Wade Wilson musí zachránit svůj svět, naverbuje tak Wolverina, aby společně zabránili nejhoršímu. To ale ještě neví, že tenhle Logan má své vlastní démony. Jak se povedl nejočekávanější blockbuster roku?
Zatímco první Deadpool bojoval o to, aby vůbec mohl vzniknout, když studio 20th Century Fox slavně odmítalo produkci zafinancovat, až dokud *někdo* neleaknul testovací záběry na internet a víceméně tak studio po obřím zájmu ze strany fanoušků nedonutil film s Ryanem Reynoldsem odklepnout, třetí snímek přichází za úplně jiné situace. Po koupi Foxů studiem Disney totiž patří postava opět Marvelu, komiksovým filmům se ale v poslední době příliš nedaří a dlouho očekávaná trojka Deadpoola je tak víceméně jednou z mála šancí, jak nepříznivý vývoj zastavit a získat fanoušky zase zpátky na svou stranu. Podaří se to? Po zhlédnutí filmu bych si teď troufl tipnout, že i jo. Ale hezky popořadě.
Zábava na úkor děje?
Hned zkraje bych měl asi vysvětlit, co mám na mysli, když v titulku říkám, že je nejnovější marvelovka dost pravděpodobně tou „nejzábavnější“ od zrodu MCU. Rozhodně tím totiž nemyslím „nejlepší“. Mluvím čistě o tom „popcornovém“ aspektu, kdy se bude smát plné kino, zatímco si film neustále střílí sám ze sebe i ze všech ostatních, baví skvělou eRkovou akcí plnou krve a useknutých končetin, má několik senzačních needledropů, od Madonny až po Goo Goo Dolls, je k prasknutí narvaný šokujícími cameo rolemi (tvůrcům se skutečně povedlo zmást celý internet a většina překvápek zůstala skryta až do filmu), má fajn záporáky a v neposlední řadě i šílenou, ale opravdu šílenou porci humoru.
Tohle vše z něj činí mimořádně zábavnou akční jízdu, která je pro kluky i pro holky, pro mladé i staré, komiksové znalce i pouhé kolemjdoucí, no zkrátka úplně pro všechny. Tedy s výjimkou těch, kteří koukají na filmy primárně proto, aby jim to dalo i něco víc. A to je přesně ono. Pokud se toužíš nechat pohltit příběhem, nadchnout přesahem, nebo třeba jen hledáš paralely na skutečný svět, nic takového tady nenajdeš. A je v pořádku proto film ignorovat. Je však lepší se na to asi připravit dopředu, než být později zklamaný, protože Deadpool & Wolverine zkrátka není tímhle typem filmu.
Zápletka je vlastně velmi přímočará. Wade se od agenta Paradoxe (Matthew Macfadyen z Boje o moc) z organizace Time Variance Authority (TVA), jež má chránit Posvátnou časovou osu, dozví, že jeho svět brzy zemře. Protože je ale „speciální“, dostane možnost připojit se k Thorovi a spol. do jejich světa. Nabídku však odmítá a místo toho se rozhodne, že svůj svět zachrání. Aby tak mohl učinit, musí nejdřív najít nějakého vhodného žijicího Wolverina, jenž mu s tímto nelehkým úkolem pomůže.
Zbytek docela skromné dvouhodinové stopáže pak víceméně tvoří vzájemné špičkování mezi oběma ikonickými superhrdiny (Reynolds i Jackman si své postavy extrémně užívají, zejména Jackman se tu viditelně celou dobu strašně baví, v pozdějších fázích má ale překvapivě i co hrát), poukazování na fakt, že na tohle setkání komiksoví fanoušci čekali desítky let, neředěný a konstantní fanservice, no a taky putování Pustinou, tedy místem, kde končí většina nechtěných postav Marvelu, jemuž navíc vládne jedna zatraceně silná bytost s tváří nebinární herecké osobnosti Emmy Corrin (princezna Diana v Koruně).
Když ono to funguje!
Faktem nicméně zůstává, že žádné větší příběhové kotrmelce (a když už jsme u toho, tak vlastně ani žádné extra velké emoce) tě tady nečekají. Je to jen cestování mezi body A, B a C, několik (byť fantastických) bitek a pak rozuzlení.
Nicméně bavíme se tady o Deadpoolovi. Filmy s tímhle superhrdinou si nikdy nehrály na nějaká oscarová dramata. Jasně, pozornější divák si asi všimne jisté vyprázdněnosti schované za stylovými zpomalovačkami a mládeži nepřístupným ratingem, film v režii Shawna Levyho na něj ovšem bude v kuse valit tolik gagů, odkazů, hlášek a obecně vjemů, že mu to asi příliš vadit nebude. Možná dokonce naopak.
Navíc nepřeháním, když říkám, že tu něco takového vážně ještě nebylo. Ano, druhý Doctor Strange si hrál s multiverzem, předchozí Deadpool filmy krásně pracovaly s bořením čtvrté zdi a Logan, tedy poslední snímek s Wolverinem s tváří Hugh Jackamana, zase brilantně zakončil xmenovskou ságu tím nejdojemnějším možným rozloučením, jaké jsme si mohli přát.
Deadpool & Wolverine tohle všechno ale buď posouvá na nový level, nebo tomu přidává překvapivě smysluplný kontext. Jestli pak něco platí, tak že se tvůrci díky vyššímu rozpočtu, přístupu k celé marvelovské knihovně postav a taky díky popularitě posledních filmů opravdu mohli vyřádit. Respekt se přitom nebáli nechat za dveřmi, takže korektnost tu úplně nečekej.
Kope se zde opravdu do všeho: do konkurenční komiksové stáje, verzí filmů, jež nikdy nevznikly i do vysněných fancastingů. Navíc to nejsou jenom nějaké meziřádkové zmínky, Reynolds, který pomáhal i s psaním scénáře, tu spolu s Levym opravdu dohrává různé situace až do konce, což často vede k ještě mnohem překvapivějším pocitům, než kdybys jen sledoval*a slavného herce či herečku, jak se na vteřinu objeví a pak zase zmizí. Někteří zde mají i několik minut dialogu, dostávají se do akce, nebo rovnou zásadně ovlivňují, kudy se zápletka bude dál ubírat.
Marvel to dokázal
Jednou z mých největších obav před zhlédnutím filmu bylo, aby z toho nakonec nebyl tak trochu kočkopes. Nesourodý guláš nápadů, kde každý měl nějakou představu o tom, co by bylo vtipné, co by nějaká postava měla prožít, a kam by se to celé mělo ubírat. Nic takového ale naštěstí z filmu nevylezlo. Vše si totiž zachovalo svůj řád, tvůrci správně pochopili, že dynamika mezi Deadpoolem a Wolverinem zde bude to nejzásadnější, a tak jí věnovali náležitou péči. Jejich vztah se tak napříč filmem neustále vyvíjí a proto pak může finále těžit z toho, že jim na sobě začne i vzájemně záležet. Což je opět něco, co tu na poli komiksových filmů vlastně v takhle ryzí a vyšperkované podobě ještě nebylo. Akční buddy komedie jak z dob Smrtonosných zbraní? Yes, please!
Zkrátka a dobře, Deadpool & Wolverine se povedl. On se dokonce velmi povedl. Diváci unavení složitou historií MCU, neustálými snahami o představení nových, často ne tak sympatických postav, nebo jenom faktem, že se tvůrci snaží měnit zajetý a léty ověřený koncept, budou u nového filmu skákat radostí.
Je to totiž přesně ten návrat ke kořenům, po jakém mnozí volali. Dva oblíbení superhrdinové konečně spolu na velkém plátně, spousta dobře natočené akce, přisprostlý humor a nejrůznější pomrknutí, aby měl člověk pocit, že všechno, co přišlo předtím, nebylo zbytečné.
Ano, zní to, jakože se po letech zklamání smiřujeme s málem, ale tak to vážně není. Marvel byl vždycky mainstream, jenž si kladl za cíl bavit masy. Přesně to nový Deadpool dělá, navíc bez zbytečných vytáček. Je sice otázka, co jeho pravděpodobný úspěch bude znamenat pro budoucí filmy, které na to zase půjdou maličko jinak, to si ale necháme na jindy. Nyní je třeba uznale pokývat hlavou, že tohle Kevinu Feigemu vyšlo na jedničku. Zapojení Deadpoola do MCU totiž snad ani nemohlo dopadnout lépe, a byť je trochu děsivé, že se kvůli tomu musel 55letý Jackman vrátit z důchodu a opět pravděpodobně velice nezdravým způsobem dosáhnout tak vyrýsovaného těla, jaké zde prezentuje, čert to vem. Tenhle team-up za to prostě stál! A teď mě omluvte, jdu si booknout další projekci...
Hodnocení: 8/10
