Patřila mezi nejobdivovanější herečky a byla hvězdou Hitchcockových filmů. Kariéru jí ukončilo manželství, jehož uzavřením přijala úplně jinou roli.
Životní příběh americké oscarové herečky a monacké kněžny Grace Kelly určitým způsobem připomíná pohádku o Popelce. Alespoň takto to líčila média. Z obyčejné mladé dívky se stala jedna z nejpopulárnějších hereček a nejobdivovanějších žen 50. let minulého století a svatbou s knížetem Rainierem III. i princezna a představitelka Monackého knížectví. Byl však její život skutečně pohádkový?
Grace Kelly, celým jménem Grace Patricia Kelly, se narodila 12. listopadu 1929 ve Filadelfii jako třetí dítě v pořadí do zámožné rodiny přistěhovalců. Její otec původem z Irska byl známým veslařem s třemi zlatými medailemi z olympijských her a jedním z nejúspěšnějších sportovců tehdejší doby, a kromě toho byl i velmi podnikavým mužem, který se dlouhá léta pohyboval ve stavebním průmyslu, kde si vydělal nejeden milion. Kandidoval také na starostu, ale ve volbách prohrál s nejtěsnějším rozdílem v historii města a během druhé světové války byl Rooseveltem jmenován za národního ředitele tělesné zdatnosti. Její matka byla Němka, bývalá modelka a učitelka tělesné výchovy na Pensylvánské univerzitě a první ženská trenérka atletiky v instituci, která se po vstupu do manželství začala věnovat rodině a výchově svých čtyř potomků. Jedním z nich byla i Grace, která za svými sourozenci jaksi zaostávala. Nemyslíme mentálně, ale povahově. Zatímco její rodiče a sestry s bratrem byli průbojní a draví stejně jako zbytek jejich rozvětvené rodiny, Grace byla tichá, plachá a nerada vyčuhovala z davu. Přesto však měla sen, a to stát se herečkou.
Grace (nalevo) s rodiči a sourozenci
Úspěšné rodině Kellyová ani toto odvětví nebylo vzdálené. Jeden z otcových bratrů byl komediálním hercem a druhý zas držitelem Pulitzerovy ceny za drama, uznávaným scénáristů, režisérem a dramatikem. Grace se po skončení střední školy pokoušela dostat na univerzitu, ale to se jí pro neúspěch na zkouškách z matematiky nepodařilo, a tak její cesta vedla do New Yorku, kde se přes nesouhlas rodičů pokoušela prosadit jako herečka. Zapsala se na akademii dramatických umění a při studiu si přivydělávala jako příležitostná modelka a uvaděčka v kině. V cizím světě a bez podpory rodiny byla odkázána sama na sebe, a to ji změnilo. Objevila se v divadelních hrách, v reklamách i v několika seriálech, ale ona toužila po filmech. Stala se ambiciózní a stále více si uvědomovala zájem mužů o svou osobu.
Přestěhovala se do Los Angeles a v roce 1952 přišla první větší příležitost s westernem V pravé poledne. Románek zde měla prožít nejen s režisérem, ale i se svým 50letým hereckým kolegou Garym Cooperem. Ve stejném roce uzavřela 7letou smlouvu s MGM Studios s týdenním platem ve výši 850 dolarů a o rok později již natáčela v Africe film Mogambo. „Jsou tři důvody, proč jsem vzala roli v tomto filmu, a to John Ford (režisér), Clark Gable a fakt, že to byl placený výlet do Afriky. Pokud by se natáčelo třeba v Arizoně, tak bych v něm nehrála.“ Účinkování ve filmu dopadlo nad její očekávání a kromě úletu s kolegou Clarkem Gablem (jedním z důvodů přijetí nabídky, kterému miochodem říkala „taťko“), jí přineslo Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli a první nominaci na Oscara.
Grace, Clarke Gable a Ava Gardner ve filmu Mogambo
Pro její následující hereckou kariéru bylo mimořádně důležité setkání s Alfredem Hitchcockem. Ten si krásnou Grace oblíbil, nešetřil na ni chválou a právě jeho filmy z ní udělaly symbol krásy a zpečetily její pozici populární herečky. „Je to dokonalá dáma. Elegantní, vzdělaná, neskutečně krásná, prostě prvotřídní. Zvenku chladná a zevnitř spalující.“ Zazářila v jeho Vraždě na objednávku, během níž se však opět sblížila s hereckým kolegou, ale tentokrát mladá kráska šlápla vedle a za románek s dlouhodobě ženatým hercem se musela veřejně omluvit. Pověst a kariéra byly zachráněny a Grace se objevila v dalším Hitchcockově filmu - Okno do dvora. Její partner James Stewart si spolupráci s ní skutečně pochvaloval, až se mohlo zdát, že historie se opakovala a mladá herečka svedla dalšího muže v pořadí. „Ona je tak dokonalá, tak talentovaná, krásná a sofistikovaná.“ Mluvilo se také o tom, že Hitchcockova záliba v pěkné blondýnce není jen náhodná, rovněž o jejím vztahu s Frankem Sinatrou a Bingem Crosbym, kolegou z Country girl, který jí přinesl vytouženého Oscara.
S Alfredem Hitchcockem v jeho filmu - Okno do dvora
Po úspěšném filmu Chyťte zloděje odjela v roce 1955 na filmový festival v Cannes a zároveň přijala nabídku francouzského magazínu na focení v Monaku. Během něj se seznámila s monackým knížetem Rainierem III. - V té době mimořádně obletovaným svobodným mládencem, který si hledal manželku a matku budoucího, všemi očekávaného dítěte. Malá země bez následníka trůnu z rodu Grimaldiových se zmítala ve finančních problémech a reálně jí hrozilo připojení k Francii. Aristoteles Onassis poradil Rainierovi vzít si za manželku filmovou hvězdu a zájem obou pánů zpočátku přitáhla Marilyn Monroe. „Dejte mi s ním dva dny o samotě. Určitě si mě pak bude chtít vzít,“ prohlásila americká sexbomba, ale dva dny s Marilyn se nekonaly, protože kníže se zahleděl do zcela jiné blondýnky. Sofistikovanější a méně skandální Grace považovaná za jednu z nejkrásnějších a nejlépe placených hereček tehdejší doby mu učarovala natolik, že po několika milostných dopisech si přijel svou budoucí nevěstu vyzvednout do New Yorku.
Povinná lékařská prohlídka potvrdila hereččinu plodnost a trochu zalhala o jejím panenství. Lékař prohlásil, že budoucí kněžna je stále nedotčena, a tak je vhodnou adeptkou na vdávání. Některé zdroje však uvádějí, že test panenství se nekonal, jiné zase, že se konal a dokonce prý potvrdil jakousi „závadu“ způsobenou při sportovních hrách nebo při ježdění na koni. Tak si tedy vyberte. Každopádně, svatba to byla pohádková, 600 pozvaných hostů, filmová hvězda, ikonické šaty a to vše v přímém přenosu, který sledovalo přes 30 milionů lidí po celém světě a zvyšovalo tak publicitu Monackého knížectví. Grace navždy opustila Hollywood a ve věku 27 let tak přijala nelehkou roli.
Všechny filmy, v nichž účinkovala byly na příkaz jejího manžela v Monaku zakázány, v cizí zemi se jí pod drobnohledem a v mezích přísného protokolu prý nežilo nejsnáze a zprávy o manželově nevěře ji psychicky ničily. Přesto se jim devět měsíců po uzavření manželství narodilo jejich první dítě - dcera Caroline a o rok později i syn - princ Albert, jehož narozením splnila manželskou povinnost.
Přestože hereckou kariéru musela ukončit, Hitchcock to přece jen riskl a nabídl jí roli ve filmu Marnie, kterou měla zájem přijmout. Nakonec však od toho musela kvůli nesouhlasu monackého lidu upustit. Naoko šťastné manželství bylo po potratu zpečetěno i třetím potomkem - dcerou Stéphanie. Nejšťastnější chvíle v životě podle vlastních slov prožívala se svými dětmi, které nadevše milovala. Jiné to však již bylo s jejím manželem. Ten se prý choval jako diktátor a i nadále měl v oblibě nemanželské úlety. Grace se cítila ponížená a opuštěná, nakonec se jí zhoršily i vztahy s dospívajícími dcerami, a tak se věnovala charitám a jako první v Monaku založila jesličky. Když si v Paříži koupila byt, začalo se mluvit o rozchodu, což v podstatě svými slovy i potvrdila: „Přestěhování do Paříže je pro mě jako rozvod.“
V roce 1981 jí kníže nakonec povolil vrátit se k filmovým rolím, a tak s radostí začala natáčet film Rearranged. Ten však nedokončila, jelikož dne 13. září 1982 ji zasáhla během cesty autem mrtvice a spolu se svou 17letou dcerou Stéphanie se zřítila z 30metrového útesu. Následující den dal kníže Rainier lékařům souhlas na odpojení své manželky od přístrojů, která tak ve věku 52 let zemřela. Na její počest a znak prý věčné lásky nechal vysadit zahradu růží - jejích nejoblíbenějších květů. „Ledová kráska Grace“ jak ji nazýval její blízký přítel Alfred Hitchcock odpočívá v katedrále svatého Mikuláše v Monte Carlu a její herecký kolega James Stewart se o ní na pohřbu vyjádřil: „Já jsem Grace miloval. Ne proto, že byla kněžna ani proto, že to byla herečka nebo moje kamarádka, ale protože to byla ta nejlaskavější žena, jakou jsem kdy poznal. Bude mi velmi chybět, všem nám bude chybět.“
