Deváťákům dnes přišly výsledky přijímacích zkoušek na střední školy. Tisíce se nedostaly. Rodiny často při podávání přihlášek dělaly chyby, což mohlo jejich potomky stát místo na vysněné škole.
Na čtyřleté střední školy se letos hlásilo přes 120 tisíc dětí. Vyplývá to ze statistik státní organizace Cermat. Nejvíce z nich mířilo na střední odborné školy (72 tisíc) a střední odborná učiliště bez maturity (50 tisíc). Na gymnázia si dalo přihlášku bezmála 25 tisíc žáků. Výsledky přijímaček se žáci a žákyně dozvěděli dnes.
Systém středoškolského vzdělávání v Česku je ale dlouhodobě předmětem kritiky. Při přijímačkách velmi záleží na vzdělání a bohatství rodičů, kteří navíc kvůli matoucímu systému přihlášek dělají chyby, které jejich potomky mohou stát místo na vysněné střední škole.
Děti z chudších nebo jinak sociálně znevýhodněných rodin navíc nikdo nepodporuje v tom, aby se přihlásily na těžší školu, i když na to mají.
Míst je nedostatek a nikdo s tím nic nedělá
Kapacita míst na středních školách je dlouhodobě tématem jak ve veřejné diskusi, tak i mezi rodiči, kteří musí strategicky volit, kam své děti přihlásit. Míst je málo a aktuálně zažíváme silný ročník. Největší přetlak je u čtyřletých gymnázií. Tam se letos hlásilo bezmála 25 tisíc dětí, zatímco míst bylo pouze 17 tisíc.
„Místa na středních školách nikde zásadně nepřibývají. Největší problém je v tom, že se nenavyšují místa v oborech, kam uchazeči hodně chtějí,“ řekl pro Refresher analytik vzdělávání PAQ Research, Jan Zeman. „Nejvíc je tento problém vidět v Praze. Při zkouškách na gymnázia pod čarou končí žáci, kteří mají oproti ostatním krajům nadprůměrné výsledky, ale Praha jim nerozšiřuje počet míst.“
„Není to však jen případ Prahy. V krajích se běžně bojuje v několika městech o jedno gymnázium a komu to nevyjde, hledá místa na hotelové škole nebo cestovním ruchu. Ty pak slouží jako „náhrada za gymnázium“. Nerozumím tomu, proč kraje nedělají z těchto ,,náhrad“ také gymnázia nebo lycea,“ dodává Zeman.
Gymnázia nahrazují drahé soukromé školy
Nedostatek míst je přitom problém už několik let. „Jedna kontroverzní věc se stala v Praze v roce 2025. Mezi lety 2024 a 2025 nepřidala Praha žádné místo na veřejných čtyřletých gymnáziích. Soukromníci se chytli příležitosti a vytvořili jich 860.“
Soukromé školy jsou ale velmi nákladné a nemůže si je dovolit každý. Tímto systémem jsou proto zvýhodněné děti z majetnějších rodin.
„V dnešní době stojí studium na soukromém gymnázium kolem 100 tisíc korun na rok. To není pro většinu rodin v Česku dostupné. Soukromé školy, hlavně gymnázia, vytváří nerovnost v tom, že mají lehčí podmínky pro přijetí, protože je na nich kvůli ceně školného menší konkurence. V roce 2025 byl v Praze průměr bodů pro přijetí na soukromé čtyřleté gymnázium 56 bodů a na veřejné 73 bodů.“
Gymnázia nejsou pro chudé?
Děti z ekonomicky silnějších rodin jsou ve vzdělávání zvýhodněné na několika úrovních. Jejich rodiče mají vyšší aspirace a lepší orientaci v systému: vědí, jak fungují přihlášky, znají lidi v relevantních profesích, kteří dětem poradí nebo pomůžou. A v neposlední řadě si mohou dovolit financovat studenta i řadu let – gymnázium, pak vysoká, pak třeba stáž – aniž by dítě muselo co nejdřív začít vydělávat.
Výsledkem je, že systém, který má být zásluhový, ve skutečnosti z velké části kopíruje sociální původ, což PAQ Research dlouhodobě dokumentuje jako jeden z klíčových zdrojů mezigeneračního přenosu nerovností v Česku.
„Celý systém je založený na tom, že si musíte vy nebo vaši rodiče podat přihlášku. Rodiče a děti z chudých rodin si přihlášky na gymnázia podávají méně, z různých důvodů,“ říká Zeman. „Rodina může například tlačit, aby se dítě rychle naučilo konkrétní obor a začalo vydělávat. Děti ani rodiče také nemusí mít informaci o tom, že dítě má dostatečné výsledky na to, aby se na gymnázium přihlásilo.“
Chudým dětem by pomohlo, kdyby systém vše nenechával na dobrovolnosti a místo toho se psaly Jednotné přijímací zkoušky plošně na všech základních školách. Poté i dítě z chudé rodiny uvidí, že má dostatek bodů se na gymnázium dostat.
Příprava stojí běžně i přes deset tisíc
Mezi rodinami panují velké nerovnosti v tom, kolik investují do přípravy potomků na přijímací zkoušky. Investované částky se výrazně liší podle dosaženého vzdělání rodičů.
Vysokoškolsky vzdělaní rodiče jsou ochotnější sáhnout kvůli přípravě hlouběji do kapsy. Každý pátý vysokoškolsky vzdělaný rodič investoval do přípravy více než 10 tisíc korun a částku nad pět tisíc korun vynaložila zhruba třetina z nich. U rodičů bez maturity byla ochota investovat vyšší částky výrazně nižší, částku nad pět tisíc korun zaplatilo pouze 15 procent z nich. Čtvrtina rodičů bez maturity navíc do přípravy neinvestovala vůbec.
„Navíc jsou tu placené zkoušky nanečisto, které vám umožní znát přibližně své umístění před tím, než podáte přihlášku. Žáci, kteří nemají prostředky na absolvování zkoušek nanečisto podávají přihlášky na školy více naslepo a mohou častěji chybovat v seřazení přihlášek nebo neví, že mohou usilovat o maturitní obory nebo školy s vysokou konkurencí,“ dodává Zeman.
S výsledky zamávalo neporozumění systému
Právě řazení přihlášek je zásadní. Až tři přihlášky si děti letos mohly podat elektronicky systémem DiPSy. Tam si musí seřadit žádané školy podle priority. Právě zde ale často dochází k chybám, které mohou zásadně ovlivnit jejich trajektorii.
Nejlepší volbou je seřadit si u škol priority podle počtu potřebných bodů, který musí žák dosáhnout u zkoušek. To ale často rodiče nevědí. Někteří si v rámci taktiky zařadili volbu „na jistotu“ hned na první místo. Pokud potom žák dosáhne dostatečné množství bodů i na těžší školu, automaticky na ni nebude přijat. Pořadí, ve kterém si žák příslušné školy uvede, je totiž závazné.
Méně vzdělaní rodiče častěji podceňují možnosti svých dětí. Třetina z nich nedává jako první volbu obor s maturitou, i když jejich děti mají nejhůře trojky. To je násobně více než mezi vzdělanějšími rodiči.
Studenti a studentky, kteří se nedostali na střední školu v prvním kole, mají možnost ještě postoupit do druhých kol přijímaček. Kritéria pro druhá kola musí školy zveřejnit mezi 15. a 18. květnem. Podávat přihlášku bude možné od 19. do 25. května. Testy CERMAT se již znovu neskládají, dosažený výsledek v prvním kole platí i pro kolo druhé.
