Nově zveřejněné výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) tě možná překvapí. Užívání legálních a ilegálních drog ubylo, naši krajané však zůstávají nad evropským průměrem.
Trendy mezi mladými lidmi v Evropě se mění. U současné generace šestnáctiletých studentů výrazně klesá konzumace alkoholu a kouření cigaret, stejně jako užívání ilegálních drog jako například konopí. Dospívající zároveň začínají s drogami experimentovat později, než tomu bylo před zhruba čtyřmi až pěti lety u stejně starých jedinců. Mládež z České republiky však v mnoha ohledech i nadále zaujímá pozici vysoko nad evropským průměrem a situace není vždy příliš příznivá ani na Slovensku. Ukazují to nově zveřejněné výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) za rok 2015, která se zaměřuje na sběr dat o míře užívání legálních a ilegálních látek u mladistvých ve věku 15-16 let a porovnání těchto informací se stavem, který panuje v ostatních státech Evropy. Výzkumu se zúčastnilo celkem 100 tisíc adolescentů z 35 zemí, přičemž necelé 3 tisíce respondentů pocházely z České republiky a přes 2 tisíce ze Slovenska.
Podle studie, která byla od roku 1995 vykonána již pošesté, za úpadek v rozsahu konzumace alkoholu či užívání konopí se jako jeden z hlavních faktorů může podílet změna ve volnočasových aktivitách dospívajících. Ačkoliv je pravdou, že celkové množství studentů, kteří se ve volném čase aktivně věnují sportu, čtení literatury či jinému druhu koníčku zůstává přibližně stejné jako v roce 2011, kdy byl výzkum proveden naposledy, mnohem více času mládež tráví raději doma u počítače nežli ve společnosti svých vrstevníků. Návštěvy nočních klubů, kaváren nebo různých zábav a večírků již nejsou tolik populární záležitostí, jako tomu bylo v případě minulé generace šestnáctiletých, namísto toho se dnes mladí stále více socializují spíše prostřednictvím internetu a sociálních sítí.
Změny v trendech přitom rozhodně nejsou zanedbatelné. Například totiž ve srovnání s rokem 2011, kdy pravidelnou konzumaci nadměrného množství alkoholu (alespoň jedenkrát týdně) uvedlo 115 tisíc respondentů, zatímco v roce 2015 se jednalo již „jen“ o 56 tisíc dospívajících. Stejně tak ubylo pravidelné opilosti, kterou oproti 23 tisícům mladých studentů z roku 2011 v novém výzkumu uvádí 8 tisíc dospívajících, tedy přibližně jedna třetina. O něco méně příznivá je však informace, že české děti převyšují evropský průměr ve zkušenosti s pitím alkoholu před 13. rokem života o 20 procent a stejně tak nad průměrem Evropy se Češi umístili i v pití nadměrných dávek alkoholu, tedy alespoň 5 a více sklenic minimálně jednou za posledních třicet dnů. Kromě toho se Česká republika dělí o první místo s Řeckem a Dánskem ve vnímání dostupnosti alkoholu s tím výsledkem, že 9 mladistvých z 10 považuje alkohol za velmi snadno dostupný a podobně jsou na tom i studenti ze Slovenska. Dále také nadpoloviční většina slovenských respondentů uvedla, že před pivem preferuje spíše tvrdý alkohol.
Podobnou situaci lze vypozorovat i v případě kouření cigaret. Oproti roku 2011, kdy se ke každodennímu kouření doznalo 140 tisíc dospívajících respondentů, přičemž 44 tisíc z nich tvořilo skupinu silných kuřáků, v roce 2015 denně kouřilo 76 tisíc jedinců, přičemž silných kuřáků bylo asi 21 tisíc. Navzdory tomuto znatelnému poklesu však Česká republika převyšuje průměrné hodnoty v rámci Evropy, a to jak v každodenním kouření, tak i počtu silných kuřáků. A co víc, čeští studenti se v otázce, jak moc snadné je k cigaretám získat přístup, umístili hned na první příčce, kdy 80 procent z nich uvedlo, že získání cigaret považuje za velmi snadné a stejně odpovědělo i 70 procent oslovených Slováků. Evropský průměr pro jedince, kteří pravidelně kouří od 13 let či nižšího věku, byl dle výsledků v roce 2015 4 procenta, přičemž největší hodnoty byly zaznamenány u mladých z Estonska a Slovenska, kde bylo naměřeno 8 procent, čili dvojnásobek průměru.
Kromě alkoholu a cigaret mladí mají mladí lidé celkově oproti roku 2011 také méně zkušeností i s ilegálními drogami. Česká republika se však i zde umístila na prvním místě, když podle výsledků až 37 procent českých studentů uvedlo, že alespoň jednou v životě vyzkoušeli libovolnou zakázanou látku, v případě Slováků tomu bylo 28 procent. Málokoho zřejmě překvapí, že nejvíce častou nedovolenou látkou mezi mladými je dle výsledků konopí, se kterým má v evropském průměru zkušenost 16 procent studentů. Tento průměr Česko o více než 20 procent převyšuje a zaujímá tak i v tomto směru první příčku, zatímco Slovensko průměr převyšuje o celých 10 procent. Dříve bylo dle studie kouření marihuany doménou především chlapců, nezletilým slečnám se však tento náskok mladých pánů během let podařilo dohnat a v současné době je tak poměr mezi dívkami a hochy užívajícími konopí relativně vyrovnaný.
Pokles v konzumaci alkoholu, kouření cigaret či užívání zakázaných omamných látek vlivem menšího sdružování s přáteli v reálném světě však na druhé straně částečně vyrovnává nárůst jiných a potenciálně neméně závažných rizik, kterým je současná mládež vystavena při trávení času v pohodlí domova, což dokládá i koordinátorka studie ESPAD v České republice Mgr. Pavla Chomynová. „V posledních letech dochází ke změnám v trávení volného času mládeže zejména ve spojení s používáním internetu a sociálních sítí. Děti chodí méně ven, více času tráví ve virtuálním prostoru, resp. doma, kde je nižší pravděpodobnost užívání legálních i nelegálních drog. Na druhou stranu se v souvislosti s trávením času na internetu, počítači či chytrém telefonu objevují jiná rizika, například závislost na hraní počítačových nebo hazardních her,“ vysvětluje Chomynová. Podobné riziko v novém trendu vidí i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, který varuje před hrozbou v podobě on-line sázení. „Hrozí, že jednu závislost vystřídá závislost jiná. Zhruba tři procenta šestnáctiletých se dají definovat jako problémoví hráči. O peníze hrálo během posledních 12 měsíců devět procent adolescentů,“ říká pro server iDnes.cz. Není taky bez zajímavosti, že podle studie ESPAD tráví průměrný student na internetu 5,8 dní v týdnu, přičemž pod tímto průměrem se objevují země ležící především ve východní části Evropy.
Ačkoliv tedy nadměrné trávení času surfováním na internetu přináší menší výskyt užívání legálních a ilegálních návykových látek u mládeže, může tento trend zároveň znamenat vytvoření nového druhu rizik a závislostí, zejména bude-li mezi mladými i nadále stávat čím dál více častějším. Jakým způsobem se tato tendence mladistvých studentů bude v budoucnosti vyvíjet, zatím nelze s určitostí říci, a budeme si tak muset zřejmě několik let počkat na výsledky další studie. Všechny další statistiky, tabulky a grafy si můžete prohlédnout v celé, více než 100stránkové studii. Ta závěrem dodává, že se zdá být nezbytným vyvinout snahu v zamezení užívání omamných látek a přístupu k hazardním hrám u jedinců již v nízkém věku, stejně jako u mladistvých omezit čas strávený surfováním na internetu a hraním videoher. Jaký názor na výsledky studie ESPAD máte vy? Podělit se námi můžete níže v sekci komentářů.
