Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Ještě před pár lety si Kája a Filip hlídali každou korunu. Dnes mají byznys z cestování. Když začali vydělávat víc, rozhodli se nenechat peníze jen tak ležet a první větší částky investovali do nemovitostí.
Na sociálních sítích je sleduje přes 300 tisíc lidí. Pracují z Bali, cestují po světě a plánují lidem dovolené na míru, za které dnes klienti neváhají utratit i stovky tisíc korun. Ještě před pár lety ale Kája a Filip řešili úplně jiné věci: brigády, školu, levné letenky a hlavně to, jak si na vlastní cestování vydělat.
Dnes z projektu Levně po světě vybudovali fungující byznys. Společně procestovali přes 50 zemí, naplánovali tisíce dovolených a vytvořili stovky podrobných itinerářů. Klienti jim svěřují plánování cest do Japonska, na Maledivy nebo na řecké ostrovy. Sami přitom říkají, že na začátku žádný velký podnikatelský plán neměli. Všechno vznikalo postupně.
Jejich příběh ale nezačal na Bali ani na Instagramu. Oba byli od mládí zvyklí pracovat, cestovat a přemýšlet o tom, co s vydělanými penězi udělají. Právě jejich rozdílný vztah k financím dnes výrazně ovlivňuje, jak podnikají, investují i jak přemýšlejí o budoucnosti.
Kája vyrůstala na vesnici v rodině, kde se podle jejích slov obracela každá koruna. Peníze proto začala vnímat jinak než mnoho jejích vrstevníků. Už v 15 let si našla první brigádu a postupně jich měla i několik najednou.
Vedle školy pracovala, věnovala se modelingu a cestovala do zahraničí. Právě modeling jí zároveň dal jednu z prvních lekcí finanční samostatnosti. Když byla na cestách, dostávala přesně stanovené kapesné a nemohla se spoléhat na to, že jí rodiče kdykoliv pošlou další peníze.
„Měli jsme dva tisíce pocket money na týden, a to bylo třeba v Koreji. Neměla jsem komu zavolat, ať mi pošlou peníze. Neměla jsem žádný svůj účet, nic. Pokud jsem s tím nevyžila, tak jsem nevyžila,“ vzpomíná.
Musela proto plánovat, kolik utratí, co si může dovolit a co si raději nechá na později. Zároveň si ale z domova odnesla i velmi silný návyk šetřit.
Říká, že dnes ji Filip učí trochu opačnou věc, aby se za utrácení automaticky necítila provinile. Snaží se hledat rovnováhu mezi šetřením, investováním a tím, aby si peníze také užili.
Nejprve brigády, potom Dánsko a život s pár tisíci
Ani Filip se k podnikání nedostal bez předchozích zkušeností. Vyzkoušel si práci číšníka, fast food, kancelářskou práci nebo rozvoz pizzy. V Dánsku se nakonec na dva roky stal sushi kuchařem.
Do země přitom oba odjeli ještě jako velmi mladí. Původně měli být pouze spolubydlící na vysoké škole, ještě před odjezdem se z nich ale stal pár. Po dvou měsících vztahu tak začali společně žít, a rovnou v cizí zemi.
„Bylo toho opravdu hodně a na začátku byl ten vztah velmi složitej. Ale naučili jsme se spolu pracovat a myslím si, že jsme za to oba hrozně rádi,“ říká Kája.
Ani jejich první cestování přitom nebylo o luxusu. Jako studenti hledali levné letenky a jednoduché ubytování, ale nechtěli šetřit na samotných zážitcích. Na Filipínách si například půjčili skútr a s obrovskými batohy projížděli ostrovy.
Přidej se do Refresher Clubu
Co se dozvíš po odemknutí?
Co je vedlo k založení cestovatelského profilu
Jak z pár videí denně postupně udělali úspěšný byznys
Kdo jejich služby vyhledává a jak klientům pomáhají
Jak vypadá jejich život na Bali a do čeho se rozhodli investovat
Ubytování nemuselo být luxusní, ale muselo mít dobré hodnocení. Dnes už si mohou dovolit větší komfort, základní princip jim ale zůstal. „Nešetříme za každou cenu, nejdůležitější je pro nás poměr cena/výkon,“ vysvětluje Kája.
Zdroj: archiv respondentů/se svolením
Instagram původně vůbec neměl být jejich byznys
Jejich cestovatelský projekt vznikl tak trochu z nouze. Kája si chtěla udělat kurz sociálních sítí, jenže na něj neměla peníze. Filip jí proto navrhl, že si ho zaplatí společně – přestože jeho samotného sociální sítě v té době vůbec nezajímaly.
Později se Kája pokoušela dělat sociální sítě pro české firmy, jenže z Dánska narážela na praktické problémy. Nakonec si řekli, že zkusí vytvořit vlastní profil. Na začátku publikovali především edukativní obsah. Nechtěli pouze sdílet levné letenky, ale ukazovat lidem, jak si levnější cestování skutečně naplánovat.
A fungovalo to. „V té době jsme jako skoro jediní dávali lidem hodnotu a říkali jsme jim, jak se to dělá,“ popisuje Kája začátky. Publikovali až tři edukativní videa denně a vydrželi tak přibližně rok a půl. K tomu odpovídali na zprávy, natáčeli stories a neustále vymýšleli nový obsah. Finančně je přitom na začátku nestála nejvíc technika, ale čas.
Lidé chtěli dovolené na míru zadarmo
Postupně jim začali lidé psát s otázkou, jestli jim nenaplánují dovolenou na míru. Zpočátku to dělali zadarmo. Časem ale zjistili, kolik práce taková služba skutečně obnáší.
Když například odpověď trvala déle, někteří klienti byli nespokojení. Dvojice proto pochopila, že pokud má být z projektu skutečný byznys, musí začít svou práci zpoplatňovat. Tak vznikla služba, která je dnes jednou z hlavních částí jejich podnikání.
Začínali s levnějšími evropskými destinacemi, kde si potřebovali vybudovat důvěru klientů. Dnes jim lidé svěřují i několikatýdenní cesty do Japonska, na které utratí 200 až 300 tisíc korun. „Dneska už nám svěří dovolenou do Japonska na měsíc, kde utratí dvě stě, tři sta tisíc,“ říká Filip.
Mezi jejich klienty přitom dávno nepatří jen mladí lidé, kteří hledají nejlevnější letenky. Jejich největší cílovou skupinou jsou dnes rodiny s dětmi a lidé kolem třiceti, kteří mají peníze, ale nechtějí trávit desítky hodin plánováním dovolené.
Využívají je dokonce i zkušení cestovatelé. „Spousta lidí si myslí, že to je jen pro lidi, kteří to neumí. Ale není tomu tak,“ vysvětluje Filip. Podle něj jejich služby využívají i lidé, kteří už procestovali řadu zemí, ale chtějí ušetřit čas nebo peníze.
Ze tří videí denně k byznysu, který je živí
Dnes otevřeně říkají, že podobný projekt už podle nich není jednoduché vybudovat. Devětadevadesát procent jejich klientů přichází ze sociálních sítí. Kdo chce podle nich vstoupit do stejného segmentu dnes, musí nejprve vybudovat publikum, které mu bude klienty přivádět.
„U nás 99 procent klientů chodí ze sociálních sítí,“ říká Filip. Zároveň podle nich nejde o byznys, který by se dal postavit pouze na googlení informací. Aby mohli lidem radit, musí sami cestovat, zkoušet ubytování, restaurace nebo dopravu a vytvářet si vlastní zkušenosti.
„Je strašně nákladný mít travel profil, protože k němu musí být cestování. Museli jsme tam jet, museli jsme to odžít, museli jsme ty zkušenosti nasbírat,“ vysvětluje Kája.
Až letos si podle svých slov začali dávat pravidelný volný den. Vydělané peníze nechtěli jen utratit. Investovali do nemovitostí.
První větší investice byla do bytu v Praze. Rozhodli se během tří dní
Zatímco na začátku utráceli volné peníze hlavně za cestování a část investovali do kryptoměn, později začali přemýšlet nad stabilnějšími investicemi. První investiční nemovitost koupili přibližně rok a půl po začátku podnikání. A protože nechtěli jít cestou menšího bytu někde na okraji, rozhodli se pro Prahu.
Rozhodnutí přitom padlo velmi rychle. „Přišla fajnová nabídka a rozhodli jsme se asi během tří dní. Víc času jsme na rozhodnutí neměli. Bylo to chceš, nechceš, a my jenom: Ježišmarja, tak asi jo,“ vzpomíná Filip.
Právě tato investice je podle něj naučila o penězích víc než spousta teorie. Museli řešit úvěr, smlouvy, právníky, technický stav nemovitosti i věci, na kterých se podle nich může člověk při koupi snadno spálit.
Kája, která je podle svých slov velmi šetrná, nejdřív nechtěla utrácet peníze navíc. Filip ale trval na tom, aby si nechali smlouvy zkontrolovat právníkem.
„Filip říkal, že musíme investovat do právníků, aby prošli smlouvy. Nakonec jsem hrozně ráda, že jsme to udělali, protože tam byla spousta nesmyslů, které by nebylo chytrý podepsat.“
Zdroj: archiv respondentů/se svolením
Na Bali jim začíná chybět obyčejný život
Na Bali mají dnes pronajatou vilu, ve které plánují zůstat přibližně rok. Brzy ale odjedou na Lombok, potom do Číny a pak se vrátí zpět na Bali.
Za samotné bydlení platí zhruba 35 tisíc korun měsíčně. Tentokrát si pohodlí neodpírají: mají velkou vilu se dvěma terasami, bazénem i vířivkou.
Za jídlo utratí dalších přibližně 10 až 15 tisíc korun měsíčně na osobu, protože často jedí v restauracích nebo si jídlo nechávají dovézt. Podle nich se ale na Bali dá žít i mnohem levněji. Při rozumném výběru ubytování se lze podle Filipa dostat zhruba na 20 tisíc korun měsíčně.
Paradoxně jim ale na životě digitálních nomádů začíná chybět něco, co by člověk nečekal. „Chybí nám obyčejný, jednoduchý život. Tady na Bali má člověk všechno zařízené: praní, úklid, jídlo si nechá přivézt z restaurace,“ říká Filip.
Možná i proto dnes o budoucnosti přemýšlejí jinak než před několika lety. Když se kdysi stěhovali do Dánska, čekalo je hlavně dobrodružství. Později cestovali po Asii, žili v různých zemích a z cestování si dokonce udělali živobytí.
Jejich představa budoucnosti se mění
Před pár lety by Kája návrat do Česka odmítla. Dnes je to pro ni místo, kde si dokáže představit rodinu.
„Dělala jsem si legraci z českých gaučáků a tvrdila jsem, že Česko je hrozné a nikdy se tam nevrátím. A nakonec tam máme úplně všechno,“ říká. V Česku podle ní nemusí řešit, že jsou cizinci, hledat pomoc s úřady ani přemýšlet, jestli jejich dítě nebude vyrůstat s pocitem, že někam nepatří.
Oba zároveň říkají, že je zkušenosti ze zahraničí naučily vážit si věcí, které doma považovali za samozřejmé. Na Bali plánují zůstat minimálně rok a zatím nevědí, jestli jejich pobyt v Asii skončí za rok, za dva, nebo za tři. Jedno ale vědí už teď: nechtějí celý život žít s batohem na zádech.
Minulý týden se zasnoubili, a kromě práce tak začínají plánovat i svatbu a další etapu života. „Pro rodinu a stabilnější život jsme zatím lepší místo než Česko nenašli,“ uzavírá Filip.
