Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Středa 19. 6. 2019 svátek má Leoš, Leo

hledej na refresheru

Odteď si můžeš článek
uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Doporučujeme zapnout browser notifikace, pokud budeš přihlášený na Refresheru na tomto zařízení.
Zajímavosti - Lidé
0
Adam Smeták
14. duben 2019, 16:32

Byla první ženou v čele muslimské země. Bénazír Bhutto za svoji odvahu zaplatila životem

Její život ale nebyl zdaleka svatý.

Adam Smeták
14. duben 2019, 16:32
Byla první ženou v čele muslimské země. Bénazír Bhutto za svoji odvahu zaplatila životem
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
0
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

 

Stala se první ženou, která stála v čele muslimské demokratické země. Bénazír Bhutto byla milovanou, ale i nenáviděnou političkou, která formovala podobu moderního Pákistánu. Zasloužila se v boji za práva žen, předsedala nebo spolupředsedala Pákistánské lidové straně po tři dekády, strávila část života ve vězení a za své pokrokové myšlení zaplatila životem.

 

Na druhou stranu její politickou kariéru provázela podezření z korupce a rozdělování moci mezi příbuzné. Do historie ale vstoupila jako bojovnice za práva žen, která dokázala uspět v konzervativní patriarchální společnosti.

Život v prosperitě aristokratické rodiny

Bénazír Bhutto se narodila 21. června 1953 v bývalém hlavním městě Pákistánu Karáčí. Jejím otcem byl politik Zulfikar Ali Bhutto a dědečkem Šáh Nawaz Bhutto, který působil jako premiér státu Junagadh. Do bohaté rodiny aristokratů se Bénazír narodila jako první ze čtyř dětí. Jejím první jazykem byla angličtina, ale mluvila také urdsky a sindhsky. Dětství strávila v blahobytu, ale zároveň ve strachu z probíhající pákistánsko-indické války. 

 

Bohaté zázemí se ale nerovnalo spokojenému rodinnému životu. Zulfikar sice své dceři dopřál kvalitní vzdělání, což v pákistánské konzervativní společnosti nebylo zvykem, ale zároveň si dopřával aférky s dalšími ženami. Bénazířina matka kvůli tomu odešla a odstěhovala se do Íránu. Když ale zjistila, že se nuž nedostane ke svým dětem, po půl roce se zase vrátila do Karáčí. 

 

Bénazír v Mississippi v dubnu roku 1972

Byla první ženou v čele muslimské země. Bénazír Bhutto za svoji odvahu zaplatila životem

 

V době, kdy bylo Bénazír devět let, se stal její otec pákistánským ministrem financí. Čtyři roky poté rezignoval a založil vlastní stranu, kterou nazval Pákistánská lidová strana. Její program byl populistický, sliboval lidem chléb, šaty a domov. Psal se rok 1968, kdy propukly protesty proti vládě prezidenta Ajuba Khana. Zulfikar Ali Bhutto byl v jejich průběhu zatčen. I z vězení ale tahal za nitky a zařídil, aby jeho dcera byla už jako šestnáctiletá přijata na Harvard

 

Na podmínky v americké společnosti si nemohla zvyknout. První semestr měla podle spolužáků probrečet. Postupně si ale zvykla a nakonec se i angažovala v protestech za ukončení války ve Vietnamu. Ještě před tím, než získala bakalářský titul, se její otec v roce 1971 stal prvním demokraticky zvoleným pákistánským prezidentem po 13 letech vojenské diktatury. 

 

Bénazír se na podzim roku 1973 přestěhovala do Velké Británie, kde pokračovala ve studiu na Oxfordu. Podle spolužáků sršela humorem a vedla intelektuálně podmanivé konverzace. Během svých studií rozjela kampaň za udělení čestného titulu jejímu otci. Škola ji ale odmítla z toho důvodu, že Pákistán se pod Zulfikarovým vedením měl dopustit brutálních zločinů na lidu Bangladéše během války za nezávislost.

 

Čerstvě zvolená premiérka Pákistánu 

Byla první ženou v čele muslimské země. Bénazír Bhutto za svoji odvahu zaplatila životem

Počátky jedné pozoruhodné politické kariéry

V černu roku 1977 se vrátila do Pákistánu, kde měla pracovat pro ministerstvo zahraničí. Jenže jen měsíc poté byl její otec svržen během vojenského převratu vedeného Muhammadem Zia-ul-Haqem. Nový prezident vyhlásil stanné právo a začal zatýkat všechny novináře a intelektuály. Když se pak vzedmuly obrovské vlny protestů sahající do milionu požadující propuštění Zulfikara, rozhodl se jej zlikvidovat

 

Vyzdvihl znovu na světlo neobjasněnou vraždu Ahmada Raza Khana Kasuriho z roku 1994, kterou měl Zulfikar zadat. Uspořádal nový proces a bývalého prezidenta v něm odsoudil k smrti. Popraven byl v dubnu roku 1979. Těsně předtím přesvědčoval svoji manželku a dceru, aby opustily Pákistán. Ony ale odmítly a vzápětí byly poslány na půl roku do vězení a další půlrok strávily v domácím zajetí

 

NAČÍST CELÝ ČLÁNEK BEZPLATNĚ
Podpoř tvorbu kvalitního obsahu
Roky tvoříme kvalitní autorské články, které nikde jinde nenajdeš. Pokud chceš více takových článků, předplať si REFRESHER+ a dostaneš další výhody.
CHCI PODPOŘIT

Bénazír poté přebrala otcovo místo v Pákistánské lidové straně a v roce 1981 založila hnutí Movement for the Restoration of Democracy, pomocí nějž požadovala čtyři změny. Ukončit stanné právo, obnovit ústavu z roku 1973, uspořádat volby do parlamentu a přenést armádní moc do rukou politicky zvolených zástupců. Její bratři Murtaz a Shahnawaz se mezitím pustili do partyzánských bojů, jejichž cílem bylo násilnou cestou svrhnout vojenskou nadvládu.

 

Zleva doprava: Murtaza Bhutto, Nusrat Bhutto, Daulatana, Bénazír Bhutto

Byla první ženou v čele muslimské země. Bénazír Bhutto za svoji odvahu zaplatila životem

 

Kvůli jejich aktivitám byly Bénazír s matkou opět uvězněny. Nusrat Bhutto byla brzy propuštěna kvůli diagnostikované rakovině, zato Bénazír trpěla za mřížemi nadále i přes zdravotní potíže, vypadávání vlasů a anorexii. Po půl roce byla poslána do domácího vězení, kdy byla držena další dva roky. Na nátlak ze zahraničí byla nakonec v lednu 1984 propuštěna a posazena na letadlo do Ženevy.

 

Odtud se přesunula do Velké Británe, kde v pronajatém londýnském bytě žila několik let v exilu. Měla si tam udělat přátele, chodit do kina, nakupovat, ale zároveň si udržovala svoji pozici hlavy Pákistánské lidové strany. Setkávala se zde s dalšími členy pákistánského exilu. Navštívila Evropský parlament, Sovětský svaz i Washington D.C., kde se setkávala s médii i politiky a hovořila o politické situaci ve své rodné zemi.

 

V červnu roku 1985 zemřel v Cannes za podezřelých okolností její bratr Shahnawaz. Bénazír obvinila pákistánský vojenský režim z jeho vraždy. Prezident Zia přesto povolil převezení jeho těla do Pákistánu, kde mělo být pohřbeno v rodinné hrobce v Larkaně. Toho se zúčastnila i Bénazír, která byla obratem zatčena a držena v domácím vězení až do listopadu téhož roku, než dostala povolení k návratu do Evropy.

 

První premiérka země s muslimskou většinou

Byla první ženou v čele muslimské země. Bénazír Bhutto za svoji odvahu zaplatila životem

 

Jen měsíc poté bylo v Pákistánu zrušeno stanné právo a Bénazír se rozhodla vrátit. Po příletu v dubnu roku 1986 na ni čekal dav příznivců čítající asi dva miliony lidí. V následujících měsících objížděla zemi, protestovala proti Ziově režimu a pravidelně trávila na několik týdnů čas za mřížemi. Nikdo ji nezlomil a nakonec se i v prosinci roku 1987 rozhodla vdát za Asifa Ali Zardariho, aby posílila svůj obraz respektované ženy. Brzy po svatbě otěhotněla.

První žena v čele státu s muslimskou většinou

Po nátlaku veřejnosti se Muhammad Zia v roce 1988 rozhodl uspořádat volby. Nicméně, datum jejich konání určil záměrně tak, aby proběhly v době, kdy měla těhotná Bénazír Bhutto přivést na svět své první dítě. 

 

Vypadalo to, že moc zůstane v rukou Ziy. Jenže do věci se vložil osud, nebo sabotáž.  V srpnu téhož roku se s prezidentem Ziou náhle zřítilo letadlo. Mezinárodní americko-pákistánské vyšetřování příčinu nehody nevyšetřilo. Oblíbenou teorií ale bylo, že letadlo sabotovali Sověti, Indové či Izraelci. 

 

Nicméně, soud rozhodl, že se volby budou konat svobodně a Bénazír Bhutto do nich vyrazila v čele Pákistánské lidové strany. Slibovala kroky k svobodnějšímu trhu a tvrdé ekonomické změny, které přinesou prosperitu. Proti ní se ale vzedmula konzervativní část politického spektra, která si nedokázala představit v čele státu s muslimskou většinou ženu. Vytvořila politickou stranu Islami Jamhoori Itthad a spustila ostrou kampaň. Přesto se Bénazír Bhutto podařilo s malou většinou zvítězit.

 

Ve víru předvolebního klání

Byla první ženou v čele muslimské země. Bénazír Bhutto za svoji odvahu zaplatila životem

 

A přestože se jí prezident země Gulam Ishaq Khan dva týdny stranil, nakonec ji i na nátlak zvenčí přijal a jmenoval ji 2. prosince 1988 premiérkou. Stala se tak teprve čtvrtou ženskou premiérkou na světě a první ženou v čele demokratického státu s muslimskou většinou. Bylo jí teprve 34 let a stála před ní největší životní zkouška – vedení země, kde mají hlavní slovo muži.  

Vláda se svázanýma rukama

Během své vlády propustila řadu politických vězňů, uvolnila obchod, povolila nevládní organizace a studentské spolky. Zároveň ale nedodržela celou řadu slibu. Předchozí vojenská diktatura uvrhla zemi do kolotoče dluhů, a tak Bénazír Bhutto nemohla stavět milion domů ročně ani zavést vzdělání a zdravotní péči pro všechny zdarma, jak slibovala. V zemi se navíc začal rozmáhat problém s drogami. Pákistán se stal největším vývozcem heroinu a začali se objevovat první narkobaroni. Bhutto slíbila, že proti nim tvrdě zakročí.

 

Jako premiérka ale měla značně omezenou moc. Nesetkávala se s přílišnou podporou prezidenta Khana a ani guvernéři jednotlivých regionů Pákistánu ji neulehčovali práci. V zemi navíc držela stále podstatnou část moci armáda, a tak si Bhutto nemohla dovolit bez jejich vůle příliš velké personální změny, které by jí umožnily pokračovat v pokrokových změnách.  

 

Bénazír zdraví své sympatizanty v Karáčí

Byla první ženou v čele muslimské země. Bénazír Bhutto za svoji odvahu zaplatila životem

 

Premiérka využívala svého postavení vůdčí ženy v muslimské zemi, cestovala po světě a snažila se získat příliv zahraničního kapitálu a nové spojence. V roce 1989 byl pod jejím vedením Pákistán opět připojen ke Commonwealthu a v červnu téhož roku vystoupila s projevy v obou komorách amerického Kongresu. 

 

O dva měsíce později proběhla pákistánská invaze do Afghánistánu. Vedl ji šéf armády Gul a proběhla v souladu se zájmy USA, které skrze Pákistán podporovaly odbojné mudžahedíny bojující proti sovětské nadvládě. A přestože Bénazír Bhutto byla z jednání takřka vyloučena, její vláda měla za neúspěšnou invazi nést odpovědnost.

 

Další problémy vyvstaly z Bénazířina vztahu k Indii. Do Islámabádu, hlavního města Pákistánu, pozvala indického prezidenta Jaiva Gándhího s manželkou a uzavřela s nimi bližší mírovou dohodu. Oteplování vztahů však vadilo konzervativním pákistánským islamistům, kteří proti Bhutto začali vést velmi osobní kampaň a osočovali ji z toho, že je Gándhího milenkou. 

 

Po této vlně nevole začala být Bhutto k Indii tvrdší, a to zejména co se týče konfliktu v Kašmíru. Na toto území si dlouhá léta dělaly nárok jak Indie tak Pákistán a je tomu tak vlastně dodnes. Tehdy byl ale Kašmír pod indickou nadvládou, která v lednu roku 1990 spustila palbu do protestujících pákistánců. Bénazír Bhutto se ostře ohradila proti přístupu Indie a vyzvala kašmírské muslimy k povstání

 

Bhutto při návštěvě USA v roce 1988

Byla první ženou v čele muslimské země. Bénazír Bhutto za svoji odvahu zaplatila životem

 

Svět oslavující rozpad sovětského impéria dostal další důvod k obavám. Jak Indie tak Pákistán totiž měly mít nukleární zbraně. Nicméně, nikdo nevěděl, jak moc je program jaderného zbrojení v Pákistánu pokročilý a nevěděla to dokonce ani Bhutto. Prezident Khan ani vůdčí osobnosti armády ji o tématu odmítli informovat, a tak se o překvapující pokročilosti pákistánského jaderného zbrojení dozvěděla až při své návštěvě v USA od šéfa CIA Williama Webstera.

 

Moc Bénazír Bhutto byla na tak tenkém ledě, že musela často balancovat a během svého prvního premiérování se jí nepodařilo přinést reformy, které slibovala. Skutečné problémy pro ni však přišli až v momentě, kdy se provalili korupční skandály jejího manžela. Ten sice neměl žádnou politickou pozici, ale zúčastňoval se jednání za zavřenými dveřmi a měl přijímat úplatky. Část z nich inicioval prezident Khan, který Bénazířina manžela zároveň špehoval. 

Korupce vedoucí k pádu

Když vypluly historky o korupci kolem Bénazír Bhutto na povrch, poničilo to její kredibilitu v očích obyvatel. V Pákistánu navíc panovala vysoká nezaměstnanost, a tak se rozjel kolotoč protestů. Po několika týdnech se v srpnu roku 1990 prezident Khan rozhodl vládu Bénazír Bhutto rozpustit, vyhlásil národní krizi a dočasným premiérem jmenoval Ghulama Mustafu Jatoiu z Pákistánské lidové strany.

 

Během slyšení u amerického prezidenta Clintona

Byla první ženou v čele muslimské země. Bénazír Bhutto za svoji odvahu zaplatila životem

 

Byly svolány nové volby a Zardari, manžel Bhutto, byl zadržen. Údajně měl přepadnout jistého byznysmana, přidělat mu bombu na dálkové ovládání k noze a donutit ho, aby šel do banky vybrat peníze. Po tomto všem utrpěla Pákistánská lidová strana volební debakl a novým premiérem se stal Nawaz Sharif z konzervativní Pákistánské muslimské ligy.

 

Bénazír Bhutto jej jako opoziční lídr neustále napadala, pořádala protesty a upozorňovala na selhání jeho vlády v oblasti zdravotní péče a potírání chudoby. V listopadu roku 1992 uspořádala protestní pochod, načež byla zadržena a uvržena do domácího vězení. Sharif se poté ale pokusil uloupit až příliš velký díl koláče a snažil se prosadit snížení moci prezidenta Khana. Ten jej v srpnu 1993 odvolal kvůli neschopnosti a korupci. 

Návrat k moci ve znamení úpadku

Ještě předtím ale padla dohoda, že své pozice opustí oba. Moc přebrala armáda a v říjnu 1993 se konaly další volby. Bénazír Bhutto v té době už měla zpět svoji dřívější reputaci, sama se jmenovala doživotní předsedkyní Pákistánské lidové strany a v roce 1993 se opět stala premiérkou Pákistánu. Tentokrát měla ale ještě slabší mandát než při vítězství v roce 1988. Poučila se ale z minulosti a do pozice prezidenta prosadila člena Pákistánské lidové strany Farooqa Leghariho.

 

Její druhá vláda se nesla ve znamení úpadku. Na vysoké posty nominovala svoji matku i manžela a zabředla do korupčních skandálů. Podle investigativního novináře Johna Burnse si měla do roku 1996 s rodinou nasypat do vlastní kapsy 1,5 miliardy dolarů. O škále jejího korupčního jednání vypovídá statistika Transparency International, která Pákistán v roce 1996 označila za druhou nejzkorumpovanější zemi světa

 

Bénazír Bhutto podruhé premiérkou

Byla první ženou v čele muslimské země. Bénazír Bhutto za svoji odvahu zaplatila životem

 

Bénazír Bhutto si nechala postavit obří rezidenci v Islámabádu na 110 akrech za 50 milionů dolarů. Své rodině nechala vystavět mauzoleum. Její manžel si v roce 1995 pořídil v Anglii dům o patnácti ložnicích. Pákistán se mezitím zmítal v ekonomických problémech, chudoba vyrostla do 33 % a lid nic dobrého nečekalo. Nejen doma ale i ve světě začala mít Bhutto problémy. V Pákistánu se rozbujely rasové vášně a Bhutto oficiálně uznala tálibánskou vládu Afghánistánu, což znepokojilo západní spojence.

 

Její bratr Murtaza byl 20. září 1996 zabit při přestřelce s policií poblíž Karáčí. Jeho smrt vedla k politické krizi a pádu vlády. Částo společnosti totiž obviňovala Bhutto, že si vraždu objednala kvůli obavám z rostoucí politické popularity svého bratra, který si založil vlastní stranu a hodlal kandidovat proti ní. 

 

Bhutto pozvala do země Scotland Yard, aby prokázala svoji nevinnu, věc ale nikdy nebyla řádně vyšetřena. Premiérka přesto za viníka označila prezidenta Leghariho. Ten na oplátku rozpustil 5. listopadu 1996 její vládu. Manžel Zardari byl zadržen a uvězněn až do roku 2004 a novým premiérem se stal v lednu 1997 opět Nawaz Sharif.

Roky strávené v exilu

Ten rychle zakročil ve prospěch snížení moci prezidenta. Bénazír Bhutto odešla do exilu v Dubaji a v dubnu 1999 byla v nepřítomnosti odsouzena na pět let za mříže kvůli korupci. V hlavním městě Spojených arabských emirátů nakonec strávila osm let. Mezitím v říjnu 1999 provedl Pervez Musharraf v Pákistánu vojenský převrat. V roce 2001 jmenoval sám sebe premiérem, prezidentem i hlavním velitelem armády.

 

Pervez Musharraf se chlubil vřelým vztahem s USA
Byla první ženou v čele muslimské země. Bénazír Bhutto za svoji odvahu zaplatila životem

 

Později si získal podporu USA i Velké Británii pro svoji důležitou roli v začínající válce proti terorismu. Pákistán byl důležitým spojencem zejména kvůli operacím v sousedním Afghánistánu. Jeho domácí popularita ale rychle klesala a v roce 2007 se proti jeho vládě strhla vlna protestů. V zemi navíc narůstal počet útoku radikálních islamistů, sebevražední atentátníci se objevovali na denním pořádku a vše nasvědčovalo kolapsu. Zvrátit situaci mohla je jediný člověk – Bénazír Bhutto.

 

Za návrat zaplatila životem

Do země se po osmi letech v exilu vrátila v říjnu roku 2007. Všeobecně se předpokládalo, že se stane premiérkou po volbách, které měly proběhnout v následujícím roce. Vrátila se však do úplně jiné země, než jakou musela opustit. Probíhal v ní konflikt mezi umírněnými lidmi a extrémisty a Bhutto dobře věděla, že jí zde velmi snadno může potkat smrt. Už po příjezdu, když konvoj s jejím vozem projížděl Karáčím, kdosi odpálil dvě bomby, jejichž výbuch usmrtil 149 lidí a 402 zranil. Bhutto mezi nimi nebyla.

 

Dne 26. listopadu 2007 se do Pákistánu vrátil i Nawaz Sharif. Na krátkou dobu s Bhutto spojili síly a přiměli Musharrafa, aby rezignoval z postu šéfa armády a nechal si jen prezidentskou pozici. Vše napovídalo tomu, že se Pákistán vrací na stezku demokracie. Velká Británie i Španělsko stáhly trestní stíhání Bhutto kvůli korupci a osvobozena byla oficiálně i v Pákistánu.

 

Bénazír Bhutto na předvolebním mítinku

Byla první ženou v čele muslimské země. Bénazír Bhutto za svoji odvahu zaplatila životem

 

Ráno 27. prosince 2007 se Bénazír Bhutto setkala s afghánským prezidentem Hamidem Karzajem. Odpoledne vystoupila před davem příznivců v pákistánském městě Rávalpindí. V momentě, kdy vystoupila z obrněného vozidla, aby zamávala příznivcům, se před ní ve vzdálenosti tří metrů objevil muž, třikrát ji střelil a následně odpálil bombu, kterou měl přivázanou k tělu. Bhutto utrpěla zranění neslučitelná se životem a zesnula ještě po cestě do nemocnice.

 

Druhý den byl pohřbena v rodinném mauzoleu a celou zemi otřásla série demonstrací. Tělo bývalé premiérky nebylo podrobeno pitvě a o její vraždě se hned začaly šířit konspirační teorie. Podle jedněch si ji objednala Indie, podle druhých Spojené státy. Obecně uznávanou teorií ale je, že vrahem byl mladičký člen pákistánského Tálibánu z Jižního Vazíristánu. K vraždě se ale přihlásila také Al-Káida

 

Bénazír Bhutto se stala ikonou v boji za práva žen pro mnoho pákistánských žen a dívek. V jejím odkazu se rozhodla pokračovat držitelka Nobelovy ceny míru Malála Júsufzaj. Nicméně, její příběh je daleko komplikovanější a nelze zapomínat na její stinné stránky. Ať už mluvíme o korupci, podpoře afghánského Tálibánu, nebo vlivu jejího manžela, Bénazír Bhutto rozhodně nebyla světicí. Její odvaha a boj za práva žen v těžce patriarchální společnosti, si ale zaslouží uznání. 

Přidej se k těm, kteří nás podpořili. Předplať si R+ VÍCE
Ohodnoť článek
17
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Jako neregistrovaný jsi tento měsíc přečetl už 1/40 článků. Přihlas se pro neomezený přístup. Jako neregistrovaný jsi přečetl už 1/40 článků za měsíc. PŘIHLÁSIT / REGISTROVAT PŘIHLÁSIT
Nejčtenější
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.