Poslechli jsme stovky skladeb vzniklých v nahrávacích studiích domácí mainstreamové i undergroundové scény. Tohle jsou ty nejlepší z nich za letošní rok.
I díky sociálním sítím a vzniku mnoha labelů má domácí rapová scéna nyní velmi rozmanitou selekci svých subžánrů a stále vzkvétá. Tento rok přinesl obrovské množství různých projektů, skladeb a také nových experimentů.
Při vytváření tohoto každoročního žebříčku nám vysoká úroveň současného tuzemského rapu situaci vůbec neulehčovala, ale přesto jsme pečlivě prošli všechny vydané projekty a nyní představujeme 10 nejlepších skladeb vydaných v roce 2018.
Letošek se nesl ve znamení velkých hitů, na jejichž trvanlivost si budeme ještě muset chvíli počkat, přesto některé z nich můžeme už dnes považovat za zásadní pro další směřování tohoto stylu u nás.
Opět připomínáme, že jde o náš subjektivní názor, který se od každého jiného samozřejmě může lišit. Budeme rádi, když nám dáš vědět v komentářích, jaké skladby jsou pro tebe osobně ty nejlepší. Zahlasuj také v anketě.
10.
Milion+ – MILLY ft. Nik Tendo, Jickson, Karlo, Konex
Labelová deska Milion+ je plná úderných jednohubkových bangerů, ale právě MILLY je nejpromyšlenější. Krom trochu rozpačitého úvodu nahrazuje už údernou, druhou Jicksonovu sloku energický Nik Tendo, který tady předvádí svoji barvitou sadu dovedností.
Obrovský palec nahoru za dynamický beat, který skvěle sekunduje změně flows všech zúčastněných nebo pauzami nechává vyniknout nejúdernější fráze.
V druhé polovině jsme svědky jebnutého tandemu Gumbguho a Konexe. Souhra dvou Slováků patří mezi nejzajímavější pasáže alba a Konex dokazuje, že je jeden ze dvou československých producentů, kterým rapování schvalujeme a chceme ho víc.
9.
Nik Tendo – Hvězdy ft. Calin
Interpreti s (minimálně za posledních pár let) nejrychlejším vzestupem na výsluní se spojili na Nikově projektu 7, aby nahráli poprapový hit. Oba zúčastnění neuvěřitelně rychle zvukově vyzráli a právě na Hvězdách to jde naplno znát.
Trudnomyslný kytarový riff perfektně podtrhuje Dominikovo přemítání nad (ne)smyslem vázání se, a jelikož jsou podobná témata jeho denním chlebem, s pochopitelnou hladkostí přechází mezi svižným rapem a zpěvem.
Druhá polovina tracku, patřící Calinovi, už ani přinejmenším nepřipomíná jeho místy rozpačité začátky. Sebevědomě pokládá své zpívané řádky, načež v uším lahodícím bridgi předpovídá s lehkostí vygradovaný závěr. Puberťačky piští, my tleskáme.
8.
Ca$hanova Bulhar – Swag Martin Fenin
Jestli se dá o něčem říct, že to byl letní hit, tak je to právě track Swag Martin Fenin. Tragikomický příběh fotbalisty, který svou velkou kariéru propásl kvůli své vlastní marnosti a neschopnosti ukočírovat svět slávy a velkého fotbalu.
Bulhar, jakožto reprezentant undergroundového uskupení DVOJLITRBOYZZ, si bere na paškál různé bizarní postavičky z Česka. Kromě známé pašeračky heroinu už ve svém tracku referoval o Tereze H., která pašovala heroin, ale také o Pacandovi a dalších fotbalových hvězdách.
Specifická flow, zábavné rýmy a chytlavý hook: to jsou tři zbraně, které u tohoto tracku skvěle zafungovaly, a od letošního léta si všichni zapamatujeme, že Martin je už navždy legenda!
7.
Dollar Prync – Pasu lubně
Klavír nevěštící nic dobrého vyplňuje respekt budící hlas nejzajímavějšího českého rapera roku 2018. Následuje dunivá basa a oznámení, že „můžeš zvedat klidně sto, stačí teleskop“. Od té doby už track nepustí.
Dollar místy budí dojem, že ani tak nerapuje, jako spíš hlásá pouliční dogmata a příběhy ze své smíchovské stoky. Svéráznost projevu a naoko ledabylá flow často ignorující koncovky slov dohromady tvoří přednes, který posluchače nutí viset na každém baru a poslouchat, jakou originální a údernou hlášku Prync zas vytáhne.
Heslovitý hook připomíná kázání, které dává najevo, že na levém břehu Vltavy a v Británii za poslední roky vykrystalizovalo něco neobvykle ryzího, a přece špinavého. A nás to baví jako máloco tady.
6.
James Cole – Hvězdnej prach
Funková balada s dobrým koncem, kde se Cole zpovídá ze svého temného období, ve kterém se nechal pohltit slávou a kdy udělal spousty chyb. Neviděl na ně a neviděl ani na své nejbližší, protože měl v očích onen hvězdný prach.
Ve skladbě nacházíme vibes z dob Kapitána Lásky. Zatímco tehdy ho sláva stále více pohlcovala, dnes je – transformován ve Stanleyho Kuffenheima – mnohem moudřejší a všímá si, jak hluboko za svou kariéru spadl, pod jaké produkty se podepsal a s kým spolupracoval.
Velký palec nahoru za odvahu. Taková míra otevřenosti a osobní zpovědi zaobalená do sebereflektivních poloh je věc v českém rapu nevídaná.
5.
Sergei Barracuda – Dealer
Vae Cortez se na dvanáctém tracku třetí Pouliční ekonomické utrhl z řetězu a ty se po několika sekundách prostě musíš zamračit. Barracuda je technicky na svém dosavadním vrcholu a skáče z jedné flow do druhé. To vše v klasicky zmrdském slezském přednesu, jenž je díky variabilitě frázování, které je na české poměry nevídané, zmrdský ještě víc.
Sergei je sebevědomý: nebojí se hrát si s hlasem, citoslovci, svižně překrývá jeden bar druhým a do necelých čtyř minut narval nespočet chytlavých řádků.
Škoda jen nepochopitelných změn pitche v prvním hooku, který trochu ubírá na údernosti písně, která se jinak pyšní dvěma bezchybnými a snad nejzábavnějšími slokami roku 2018.
4.
Hugo Toxxx – Fakin kniha ft. Sensey
Toxxx plave v rapovém rybníku jako ryba ve vodě. Je možná škoda, že až moc tiše, ale když se něco stane, vznikne z toho velmi žhavý materiál. Na tracku Fakin kniha se Hugo potkal s undergroundovým raperem Senseyem – sám totiž chce jakožto rapový veterán dávat prostor méně známým interpretům, kteří mají něco za sebou a neměli by ujít pozornosti.
Ve Fakin knize společně ukázali, že do beatu od Voodooa808 a Paul Gatea můžou vytvořit flows, které nenechají klidného snad žádného příznivce nového zvuku. Jako jeden z mála si Hugo autotunovou flow může dovolit.
Pohrává si se slovy, koncovkami, dokonce i zvukem (sám si totiž píseň mixoval) a je znát, že se v těchto napůl undergroundových vodách cítí dobře. Sensey se odprezentoval taky obstojně, uvidíme, jak s nabitými zkušenostmi naloží v dalším roce.
Skladba dostala zvláštní pozornosti kvůli kauze s Národní technickou knihovnou. V jejich prostorách měl totiž vzniknout videoklip, ale kvůli údajné vulgaritě a nevhodnosti textu to knihovna nakonec zakázala.
3.
Smack – Skončila show ft. Sergei Barracuda
Smack má se svým ostravským kolegou Sergeiem Barracudou na kontě hned několik společných skladeb. Že jim vzájemná spolupráce sedí, dokazuje i hit Skončila show.
Strašnický reprezentant tu opustil svoji klasickou grimeovou škatulku a vydal se vstříc experimentální flow. Takových více. Fanoušci na to možná nereagovali ze začátku příliš kladně, ale teprve čas ukázal, jaká energie se v této skladbě skrývá.
Výsledkem je výborný banger se zábavnými hláškami, chytlavým hurónským refrénem a beatem od Huclberryho, který si v klubu na velké aparatuře nebere servítky.
Vůbec bychom se nebránili nějakému většímu společnému projektu těchto dvou interpretů. Třeba příští rok!
2.
Yzomandias – Kokalero
Banger je v rapu věc, která se nedá naučit. Yzomandias ukazuje, že dělat hity je jeho běžnou praxí a stvrzuje to právě skladbou Kokalero, která bilancuje všechno, co mladej vlk má, co mladej vlk chtěl a také dokazuje, že mladej vlk bude mít zřejmě ještě mnohem víc.
Skladba ještě víc vyzrála a my ji zařadili na druhé místo, před Smackův hit. „Mladej má pokoru, mladej má čest, mladej má všechno, mladej má svět.“ A to, že to opravdu má, nedokazují jenom bezmála tři miliony zhlédnutí na videoklipu.
1.
Dollar Prync – Proč cigán jede stoku
Dollar nepotřeboval klip, aby představil track roku. Čtyřminutová výpověď o rasistických tendencích státního aparátu se trefuje do černého. Dollar Prync v ní popisuje, jak se z neblahé výchozí pozice dostává on a jemu podobní: „To víš more, já nemám za vodou bábu a dědu, mámu a tátu, ségru a bráchu / mám flow, mikrofon, teleskop a váhu.“
Manifest těch, kteří nezačínali v pohodlí, syrově vystihuje nastavení mysli člověka, jež se odmítl podvolit. Naopak, chce přelstít okolnosti, využít je ve svůj prospěch, a to všemi možnými prostředky. „Klidně studuj, pracuj anebo dealuj, ale mysli hlavou more, nebuď konina.“
Jestli si někteří mysleli, že po populárním Hul Skéro nemá pražský reprezentant kromě marihuany a chlubení co říct, Proč cigán jede stoku je uvádí v omyl. Tematicky nejdůležitější a nejúdernější track roku duní ze Smíchova.
