V rámci oslavy Dne učitelů ČR jsme se rozhodli vzdát hold nejdéle působící učitelce v Česku Sylvě Knedlové, která ve svých 91 letech stále učí na základní škole ve Fryštáku. Má za sebou přes 70 let profesní praxe a je zapsána v České knize rekordů.
Sylva Knedlová je zcela výjimečná osoba s neskutečnou energií, která svým nasazením inspiruje mnohé. Proto bychom chtěli v následujících řádcích poodkrýt její silný životní příběh.
Milovnice sportu, která trénovala se Zátopkovými
Rodačka ze Zlína se narodila 1. ledna 1934 jako jedno ze šesti dětí. Otec pracoval v lisovně Baťových závodů a matka byla porodní asistentkou. Rodina měla úzké vazby s rodinou Tomáše Bati, kdy se samotná Sylva stala součástí jeho reklamních prospektů, uvádí Paměť národa. Od Baťových dostávali také k testování dětskou obuv.
Druhá světová válka poznamenala celou její rodinu. Otce zatklo gestapo za poslech zahraničního rozhlasu, starší sestra Marie s manželem odcestovala do Indie a bratr Oldřich se také pokusil o útěk do zahraničí. Ten mu ale nevyšel a místo toho musel za trest pracovat v jáchymovských dolech.
Sylva se již od mládí věnovala sportu, konkrétně gymnastice, baletu a atletice, kde byli jejími trenéry manželé Dana a Emil Zátopkovi. „S Emilem jsem trénovala vytrvalostní běhy. Když mě jednou postavil na závod s Oldřiškou Müllerovou, která byla přebornicí republiky na čtyřstovku, tak jsem doslova vyplivla dušu,“ vypráví. Vytrvalostních běhů pak nechala, ale dodnes vzpomíná na to, že ji Emil naučil, jak správně při běhu dýchat a stejně takhle to učí i děti na tělesné výchově.
„Dana zjistila, že mám sílu v rukou, tak mě donutila trénovat oštěp. Jezdila jsem s ní tedy jako dorostenka po závodech. Několikrát se mi stalo, že si mě lidé s Danou spletli, vypadaly jsme totiž podobně, tak jsem vždy musela vysvětlovat, že nejsem Dana Zátopková,“ vzpomínala v rozhovoru pro Český rozhlas.
Posléze ji přijali na zdravotní školu, ale po roce přestoupila na Pedagogické gymnázium v Kroměříži a po maturitě začala dálkově studovat pedagogiku pro střední školy v Olomouci s aprobací pro tělesnou výchovu a český jazyk.
Více než 70 let učitelské praxe
Od roku 1953 zahájila svou učitelskou dráhu ve Fryštáku, městečku, které se nachází sedm kilometrů severně od Zlína. A dnes už je to 72 let, co působí jako učitelka češtiny a tělocviku. „Chci, aby naši žáci, Češi, byli velmi dobří v češtině, aby se nestyděli za to, že jsou Češi, aby byli hrdí a mluvili správně, psali správně a nedělali nám někde ve světě ostudu,“ uvádí.
V rámci všech těch let učila ale i jiné předměty. Když vypadl ruštinář, učila i ruštinu. Nějakou dobu vyučovala například i zeměpis a často do svého výkladu zahrnovala poznatky své sestry, která roky žila v Indii. Plno studentů a studentek po jejím vyprávění chtělo emigrovat. Tvrdí, že jí dávali za vinu, že je k tomu navedla.
Ve Fryštáku se mimo jiné seznámila se svým manželem a založili společně rodinu. Tím, že ani jeden z nich nebyl ve straně, měli řadu problémů. Například jim byl krácen plat o osobní ohodnocení, na které prý neměli nárok. Sylvu však natolik její práce bavila, že ani to ji neodradilo toho nechat, jejími hodinami prošly na čtyři generace rodin.
Mimo jiné prošla všemi stupni školství, ale základní škola je podle ní nejtěžším z nich, a právě proto si ji i vybrala. „Na střední i vysoké můžete studentovi říct, nenaučil jsi se, máš možnost odejít. Ale na základní ne, musíte stokrát vysvětlovat, až to žák pochopí. A najít takovou formu, aby to i ten nejslabší pochopil. Nejvíc mě těší, když se ke mně bývalí žáci i po letech hlásí.“
Děti ji respektují, stále jim má co předat
Sport ji provázel celý život, zapojovala se i do různých sportovních organizací. Od roku 1990 působila i v zastupitelstvu Fryštáku a za tu dobu prošla všemi volenými funkcemi. Svou fyzickou kondici si udržuje celý život. Ve svých 74 letech například před školními inspektory předvedla několik výmyků na hrazdě.
Jak bylo již zmíněno, učí i v důchodu na Základní škole Fryšták. Většinu lidí pravděpodobně překvapí, že po tolika letech toho už nemá dost. „Je to pro mě živobytí, bez kterého neumím vydržet. Mně prázdniny dělají zle. Někdo se těší, že má dovolenou, já ne. Já se někdy zapomenu, v neděli jdu do školy a zjistím, že je tady ticho a škola zamčená. Tak si uvědomím, že je volno,“ prozradila v rozhovoru pro deník.cz.
Žáci a žákyně k ní chovají respekt, popisují ji jako přísnou pedagožku, která vypráví hodně příběhů a opravdu naučí. Starosta Fryštáku Pavel Gálík prozradil webu CNN Prima News, že je velmi váženou osobou, která zasáhla celou místní komunitu: „Téměř všichni jsme její žáci. Učila mého otce, mě i mého syna. Je schopná odučit jakýkoliv předmět kdykoliv a v kteroukoliv hodinu, což je fantastické.“
Sama Sylva tvrdí, že ještě má co předávat. V jejích šlépějích dnes pokračují dcera, dvě vnučky i neteř.
