Bývalá hvězda londýnského Tottenhamu Dele Alli se svěřila legendě Manchesteru United Garymu Nevillovi v pořadu The Overlap nejen se svými nynějšími trablemi, ale zejména se šokujícím dětstvím.
Před šesti lety působil na hřišti jako zjevení. Záložník londýnského Tottenhamu Dele Alli se se svými 18 brankami v Premier League chtěl zasadit o fotbalovou kariéru z říše snů. Jeho výkon měl ale spíše klesající charakter; góly přicházely v dalších sezónách méně a méně, do toho přišla zranění a před dvěma lety nakonec přestup do liverpoolského Evertonu.
Ani zde ale Allimu „pšenka nekvetla“. Trápící se tradiční celek potřeboval zúročení zkušeností na pozvednutí morálky, dostal však zasmušilost a nemastné neslané výkony. Tím si fotbalista „vysloužil“ hostování v tureckém Besiktasi, kde jej letos při střídání za výkony dokonce vypískali.
Jak se z talentu, který měl táhnout anglickou reprezentaci, stal sportovec, jenž dokonce uvažoval o konci kariéry, s ním rozebral v rozhovoru v pořadu The Overlap bývalý fotbalista Gary Neville.
Dozvěděl se, že za zhoršením jeho výkonů byly psychické problémy. „Když jsem se vrátil z Turecka, zjistil jsem, že potřebuji operaci. Byl jsem na tom psychicky špatně a rozhodl jsem se jít do moderního rehabilitačního zařízení pro duševní zdraví, kde se zabývají závislostmi, traumaty a podobně. Cítil jsem, že je čas to řešit,“ svěřil se bývalému obránci Manchesteru United.
Jeho úsměv byl údajně naučenou fasádou. Zranění jej psychicky ničilo a cítil, že se v něm něco láme. Začal pít, nadužíval prášky na spaní. Nic mu ale pořádně nepomáhalo. Tušil totiž, že za jeho zhoršením stojí zejména trauma, kterým si prošel v dětství.
Sexuální zneužívání, prodej drog, tvrdé zacházení
Malým předznamenáním rodinného konfliktu bylo také rozhodnutí, které hráč udělal, totiž že si z dresů nechal odstranit své příjmení, údajně kvůli absenci jakýchkoliv vztahů ke své původní rodině.
„V šesti letech mě znásilnil matčin přítel, který byl často u nás. Matka byla alkoholička. Poslali mě do Afriky, abych se naučil disciplíně, a pak jsem se vrátil zpátky,“ začal. V tu chvíli emoce překročily neviditelnou mez, což se odrazilo jak ve zpovídaném, tak v Nevillovi, jenž Alliho uklidňoval.
„V sedmi jsem začal kouřit, v osmi jsem začal obchodovat s drogami. Jeden starší týpek mi řekl, že dítě na kole policajti nezastaví, tak jsem jezdil na fotbal a u sebe měl drogy. V jedenácti mě jeden chlap od vedle pověsil z mostu. A ve dvanácti jsem byl adoptován. Úžasnou rodinou, nemohl bych chtít lepší lidi. Když Bůh stvořil lidi, byli to oni,“ uzavřel.
Dodal však, že ke své matce necítí zášť a že v momentě, kdy nastoupil do léčebny, ji pochopil. „Máma dělala jen to, co znala, tedy pila. Když jsem chodil na odvykačku, pomohlo mi to porozumět jí. Nedávám jí za vinu to, co se stalo,“ dodal.
Allimu psychologická pomoc pomohla a nyní je prý odhodlán dát svou kariéru do pořádku. Jako hráč stále patří Evertonu, který se minulou sezónu zachránil v nejvyšší anglické fotbalové lize. Jako by to bylo znamení. „Vím, co dokážu na hřišti. Teď se mi vrátil pocit, jako když jsem šel do Tottenhamu, kdy jsem toho musel hodně dokázat a cítil jsem k fotbalu lásku a vášeň,“ odhodlaně konstatoval.
