Všichni jí leželi u nohou, vydělávala miliony a z milenců a milenek si mohla vybírat. Stačil však jediný neúspěšný film a ona dobrovolně odešla.
Dříve, než se vrhneme na Gretin životní příběh, podíváme se na několik zajímavostí:
- Oscarová Greta Garbo se dostala do Guinnessovy knihy rekordů, kde figuruje jako nejkrásnější žena na světě. To, zda s takovou poctou souhlasíte, nebo ne, necháváme na vaše zvážení. Její aktivní kariéra trvala mezi lety 1920 a 1941, takže ideál ženské krásy byl od toho současného diametrálně odlišný. Greta by se však určitě neztratila ani dnes.
- Do důchodu se vydala v čase největší slávy a moc mladá. Záři reflektorů zamávala na rozloučenou ve věku 36 let a její příliš brzký odchod ze světa prvotřídních filmů nezůstal bez povšimnutí. Spekulovalo se dokonce o tom, že byla špionkou a povolali ji do akce.
- Byla hvězdou němých filmů a s příchodem zvuku jí mnozí předpovídali tvrdý pád. Opak byl však pravdou a Gretina hvězda zářila i nadále.
- Po jistý čas ji někteří považovali za větší symbol společnosti MGM, než byl jejich lev.
- Po celý svůj život byla silnou kuřačkou a přestat s cigaretami se jí nepodařilo ani během boje s rakovinou prsu.
- Byla svá, prý chladná a odměřená. Měla vlastní zvyky a neobvyklá pravidla. Vyhýbala se médiím, fanouškům i premiérám, doma měla trojici telefonů, ale nikomu k nim nedala čísla, vždy si kupovala dvě letenky jen proto, aby si vedle ní nikdo nesedl, v restauracích jedla v oddělené místnosti a s radostí mluvila do filmového obsazení, přičemž v případě jakéhokoliv nesouhlasu s jejími požadavky vyhrožovala odchodem. Z těchto důvodů si vysloužila přezdívky Švédska sfinga a Woman of Mystery.
- Někteří ji považovali za lesbičku, jiní za bisexuálku. Sex se ženami měla však raději, protože byl podle jejích slov jemnější.
- Od patnácti let držela diety a před spaním si zuby čistila solí.
- Byla prý nejoblíbenější herečkou Adolfa Hitlera, což jí nebylo po chuti. Britským agentům totiž pomáhala s identifikací nacistických sympatizantů ve Stockholmu a během války pracovala jako poslíček.
- Milovala anonymitu a tu našla v New Yorku a Paříži. Nahodila se do nenápadných šatů, tvář si ukryla za sluneční brýle a jak neznámá se toulala ulicemi těchto měst.
- Za nejvytrvalejšího paparazziho v jejím životě se považuje Ted Leyson. Ten na ni číhal den co den dlouhých deset let a na svém kariérním kontě má i její zcela poslední fotografii.
- Ve svém bytě v New Yorku zasvětila jeden pokoj svému objeviteli a milenci - režisérovi Mauritzi Stillerovi.
Greta Garbo, vlastním jménem Greta Lovisa Gustafsson, se narodila 18. září 1905 ve Stockholmu jako třetí a zároveň nejmladší dítě dělníka Karla Alfreda Gustafssona a jeho manželky Anny Lovisy - ženy v domácnosti a později dělnice v továrně na výrobu marmelád. Greta měla dva sourozence, a to staršího bratra Svena Alfreda a starší sestru Alvu Marii. Vyrůstala ve skromných podmínkách v bytě se studenou vodou, který se nacházel v dělnické čtvrti Stockholmu považované za místní slum. Jako dítě byla tichá, samotářská a už od útlého věku toužila po herectví.
„Byly to nekonečné večery. Můj otec seděl v koutě a kreslil si do novin. Na druhé straně pokoje seděla moje máma a zašívala naše staré roztrhané oblečení. My děti jsme se povídaly velmi potichu nebo jsme mlčely, jakoby nám hrozilo nebezpečí. Tam, kde jsme žili, všechny domy a byty vypadaly stejně. Jejich ošklivost pohlcovala všechno kolem nás,“ takto si herečka zavzpomínala na časy, kdy měla být bezstarostnou. Pětičlenná rodina neměla peněz nazbyt a jejich finanční situace se po smrti pana Gustafssona ještě zhoršila. Španělská chřipka a následné selhání ledvin je obraly o živitele a prohloubily pocit méněcennosti, kterým trpěli. V té době měla Greta čtrnáct let, odchod milovaného otce ní silně otřásl a byla nucena začít vydělávat.
Mladá Greta mezi roky 1918 a 1920
Vystřídala několik povolání od pomocné síly v holičství až po prodavačku klobouků. Když jednoho dne její chlebodárci potřebovali nafotit novou kolekci, sáhli po Gretě. Klobouky jí seděly, kolekce s ní v hlavní roli sklidila úspěch a z prodavačky se stala modelka. Od katalogů a letáků se dostala k reklamám a tam si jí všiml režisér Erik Arthur Petschler. Ten ji obsadil do komedie Luffar Petter a splnil jí tím dětský sen. Greta se chytila příležitosti, zbourala svůj status dívky z dělnické třídy bez slušné budoucnosti a rozhodla se studovat. Na Royal Dramatic Theatre's Acting School ve Stockholmu potkala muže, kterému vděčila za mnohé. Jeho jméno bylo Mauritz Stiller, byl režisérem a vyučoval techniku filmového herectví. V roce 1924 připravoval filmovou adaptaci románu Gösta Berling a hledal představitelku hlavní ženské role. Jeho volba padla na Gretu, která se na jeho popud přejmenovala na Garbo. Už z tohoto bylo jasné, že mezi nimi bychom klasický vztah učitele a studentky hledali zbytečně.
S Mauritzem v roce 1925 během cesty do Ameriky
Mauritz se stal jejím mentorem, ochráncem, manažerem a podle jejích slov i druhým otcem a milencem. Dovedl ji do Hollywoodu, ale navzdory několika úspěšným filmům přišel o práci. Po opakovaných hádkách s MGM a problémech s Paramount Pictures se vrátil do Švédska, kde zanedlouho jako 45letý zemřel. Gretu jeho nečekaný odchod zasáhl, ale lukrativní smlouvu a poptávku po jejích hereckých kvalitách si nemohla nechat ujít. Objevila se v Mauritzově filmu Temptress a po něm vytvořila herecký a nakonec i milenecký pár s kolegou Johnem Gilbertem. Jejich vztah byl veřejným tajemstvím oficiálně potvrzeným až společným bydlením. Hvězdy filmů Flesh and the Devil, Woman of Affairs, Love a Queen Christina se plánovaly vzít, ale nakonec k tomu nedošlo (po třech žádostech o ruku ho nechala před oltářem). „Milovala jsem ho, ale bála jsem se. Nechtěla jsem, aby mě řídil, protože šéfem jsem tu já.“
Možná i právě proto se rozproudily spekulace o její sexuální orientaci. Označovali ji za lesbičku i bisexuálku. Kromě Mauritze a Johna patřili mezi její milence také dirigent Leopold Stokowski, fotograf Cecil Beaton, spisovatel Erich Maria Remarque, milionář George Schlei či režisér Rouben Mamoulian. O ruku ji měl požádat i Aristoteles Onassis, který se stal manželem Jackie Kennedy. Vztahy udržovala i se ženami a měly jimi být herečky Lilyan Tashman a Louise Brooks. Její osudovou však byla milenka Marlene Dietrich - básnířka Mercedes de Acosta. Mluvilo se i o ní a o Marlene, ale oficiálně potvrzeno to nikdy nebylo. Víme jen, že tyto dvě mezi sebou uzavřely dohodu o vzájemné ignoraci.
S kolegou a partnerem Johnem Gilbertem
Gretina kariéra stoupala závratnou rychlostí, její popularita nabrala mezinárodní kontury a vydělávala částky, o jakých se jiným jen zdálo. Neústupně si vybojovala královské podmínky, ale tvrdě za ně platila. Na jedné straně Greta mluvila do hereckého obsazení a na place nezůstala ani o minutu déle, než byl její pracovní čas a na straně druhé, když jí ve Švédsku zemřela sestra, studio ji neuvolnilo na pohřeb a v den rozloučení musela natáčet. Byly to prohry a výhry na obou stranách a možná i to bylo tím, co ji v hloubi duše ničilo. Její deprese nebyly žádným tajemstvím, ale nikdo je nepovažoval za skandál. Byly totiž součástí image tajemné a odměřeé herečky.
Skutečná kariérní výzva přišla pro Gretu až se zvukem. Hvězda němých filmů musela promluvit a mnozí si mysleli, že se svým hlubším hlasem skončila. Báli se, jak ji přijmou diváci, ale jak se ukázalo, jejich obavy byly zbytečné. Její první film po změně se stal absolutním hitem. Snímek Anna Christie lákal diváky kromě hereckého obsazení i svým plakátem, který upozorňoval na Gretin první hlasový projev. Herečka tedy úspěšně přežila zvuk a stala se dokonce ještě úspěšnější než za éry filmového ticha. Nominace na Oscara a spodní platová hranice 250 tisíc dolarů za jeden film mluvily za vše. Proslavila se jako Mata Hari, Anna Karenina, Královna Kristýna či Dáma s kaméliemi.
Po „Garbo mluví“ přišlo „Garbo se usmívá“. A její vzácný úsměv byl stejným lákadlem jako její hlas. Film Ninotschka jí přinesl další zlatou nominaci, ale ani ta jí nevyšla. Oscara získala až za nezapomenutelné výkony. Její poslední film zkritizovala církev a nepřijalo ho ani publikum. Pro Gretu to znamenalo konec, ačkoli na to ještě neměla věk. Jako 36letá oznámila, že odchází, protože svět se změnil a ona už více nechce stát před kamerou. Nepomohly prosby ani domlouvání, nenalákali ji na vyšší honoráře ani ústupky. Opustila Hollywood a přestěhovala se do New Yorku. Udělala ze sebe to, po čem už delší dobu toužila. Stala se neznámou a až do konce svého života žila v ústraní. A že to byly desítky let, jí vůbec nevadilo. Zemřela jako 84letá na zápal plic a selhání ledvin a pohřbena je v rodném Stockholmu. Pro toto místo se rozhodla její neteř Gray Reisfield, jíž herečka zanechala majetek v hodnotě dvaceti milionů amerických dolarů.
