V hlubokých lesích středních Čech, kde se tichem nese šumění staletých stromů a kamenné útvary svědčí o ztracených epochách, se skrývá jedinečné místo, jehož původ a význam zůstávají zahaleny tajemstvím.
Refresher tě vezme na místo, které vyvolává dojem, že zde kdysi působila síla nevysvětlitelná lidskému pochopení. Archeologický a energetický fenomén, ukrytý v srdci českých lesů, přitahuje pozornost badatelů, nadšenců a zvědavců, kteří se snaží rozluštit jeho záhady a odhalit – možná mystické – poselství. Místo, kde se lidská fantazie střetává s neuvěřitelnou realitou, se přitom nachází hodinu od Prahy.
Je sobota a ty dumáš, kam vyrazit na výlet? A máš snad v sobě i kus dobrodruha? Tenhle tip je přesně pro tebe.
Neobyčejná lokalita, kterou navštívíme, se nachází ve středočeské obci Kounov nedaleko Rakovníka. Z Prahy se sem autem po dálnici D6 dostaneš zhruba za hodinku. Zaparkovat můžeš poblíž železniční stanice Mutějovice. Autobusem přes Rakovník tu budeš asi za hodinu a půl.
Tajemný genius loci
Magické místo, nad kterým se už dlouhá léta vznášejí otazníky, nese název Kounovské kamenné řady. Ty se táhnou přes pole a lesní hřebeny, jako by byly pozůstatkem nějaké starodávné ceremoniální cesty, či možná dokonce astronomickým kalendářem. Jejich původ sahá do dávné minulosti, do doby, kdy se v těchto končinách pohybovali pravěcí lidé, jejichž záměry zůstávají z velké části neznámé.
Kamenné řady u Kounova mají nesporně mystickou atmosféru. Vyvolávají dojem, že toto místo kdysi sloužilo k něčemu zvláštnímu a významnému. Do toho se nachází v nádherné krajině, kde se můžeš kochat sedláckými staveními i pasoucími se krávami. Možná ti dokonce – tak jako nám – před nosem přeběhne liška.
Jak uvádí webové stránky města Louny, podivné řady z velkých kamenů na vrchu Rovina severně od Kounova poprvé objevil místní učitel Antonín Patejdl v roce 1934. Přestože do té doby nikdo řadám nevěnoval žádnou zvláštní pozornost, Patejdl si byl vědom toho, že stojí před něčím zcela mimořádným. Kromě samotných řad objevil ještě obrovské kameny, které byly posléze pojmenovány Pegas a Gibon.
Nikdo neví proč
Po zaměření došel k závěru, že řady byly rozprostřeny na ploše několika hektarů, táhly se v délce až několika set metrů a tvořilo je několik tisíc kamenů. Některé byly přitom tak mohutné, že si nedokázal představit sílu, která by s nimi dokázala pohnout. A co bylo nejpodivnější – kamenné řady běžely vedle sebe téměř rovnoběžně a skoro přesně ve směru od severu k jihu. Odstup mezi nimi přitom není pravidelný.
Jak ovšem uvádí Deník, dnes tu tolik kamenů již není. Místní si je v průběhu let rozebrali pro kotvení chmelnic, jako hranice panství nebo byly rozdrceny na štěrk. Nyní je však místo od podobných nepravostí naštěstí chráněno.
Patejdl dílo označil za „jedinečnou prehistorickou stavbu nejen u nás, nýbrž v celé střední Evropě“. Kdo ale kamenné řady vytvořil? Z jakého důvodu? A proč zrovna tady?
Nejjednodušší odpověď zní: kde chybí důkazy, přichází na scénu teorie.
Od mimozemských drah po náboženské rituály
Kamenné řady mohly vzniknout v pravěku, středověku nebo novověku, přičemž v pozdějších obdobích mohly sloužit jako meze zemědělských pozemků. Sloužit ale dle některých historiků a historiček mohly také jako kalendář a pravěká observatoř, pomocí které dokázali megalitičtí stavitelé určovat letní a zimní slunovraty. Spojnice mezi význačnými kameny totiž ukazují na postavení nebeských těles, například na Slunce, Měsíc či Polárku.
Jeden z názorů považuje místo za keltské oppidum. Další míní, že Kounovské kamenné řady měly funkci rituálního obětování. Ten (asi) nejméně věrohodný pak odkazuje na přistávací dráhy pro mimozemšťany.
„Nevím, jestli se někdy dozvíme nějaké to vlastní tajemství kounovských řad. Pravděpodobně to ale má něco společného se Sluncem a se smrtí. V mnoha mytologiích se předkové po smrti stávají kameny a chrání tu danou oblast. Je to zvláštní místo,“ popsal pro ČT Edu geolog a populizátor vědy Václav Cílek.
Do světa stavitelů kamenných řad nikdy nepronikneme, nebudeme znát jejich písně, gesta a city. Přesto je pro nás důležité poznat jejich představy o životě a smrti.
– Václav Cílek, geolog
Pravda zkrátka je, že teorie o „českém Stonehenge“ zůstávají pouze hypotetickými. Odpovědi na otázky ohledně účelu a původu kamenných řad se stále vyhýbají objasnění, čímž se ale zase udržuje jejich mystická aura. Ať už jsou kamenné řady pozůstatkem čehokoli – a kohokoli –, zůstávají zahaleny závojem neznáma, který možná nikdy nebude odkryt.
„To je na tom vůbec to nejzáhadnější, že to nejde rozluštit. Je jisté, že je to dílo lidských rukou, ale nikdo nechápe, proč by to lidé dělali. Tak nápadnou věc na rozlehlém kopci, která musela dát dost práce,“ uvedl pro iDNES historik Roman Hartl. Lidský původ totiž prokázali žatečtí muzejníci, kteří zjistili, že balvany jsou umístěny v lůžkách tvořených menšími kusy.
Jedno je ale jisté – atmosféra je tu opravdu zvláštní.
Tipů na mystická místa má Refresher ve své výletní sérii celou řadu. Navštívit můžeš například Býčí skálu, kopec Oblík, zaniklou osadu Königsmühle či bájný Blaník.
