- produkty a služby určené pro osoby starší 18 let
- sex, nahotu a jiný nevhodný obsah
- násilí, krev nebo obsah nevhodný pro citlivé povahy
Jsou filmy dobré, výborné, přímo dokonalé, ale když je dokoukáš, víš, že už nikdy si je nepustíš znovu. Zde je žebříček deseti filmů, které tě nadchnou, ale zároveň znechutí či vyděsí.
Návrat do budoucnosti, Sám doma, Forrest Gump, Pulp Fiction, Big Lebowski, Terminátor, Kmotr... To vše jsou filmy, které si určitě vždy rád pustíš znova a s radostí. Jsou však i takové, co tě sice zpočátku uchvátí, ale zároveň jsou natolik brutální, nechutné či emočně vyčerpávající, že jakmile naběhnou závěrečné titulky, jasně víš, že už nikdy je nebudeš chtít vidět znovu.
Přestože filmy z následujícího žebříčku patří přesně do této kategorie, měl bys jim dát šanci, protože posouvají hranice kinematografie na úplně jiný level.
10. The Neon Demon (r. Nicolas Winding Refn, 2016)
10. The Neon Demon (r. Nicolas Winding Refn, 2016)
Vizuálně přímo orgasmická jízda v neonových barvách velmi rafinovaně hovoří o tom, co znamená slovo krása a co jsou pro ni lidé ochotni udělat. Tato Refnova ostrá kritika neúprosného světa modelingu, mluvící o mladé Jesse (hrála ji tehdy jen 17letá Elle Fanning) snažící se prorazit jako modelka v Los Angeles, ti nabídne pořádně nechutné, kontroverzní a provokativní scény.
Jednou z nich je i jezení a následné vyzvracení lidského oka či sex s mrtvolou v márnici. Jak uvedla pro Vice herečka Cody Renne Cameron, ve filmu ztvárňující právě tu mrtvolu, natáčení zmiňované scény bylo pro ni zábavné i vzrušující. Make-up celého těla jí však dělali šest až osm hodin, přičemž dalších šest hodin natáčeli celou scénu. Jak herečka uvádí, ležela během ní na studeném a tvrdém ocelovém stole.
Herečka Jena Malone, která má ve filmu s mrtvolou sex, však byla podle Cameron na place úžasná. „Před tím, než jsme začali natáčet, vedli jsme s režisérem dlouhé diskuse o tom, jak by ta scéna měla probíhat. Já a Jena jsme mluvily o tom, jak bychom to chtěly natočit a kam by to až mělo zajít,“ zavzpomínala na natáčení Cameron v rozhovoru pro Vice.
„Původně to měla být skutečně rychlá scéna, kdy se jen dotkne mých rukou a dá mi pusu. Byla však mezi námi jistá chemie, i když to zní divně, když mluvím o chemii mezi mrtvolou a člověkem, a chtěla to posunout ještě dál. Nicolas i proto začal najednou říkat: Pliv jí do úst, sedni si sem a tam nebo tři se o ni. A scéna se najednou stupňovala,“ dodala. Ačkoliv dánský režisér filmů jako Drive, Dealer nebo Bronson se snažil v The Neon Demon co nejsugestivněji poukázat na hrůzy v daném odvětví, po dokoukání divák i vzhledem k výše uvedené scéně nabývá k filmu totální averze.
9. Klér (r. Wojciech Smarzowski, 2018)
Zpočátku nesmírně zábavná, černohumorná provokace. Kněží tu nadávají a pijí, dokud nepadnou pod stůl, případně řídí pod vlivem či téměř na mol dávají poslední požehnání. Postupně však polský režisér přitvrzuje a diváka vezme do sílícího víru mocenských her, aby ho nakonec mohl doslova utopit v temném světě katolické církve, kde se umí za správnou cenu ututlat i ta největší zvěrstva.
Korupce, podvody, vydírání, křivé obvinění, zneužívání dětí, vraždy, sebevraždy. Klér sice nenabízí vysloveně tolik šokujících a explicitních scén, ale dusnou atmosférou maximálně znepokojuje a deptá diváka, přičemž na samém konci mu dává tvrdý knokaut. Vyčerpávající, psychologická, mrazivá a až děsivě výstižná studie o svědomí, morálce, karierismu, náboženství a současném Polsku.
8. Zvrácený (r. Gaspar Noé, 2002)
Již od prvních sekund je jasné, jakým směrem se bude Noeho film, vyprávěn obráceně od konce po začátek, ubírat. Psychedelicky rotující kamera pluje po nočním gay klubu (ve kterém se tedy děje leccos, sám režisér dokonce v této scéně masturbuje) a zastaví se až při bitce, která skončí tím, že jeden chlapík tomu druhému doslova rozdrtí hlavu k nepoznání hasicím přístrojem.
Nechybí ani téměř desetiminutová hrůzostrašná scéna znásilnění Monicy Bellucci v podchodu, natočená na jeden záběr statickou kamerou (více si o ní můžeš přečíst zde). Ta si ve filmu zahrála spolu s tehdejším manželem Vincentem Casselem. Ztvárnili pár, tak jako ve skutečnosti.
Jak uvádí BBC, na premiéře filmu v Cannes odešlo z projekce 250 lidí, přičemž někteří potřebovali lékařskou pomoc. Argentinský provokatér si totiž záměrně pohrál i se zvukovou složkou, aby divákům co nejvíce znepříjemnil zážitek. Obraz doprovází ještě doplňkově specifický zvuk na frekvenci 28 Hz, který vyvolává pocit nevolnosti a tísně. Jak uvádí Indiewire, tvůrci ho nechali znít během první půl hodiny filmu.
7. Umučení Krista (r. Mel Gibson, 2004)
Gibson se utrhl z řetězu a udělal tak syrovou a brutální verzi posledních dní Ježíše Krista, že nejedna slabá povaha z toho může dostat mdloby či záchvat úzkosti. Létající kusy masa, praskající kosti, zoufalý řev od bolesti, nevídaná krutost... Nejtemnější a nejodvážnější stylizovaný biblický obraz, jaký si umíš představit, který tě zda chceš nebo nechceš emočně rozloží na molekuly.
Přestože Umučení Krista je možná i nejlepší Gibsonův režijní počin, jde o takové trýznění diváka, že si ho zaručeně nebudeš chtít zopakovat. Uznávaný filmový kritik Roger Ebert dokonce prohlásil, že jde o nejnásilnější film, jaký kdy viděl. Jim Caveziel, který ve filmu ztvárnil Ježíše, dokonce prozradil, že při scéně bičování omylem skutečně dostal jednu ránu. „To štípání je tak hrozné, že nedokážete vůbec dýchat,“ zavzpomínal si na tuto nepříjemnou zkušenost.
V každém případě, drama o ukřižování Krista mělo obrovský divácký úspěch. Gibsonův druhý film v pořadí vydělal neuvěřitelných 611 milionů dolarů a stal se čtvrtým nejlépe vydělávajícím filmem roku 2004.
6. Zapadákov (r. Ted Kotcheff, 1971)
Už se ti při sledování filmu stalo, že jsi chytil třes či odvracel oči? Pokud ne, při tomto drsném kousku od režiséra, který později natočil i prvního Ramba (1982), se ti to stane zaručeně. Jde o filmovou adaptaci stejnojmenné knihy Kennetha Cooka o učiteli, který se cestou do Sydney dostane do bohem zapomenutého městečka, kde přijde o všechny peníze a musí tam zůstat mezi místními. Pomalu se mění na podobně násilného, šíleného a nebezpečného nevychovance.
Jak uvádí Guardian, režisér Ted Kotcheff se kvůli dosažení maximální autentičnosti rozhodl při tomto filmu pro absolutně radikální krok. Aby zobrazil místní náturu a chování a zároveň vytvořil pro film zásadní scénu – přerod hlavního hrdiny –, s místními myslivci se v noci vydal na skutečný lov klokanů. Řekl jim, že natáčí dokument a že si ho při práci nemají všímat.
To, co následovalo, bylo nakonec jednou z nejděsivějších scén v historii kinematografie. Děsivý masakr živých zvířat. Jak vzpomíná sám režisér: „Bylo to hrozné. Klokany zastřelili, stáhli z nich kůži a usekli jim hlavy. Byl jsem vedle kamery v zadní části nákladního auta, vedle velkého světla. Najednou jsem vedle sebe zaslechl buchot. Můj britský producent omdlel. Byl tak zděšen, že se jednoduše zhroutil.“ Paradoxem je, že Kotcheff byl v té době dokonce vegan.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Který film bys zaručeně neměl sledovat ve dvojici se svou polovičkou.
- Který film vypráví příběh rodičů, kteří se rozhodnou společně zabít, přičemž vezmou s sebou i své dítě.
- Při natáčení kterého filmu skoro zemřel Robert De Niro.
- Který režisér prohlásil, že chce natočit tu nejlepší scénu znásilnění v historii.
