„Je to touha po dominantním partnerovi, který vás ochrání před nebezpečím. Protože víte, že je schopen udělat i špatné věci, když to bude nutné,“ říká Kristina v otevřeném rozhovoru. Text vyšel původně na slovenském Refresher.sk.
Češka Kristina patří do velmi úzké skupiny lidí, kteří mají sexuální úchylku jménem hybristofilie. Tento mentální stav se někdy nazývá také syndrom Bonnie a Clyda – je pojmenován po zločineckém páru z USA 30. let minulého století.
Jedná se o takzvanou parafilii neboli poruchu sexuálního objektu, která se vymyká určité normě. Osoby, které přitahují zločinci, se ve většině případů nikdy neodhodlají k ilegální činnosti, ale jsou fascinovány představou, že je pro ně jejich partner ochoten překročit hranu zákona.
A to je vzrušuje.
Podobně to má i Kristina, kterou již od útlého věku přitahují zločinci, a to především takoví, jejichž činnost vyžaduje jistou dávku inteligence a plánování.
V otevřeném rozhovoru nám vyprávěla o tom, jak se u ní hybristofilie projevuje, co ji vzrušuje na vězních, jaká ilegální činnost je pro ni nejvíc sexy, který známý kriminálník ji vzrušuje nejvíc, jak jí známý český MMA zápasník na rande ukazoval zbraň, jak na její úchylku reagovali blízcí a její současný partner nebo to, zda může mít plnohodnotný sexuální zážitek bez uspokojení své parafilie.
Kdy jste na sobě poprvé začala pociťovat, že máte hybristofilii?
Nad tím jsem nikdy nepřemýšlela. První pocity si pamatuji, když mi bylo 16 nebo 17 let. Starší bratr se tehdy kamarádil s chlapcem, který právě vyšel z vězení. Měl na sobě různá tetování se zakázanými symboly a já jsem z toho byla úplně unesená. Ale myslím si, že to mám už odmala, vzhledem k tomu, že jeden člen mé rodiny se v takové společnosti pohyboval a připadalo mi to jako malé dívce extrémně „cool“. Samozřejmě že jako dítě jsem neměla ani ponětí o tom, o co skutečně jde.
Kdo byl tím členem rodiny a v jakém prostředí se pohyboval?
Řekněme, že strýc. Byly to nevěstince, noční podniky, ochranka a určité úkony pro pana majitele.
Byl i někdo z vaší rodiny kriminálník?
To ne, nevyrůstala jsem v rodině s kriminální minulostí. Naopak – příbuzní z otcovy strany sloužili desítky let pro veřejnou bezpečnost a Policii ČR.
Jak se u vás syndrom Bonnie a Clyda projevoval?
Už od puberty jsem věděla, že mě takoví muži přitahují. Ale rozhodně jsem je nechodila vyhledávat a pozorovat před věznici. Začala jsem sledovat filmy o mafii a seriály s kriminální tematikou, milovala jsem třeba Michaela Scofielda ze seriálu Prison Break, to je moje srdcovka. Ale jako puberťačka jsem ani žádné takové lidi neznala. Jen jsem milovala tyto seriály.
Co jste zpočátku dělala k uspokojení těchto svých potřeb?
Nedělala jsem nic, protože když jsem ten svět trochu blíže poznala, tak to samozřejmě odkrylo i ty negativní stránky. Jen aby bylo jasno, rozhodně mě nepřitahují nějací devianti, sexuální násilníci, muži, kteří ubližují dětem, a podobné typy. Vždy mě přitahoval spíš takový ten naoko normální byznysmen. Fascinuje mě ta spolupráce mezi kriminálníky, nějaký jejich kodex a celý proces a příprava ilegální činnosti.
Mají také jistý styl, jak se chovají k ženám, a to jsem nikdy nebyla ochotna podstoupit. Nemám na mysli násilí, spíše to, jak muž o ženě mluví a jak ji vnímá. To není moje představa partnerského a ani rodinného života. Některé ženy jsou s tím v pohodě a jsou rády, že jejich chlap vydělává prachy, a ony jen drží hubu.
Měla jste také nějakého vězně, se kterým jste udržovala vztah?
To ne. Chtěla jsem poslat dopis Jeremymu Meeksovi (Jeremy je považován za nejvíce sexy kriminálníka, po propuštění z vězení se dal na modeling – pozn. red.), že budeme mít svatbu, ale už bylo pozdě. (smích)
A neměla jste nikdy partnera kriminálníka? Nebo vás vzrušuje jen ta představa?
Nenazvala bych ho partnerem, ale jistý čas jsem se s někým takovým vídala. Samozřejmě mě to přitahuje, ale je to jen jeden z aspektů, na které se dívám. To, že páchá trestnou činnost, ještě neznamená, že se mi automaticky líbí a že mě přitahuje. Je to jen jeden z aspektů, který musí zapadnout do toho zbytku. A opět je důležité, o jakou činnost se jedná.
Jaká ilegální činnost je pro vás nejvíc sexy?
Obchody se zbraněmi, auty nebo drogami, ale tím nemyslím pouliční narkomany. Peníze dělají peníze, takže pokud se díky nim dostane ke kšeftu, který mu vydělá balík, tak je to super. Ale rozhodně ne nějaké zlodějské firmy prodávající hrnce a bambusové ponožky. Vyrovnat se s nějakým podrazákem, když se objeví, je za mě ok.
Který známý kriminálník vás vzrušuje nejvíc? A proč?
Jednoznačně Jeremy Meeks. Miluji ty ostré rysy ve tváři a oči, které vás dokážou probodnout.
Z českých známých kriminálníků asi nikdo, ale fascinuje mě Viktor Kalivoda. Byl to nadprůměrně inteligentní chlap, který vyhrál ve znalostní soutěži peníze, za které si koupil dva glocky. Následně šel do lesa a zastřelil náhodné houbaře. Při dopadení nic nezapíral, řekl, že to udělal, ale že neřekne proč. Ve valdické věznici se pak údajně podřezal.
Nejznámějším českým objektem zájmu skupiny žen, jako jste vy, je amnestovaný vícenásobný vrah Jiří Kajínek. Ten vás nepřitahuje?Pan Kajínek je podle mě frajer. Ať už to udělal, nebo ne, všichni se tam pohybovali na tenkém ledě. Tak či onak ho neskutečně obdivuji za tu mentální odolnost a psychickou sílu tolik let se nesklonit a stát si pořád za svou pravdou.
Myslíte, že jste se s tím narodila, nebo to ve vás něco vyvolalo? Například násilný partner, zneužívání v dětství, případně jde o nějakou touhu po adrenalinu, dobrodružství formou „zakázaného ovoce“?
Rozhodně to bylo vyvoláno v příkladech, které uvádíte. Ale nechci být konkrétní.
Co konkrétně vás na kriminálnících vzrušuje?
U žen, které vzrušují kriminálníci, je toho víc. Některé trpí představou, že odsouzeného vraha napraví, pro jiné je zase ideální, že je partner za mřížemi, protože jim nemůže být nevěrný s jinou ženou. Případy světoznámých sériových vrahů zase přitahují ženy publicitou a někdy je ten důvod prostě ten, že zakázané ovoce chutná nejlépe.
V mém případě je to však můj subjektivní pocit, že mě takový jedinec ochrání. Je to prostě touha po dominantním partnerovi, který vás ochrání před nebezpečím, protože víte, že je schopný udělat i špatné věci, když to bude nutné.
Co při pohledu na kriminálníka pociťujete? Co si představujete?
Nikdy jsem se nedívala primárně na to, jestli je muž kriminálník. Pokud mě nepřitahuje v první řadě fyzicky, tak je mi úplně jedno, jestli je to Al Capone. Pokud by mě přitahoval, aniž bych věděla, že je kriminálník, tak to by už byla jen taková třešnička na dortu. Dokážu takto ohodnotit kriminálníka v televizi, ale když s někým navazujete kontakt a není to někdo, koho by znali vaši známí, těžko se hned dozvíte, co páchá a nepáchá.
Dost často se to dá poznat z jeho vystupování, ale už jsem se setkala také s mužem, který mi po pár větách po seznámení ukazoval, jakou má v tašce zbraň. A to jsem mu neřekla ani slovo o své fascinaci záporáky. Mimochodem šlo o docela známého českého MMA zápasníka. To skutečně nebylo sexuálně přitažlivé.
Neprozradíte, o kterého MMA zápasníka šlo?
Ráda bych, ale nemůžu, protože s tím souvisí ještě jedna šílená ostuda a tak zákeřná nejsem.
Pokud to tedy správně chápu, kdybyste si našla partnera a zjistila o něm například to, že v minulosti někoho v sebeobraně pobodal, byl by pro vás atraktivnější?
Samozřejmě by záleželo na okolnostech, ale pobodání v sebeobraně mě nijak nevzrušuje. Pokud by dostával nakládačku a vytáhl na někoho nůž v rámci sebeobrany, tak to mě dokonce spíše odpuzuje. Zajímaly by mě podrobnosti, abych zjistila, jestli to nebyl spíše podrazák.
Ženy, které mají hybristofilii, vzrušuje například i to, že jim partner v rámci předehry přejíždí nožem po těle a vypráví o tom, jak by je podřízl. Máte to tak i vy?
Tak to rozhodně nemám. Jsem paranoidní a hned bych si představovala, jak dostane křeč do lýtka a omylem mě zapíchne. Navíc mě nože moc neberou, mám raději střelné zbraně.
Přitahují vás jen zločinci, nebo i představa vykonání ilegální činnosti? Pokud ano, jaké například?
Obojí. Ilegální činnost, při které to řeší muži mezi sebou. Drogy, zbraně, peníze, únosy, vymáhání peněz atp. Nesmí se to týkat žen a dětí. Ale mě osobně nepřitahuje něco páchat.
Musíte v sobě tuto sexuální deviaci celý život potlačovat?
Já to tak nevnímám. Asi se umím dobře ovládat nebo prostě vyhrál zdravý rozum. Pokud chci s mužem žít a založit si rodinu, musím upřednostnit jiné vlastnosti a sexuální preference. Některé věci a některá činnost se s tím, alespoň podle mě, skloubit nedají.
Pokud se bavíme o pasivní hybristofilii, pak jde v podstatě o nevinnou fantazii, kterou nikomu neubližujete. Měla jste ale v minulosti nutkání i k aktivní (agresivní) hybristofilii?
Nevím, jestli se mezi „agresivní“ počítá i mlčení a diskrétnost, ale rozhodně jsem nikdy neměla touhu zúčastnit se nějakého zločinu. Nikdy by mě ani nenapadlo se do toho plést. Samozřejmě, i já jsem byla téměř vždy všech informací ušetřena. Vyhledávám ochranu a pocit bezpečí, což se vylučuje s tím, aby mě do čehokoli zatahoval. Ale v případě potřeby jsem samozřejmě loajální.
Navštívila jste kvůli hybristofilii nějakého odborníka?
Lékaře navštěvuji již několik let, ale ze zcela jiných důvodů. Toto mě nikdy v životě neomezovalo ani netrápilo.
Jakého lékaře navštěvujete?
Psychiatra. Víc to ale konkretizovat nechci.
Nezkoušela jste tedy sexuologa, který by potvrdil, že to není jen fetiš?
Můj lékař je odborník, jehož znalosti přesahují klinickou psychiatrii, takže je kompetentní i v této záležitosti.
Ale oficiálně nemáte diagnostikovanou hybristofilii, že?Mám jiné diagnózy. Hybristofilii, ale ani například OCD (obsesivně-kompulzivní poruchu – pozn. red.) nemám ani v kartě, protože to už jsou jen takové vedlejší diagnózy mimo ty „skutečné“. Ale hybristofilii i OCD mám diagnostikované psychiatrem.
Užíváte na to nějaké léky?
Ne, ale užívám léky z jiných důvodů, tak možná to mi pomáhá krotit mé touhy.
Ty léky souvisí s těmi psychiatrickými diagnózami?
Ano.
Svěřila jste se s tím i někomu ze svého okolí?
Běžně nechodím a neříkám to jen tak komukoli z okolí. Ale pár mých blízkých to ví.
Jak na to reagovali?
Mámě jsem neříkala nic, ta by si myslela, že jsem se zbláznila a že plánuji svatbu s vrahem dětí. Ale moje teta, která pracovala několik let na kriminálce, byla docela překvapená. Ve finále mi ale řekla, že mnozí z nich byli fešáci.
A co vaši partneři, když se jim s tím svěříte?
Partnera si vybírám tak, aby mu to nemohlo vadit.
Jak na to reagoval váš současný partner?
Současný partner reagoval naprosto adekvátně, neměl s tím žádný větší problém.
Můžete mít plnohodnotný sexuální zážitek bez uspokojení této své parafilie?
Úplně. Dokážu si představit život s mužem, který toto nesplňuje. Nejsem naivní a už mi není 20. Nebudu riskovat, že bychom měli děti a zavřeli ho nebo se mu něco stalo.
Znáte nějaké podobné lidi jako vy? Existuje v Česku nějaká komunita?
Vůbec netuším. V médiích a v dokumentech je tato parafilie zobrazována docela často, ale absolutně nemám představu o tom, jak moc rozšířené to u nás je.
Chtěla byste, aby se o takových sexuálních parafiliích ve společnosti mluvilo víc?
Myslím si, že orientací, preferencí, úchylek a odchylek je zde momentálně až až. Já jsem například neškodná, ale jsou parafilie, které by byly pro lidi až příliš velké sousto. A já s nimi nepotřebuji být spojována.
