Se svým debutem Prelude to Ecstasy nastavily laťku vysoko, ale až nahrávání druhé desky From the Pyre jim ukázalo, kde leží jejich skutečné hranice, nebo spíše to, že žádné neexistují.
V únoru si britská skupina The Last Dinner Party, která je známá pro svoji barokní estetiku a hluboké texty, zahrála v pražském Fóru Karlín. Refresher u toho samozřejmě nemohl chybět. Přinášíme ti rozhovor s Abigail Morris a Georgií Davies, které otevřeně popisují, proč je pro ně maximalismus formou osvobození.
- Jak probíhalo nahrávání jejich druhého alba
- Co si myslí o minimalismu
- Kde hledají fashion inspiraci
- Co vzkazují fanouškům*fanynkám
Co si nejvíce užíváte na procesu tvorby hudby? Je to psaní textů, nahrávací seance nebo energie, kterou zažíváte během živých vystoupení?
Georgia: Já si myslím, že si na tom nejvíc užívám fakt, že můžu dělat spoustu různých věcí. Protože pokud bychom třeba pořád dělaly jenom živá vystoupení, tak by to mohlo začít být hodně stereotypní. Naštěstí to máme hodně dobře rozdělené, takže občas píšeme, jindy vystupujeme na festivalech nebo třeba nahráváme videoklipy. Děláme spoustu zábavných věcí, které dělají naši práci úžasnou.
Právě ta rozmanitost zní jako skvělý recept na to, jak nevyhořet. Když se ale zastavíme u těch koncertů, co vás na té interakci s publikem nejvíc překvapuje?
Georgia: Mám pocit, že ta spontánnost, kterou dostáváme od davu, protože si myslím, že hrajeme víceméně stejný set každý večer, ale energie je vždy úplně jiná a naše show je taky pokaždé jiná. Nemá to všechno jasně danou pevnou choreografii. Je tam prostor pro spontánnost a improvizaci.
Užívám si to, že přijdu na pódium a pomalu poznávám energii toho davu. Že cítím, jak se celý sál s každou písní promění.
Co jste se o sobě naučily během nahrávání vašeho druhého alba?
Abby: To je opravdu skvělá otázka. Zjistily jsme, že dokážeme dělat ještě mnohem víc, než jsme si myslely. Během nahrávání jsme si nedávaly žádné limity. Neříkaly jsme si, že musíme znít stejně jako na první desce nebo že to musí znít jako úplný opak. Braly jsme to píseň po písni a chtěly jsme každou skladbu posunout tak daleko, jak to jenom šlo.
Jak se to projevovalo v praxi?
Abby: Převážně tak, že jsme dělaly spoustu nových věcí. Pracovaly jsme na komplexnějších vokálních aranžmá. Experimentovaly jsme s různými žánry. Naučily jsme se, že jsme velmi schopné.
Myslím si, že naše maximalistická estetika existující mezi všemi těmi „clean girl“ věcmi je právě to, s čím se lidé opravdu propojují, protože někdy nechtějí být ta clean girl, ale chtějí být extravagantní.
Když jste ve studiu a jste zaseklé na nějakém songu, jak se vzájemně inspirujete k tomu, abyste se mohly posunout dál?
Abby: Myslím, že posloucháme hodně hudby. Dáme si na chvíli pauzu a posloucháme interprety, které milujeme, a přemýšlíme u toho, co se nám na té nahrávce líbí a jak toho ti umělci docílili. Taky používáme karty Oblique Strategies od Briana Ena, i když jsme je zatím nevyužily úplně naplno. Ale primárně se snažíme znovu inspirovat v jiné hudbě.
Momentální trendy jsou spojené s minimalismem nebo TikTok clean estetikou. Vaše inspirace se zdá být úplným opakem, s maximalismem, dramatem a trochou chaosu. Jde nějak o formu protestu proti tlaku společnosti?
Georgia: Já si myslím, že to není vědomý protest proti tomu, že se všechno stává čistým a minimalistickým, ale myslím, že to byla nevědomá reakce na to, že se věci osekávají. Hlavně si myslím, že to bylo v malém měřítku.
Prostě jsme viděly spoustu kapel, které se zajímavě neoblékaly a nevytvářely vizuální světy a taky to byl jiný druh hudby. My jsme chtěly dělat opak, protože nejsme lidé, co se drží při zdi. Jsme docela dramatické a trochu over the top. Myslím si, že naše maximalistická estetika existující mezi všemi těmi „clean girl“ věcmi je právě to, s čím se lidé opravdu propojují, protože někdy nechtějí být ta clean girl, ale chtějí být extravagantní.
Podle mě je důležité, abychom ukázaly pět perspektiv ženské a nebinární zkušenosti. A když si z toho lidé chtějí něco vzít, tak určitě můžou.
Kde se v tomto ohledu inspirujete ve svém stylu oblékání?
Georgia: Přichází to ze všech směrů. Neexistuje jeden pevný styl nebo estetika, což je podle mě velmi osvobozující a uvolňující, protože můžete najít inspiraci ve filmu, módním editorialu, historické módě nebo v čemkoli. Myslím, že všechno může být inspirativní, což je opravdu vzrušující.
Vaše hudba je krásnou oslavou ženství ve všech formách. Cítíte zodpovědnost ukázat svým fanouškům*fanynkám právě tuto komplexní verzi ženské identity?
Abby: Nevím, jestli je zodpovědnost to správné slovo, ale chápu, jak to myslíš. My ji cítíme, ale až poté, co si uvědomíme, že naše tvorba někoho zasáhla. Jinak mám pocit, že když píšeme, nebo když sama pracuju na textu, nepřemýšlím o tom, co si z toho vezme někdo jiný. V tu chvíli mám v hlavě, že prostě sdílím svoji zkušenost nebo myšlenky.
Když pak mluvíme s fanoušky*fanynkami a oni*ony nám říkají, že s nimi ty texty rezonovaly nebo pro ně hodně znamenají, tak vím, že nekřičím do prázdna. Myslím, že necítím zodpovědnost, protože bych si netroufala tvrdit, že mám patent na ženskou zkušenost. Podle mě je důležité, abychom ukázaly pět perspektiv ženské a nebinární zkušenosti. A když si z toho lidé chtějí něco vzít, tak určitě můžou.
Během tour spolu trávíte spoustu času. Je pro vás skupina vaším bezpečným prostorem?
Abby: Určitě. Myslím, že k sobě máme extrémně blízko a je nám spolu dobře. Často mluvíme o tom, že kdybychom byly sólové umělkyně, tak jak by to bylo osamělé a izolující. Jsme šťastné, že je tu několik lidí, kterým můžeme říct cokoli, co máme na srdci. Taky máme velmi zdravou a otevřenou komunikaci. Je to pro nás hrozně důležité, protože nám to pomáhá pokračovat dál.
Co doufáte, že si vaši posluchači*posluchačky odnesou z vašich písní?
Abby: Mám pocit, že tuhle otázku jsme dostaly nedávno a myslím, že to, co jsme řekly a za čím si stojím, je, že doufám, že se lidé cítí inspirováni k tomu, aby udělali něco vlastního. Ať už je to doslova založení vlastní kapely nebo psaní hudby, jakýkoliv umělecký projev nebo něco, co chtějí ve svém životě vyzkoušet. Pokud bychom mohly dát lidem pocit inspirace, aby něco vytvořili, tak by to bylo skvělé.
Je tu něco, co byste rády vzkázaly českým fanouškům*fanynkám?
Georgia: Přijde mi úžasné, když můžeme přijet do města kdekoliv na světě a jsou tam tisíce usměvavých, cool, zajímavých lidí, jako třeba právě tady v Praze a kdekoliv na světě. Někteří i cestují, aby se na show podívali. Takže jim chci jen vzkázat jedno obrovské děkuji, protože je to vážně skvělé.
