvělá, chaotická a nabitá místy, která chceš vidět, ale až mimo město jsme měli pocit, že Tchaj-wan opravdu poznáváme.
Jeden den sedíš v čajové zahradě uprostřed zelených kopců, další se snažíš nespadnout z duše uprostřed řeky a o pár hodin později ochutnáváš jednu z nejslavnějších asijských whisky. Mezitím projíždíš krajinou s nádhernými výhledy na oceán.
A právě tahle rozmanitost mě na Tchaj-wanu bavila nejvíc. Nemusíš si vybírat mezi dovolenou ve velkoměstě, gastronomickým tripem, horami a dobrodružstvím v přírodě. Tady zvládneš od každého trochu a to často během jediného dne.
