Pravděpodobnost, že jsme v našem vesmíru zcela opuštění, je poměrně vysoká. Pohybuje se mezi 53 % až 99,6 %.
Odborníci z prestižní Oxfordské univerzity věří, že přišli s jednou z nejdůležitějších studií astronomie. Lidstvo se již odedávna snaží vyřešit otázku, zda jsme ve vesmíru sami. Nechce se nám věřit, že v takovém obrovském prostoru jsme jedinými inteligentními bytostmi.
NASA i ESA vrážejí velké sumy do výzkumu mimozemského života v naději, že někde objeví alespoň maličké mikroby či bakterie. Ještě odvážnější jsou mise, které mají vést ke kontaktu se skutečnou inteligentní civilizací, která je stejně vyspělá nebo i vyspělejší než ta naše.
Ani po tak dlouhém hledání se nám však nepodařilo potvrdit existenci žádných forem života mimo Zemi. Nejsou to tedy všechno jen vyhozené peníze?
Samozřejmě, náš vesmír je nepředstavitelně velký a my jsme teprve nedávno začali s objevováním vzdálenějších galaxií. V té naší se nachází 200 až 400 miliard hvězd a minimálně 100 miliard planet. Pochopitelně ne všechny nabízejí podmínky vhodné pro vznik života.
Rovnice pravděpodobnosti, se kterou vědci z Oxfordu pracovali, brala v úvahu pouze planety, na kterých by se potenciálně mohl nacházet život. Zvážili všechny faktory, které mohou ovlivňovat jeho vznik a pak se snažili přijít na to, jaká je reálná šance, že takový inteligentní život i vznikl.
Zpráva bohužel nezní velmi pozitivní pro ufology a fanoušky sci-fi. Procentuální pravděpodobnost, že jsme sami se pohybuje někde mezi 39 až 85 % v celém vesmíru a 53 až 99,6 % v naší galaxii.
„Vlastně by nás vůbec nemělo překvapit, když se setkáme s prázdnou galaxií,“ říkají autoři Anders Sandberg, Eric Drexler a Toby Ord.
Tuto nízkou pravděpodobnost pro výskyt inteligentních organismů se pokusili vysvětlit tzv. Fermiho paradoxem. Ten byl pojmenován podle svého autora – italského vědce Enrica Fermiho.
Fermi věřil, že existuje určitý důvod, který by vysvětloval, že jsme ještě neobjevili inteligentní civilizaci. Tvrdil, že musí existovat určitá bariéra, která vyspělé civilizace omezuje a nedovolí jim expandovat do dalekého vesmíru ani spojit se s jinou inteligentní formou života. Bariéru nazval „Velký filtr“.
Profesor Brian Cox věří, že touto bariérou může být i fakt spojen s technologickou vyspělostí. Říká totiž, že technologicky pokročilé civilizace mohou svým pokrokem zničit samy sebe. „Je možné, že technologický rozvoj zpomaluje jiné důležité stránky fungování společnosti jako například politiku, a to pak vede ke katastrofě,“ tvrdí Cox.
Dalším možným vysvětlením je i to, že inteligentní bytosti existují, ale zatím nemají dostatečně vyspělé zařízení k tomu, aby nás kontaktovaly.
I kdyby tato zařízení měly, je docela pravděpodobné, že nechtějí zasahovat do dění na Zemi a nechávají nás přirozeně se vyvíjet.
Méně šťastným řešením hádanky je i fakt, že se možná od sebe nacházíme zkrátka příliš daleko. Miliardy světelných let by znemožnily jakoukoli komunikaci. Pokud by i jeden z nás vyslal tomu druhému nějaký signál, pravděpodobně by celá civilizace vymřela dříve, než bychom se s ní stihli spojit.
