Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Podívali jsme se na to, jak se pět světových diktátorů snažilo „ukrást“ Vánoce. Mnozí z nich je zneužívali ke své propagandě nebo je jednoduše zakázali.
Totalitní režimy mají něco společného. Jejich vůdci mají tendenci přetvářet dějiny tak, aby jim to vyhovovalo. Podobně to je i s Vánocemi.
Adolf Hitler udělal z křesťanského svátku velebení vůdce. Hvězdu na vánočním stromku vyměnil za hákový kříž. Podobně to bylo i s Leninem. Během jeho éry se v koledách vynechávala slova Ježíš a Vánoce a nahrazovala se slovy Lenin a revoluce.
Vůdce Severní Koreje Kim Čong-un pro jistotu Vánoce zakazuje. Dokonce nařídil, že se lidé nemohou během těchto dnů opít, smát nebo oplakávat zesnulé příbuzné. Benito Mussolini se snažil Vánoce nahradit ošklivou čarodějnicí Befanou.
Vánoce jsou svátky radosti a klidu, ale také účinným nástrojem politické propagandy. Někteří světoví diktátoři se jich báli pro jejich křesťanskou tradici, jiní se je snažili od základu změnit. Podívali jsme se na to, jak se pět světových diktátorů snažilo „ukrást“ Vánoce.
Přidej se do klubu Refresher+ se slevou 25 %
Co se dozvíš po odemknutí?
Proč se nacisté pokoušeli ukrást Vánoce.
Jak je slavil Adolf Hitler.
Proč se v Rusku místo Ježíška v koledách zmiňoval Lenin.
Jak se podařilo Mussolinimu vymyslet za Vánoce náhradu.
Jaký trest hrozil, kdyby v Severní Koreji někdo slavil Vánoce.
Jak zneužívají politici v Bělorusku Vánoce ke své propagandě.
Např.:
Zľava 300 EUR na laserovú operáciu v Excimer
, Celodenný Skipas v PARK SNOW Donovaly ZDARMA
nebo Poukázka v hodnotě 200 korun na nákup v Furiosa
Němci měli Vánoce vždy velmi rádi, a proto Adolf Hitler viděl jejich potenciál. Nacisté je však museli přetvořit, pokud chtěli, aby nenesly křesťanský odkaz.
V první řadě bylo třeba vymazat z povědomí lidí Ježíše. Ježíš byl totiž Žid, což absolutně nekorespondovalo s nacistickou ideologií. Nacisté chtěli, aby Němci jako spasitele vnímali svého vůdce, ne Krista. Pokoušeli se změnit obraz i o tom, kdo nosí dárky.
Německá verze Santa Clause se jménem Weihnachtsmann už podle nich nebyla správná, nahradili ji nordickým bohem Odinem. Z Panny Marie s malým Ježíškem se stala blond matka s dítětem, z archanděla Gabriela árijský bůh.
Tři králové byli podle historika Jakuba Drábika němečtí dělníci a rolníci. I hvězdu na vrcholu stromku Němci museli vyměnit za hákový kříž. Na příkaz Heinricha Himmlera vyráběli vězni v koncentračním táboře Dachau vánoční lucerny (Julleuchter), které dostávali za odměnu příslušníci SS.
„Ať už vědomě, nebo ne, Vánoce pak trávili se svými rodinami při světle luceren vyrobených otrockou prací lidí, kteří už možná ani nebyli mezi živými,“píše historik Jakub Drábik o Vánocích ve 40. letech.
Přestože komunistická ideologie byla vzdálena fašismu, přece jen měly něco společného. Ježíše Krista opět musel nahradit politik. Zatímco v Německu v koledách zpívali o Hitlerovi, na východní frontě zatím velebili Lenina, píše deník Pravda.
Vánoční koledy byly zřejmě účinným propagačním nástrojem. Staly se z nich písně o Leninovi a revoluci. Mnoho Rusů se však s pozměněnými písněmi neumělo ztotožnit, a tak bolševici museli vánoční svátky zakázat. Od roku 1929 nemohli Rusové slavit Vánoce ani narození Krista na První svátek vánoční.
Stalin však svátky opět obnovil v roce 1935 se slovy „žije se nám veseleji a družněji“. Vánoce se podle portálu Rusyn.sk nadále nemohly slavit, ale Rusové měli povoleno slavit alespoň Nový rok. Začali si tehdy dávat dárky, které „rozdávali“ děda Mráz a Sněhurka.
Podobné snahy měli podle ruského vzoru komunisté i u nás, kde chtěli vytvořit představu, že místo Ježíška rozdává dárky děda Mráz. Loboval za něj i předseda československé vlády Antonín Zápotocký v roce 1952.
„Nastaly mnohé převraty. I Ježíšek vyrostl, zestárl, narostly mu vousy a stává se z něj děda Mráz. Nechodí už nahý a otrhaný. Je pěkně oblečený, v beranici a kožichu,“ řekl ve svém štědrovečerním projevu Antonín Zápotocký.
Fašistka Befana
Vládcům totalitního režimu se podařilo zasáhnout do Vánoc i v natolik věřící zemi, jako je Itálie. Tehdejší premiér Benito Mussolini považoval Vánoce za buržoazní svátek střední třídy, který se mimo jiné spojoval s křesťanstvím. Tímto vším pohrdal. Nepodařilo se mu zcela zakázat Vánoce, ale nařídil médiím, aby se o nich nijak nezmiňovaly, píší autoři v knize Rome The Second Time.
„Vánoce nejsou ničím jiným než 25. prosincem," řekl Mussolini během Vánoc v roce 1941. „Jsem člověk, který si absolutně nevšímá těchto náboženských výročí.“
Mussolinimu se nelíbila ani idea Santa Clause. V roce 1928 proto uzákonil státní svátek Epifania nebo La Befana. Spočívá v tom, že 6. ledna přijde za dětmi dobrá ošklivá čarodějka Befana a rozdá jim dárky.
Nápad s Befanou si Mussoliniho vláda vymyslela proto, aby nahradila křesťanský svátek Tří králů. Inspirovali se při tom antickými bájemi. Befanu podle portálu OZZY Italové přezdívali i fašistka Befana.
„Pro Mussoliniho režim bylo typické používat římské mýty a symboly k jeho velebení,“ vysvětlil pro portál OZZY historik Andrea Ungari. „Bylo to součástí fašizace společnosti.“
Befana je v Itálii dodnes oblíbeným svátkem, bez něhož si už italské děti zimu neumí představit. Není zcela jasné, kolik lidí ví, že vznikla během fašistického režimu.
Diktátoři bohužel nejsou záležitostí minulého století. Ve světě jich stále je několik. Jedním z nich je také vůdce Severní Koreje Kim Čong-un.
V izolovaném totalitním režimu údajně neznají Vánoce. Vůdce Severní Koreje chce, aby ho vnímali jako boha. Proto jakékoliv náboženství v zemi potlačuje. Přesto jsou v zemi údajně stovky křesťanů, kteří svou víru praktikují v tajnosti. Za slavení Vánoc by je totiž v Severní Koreji mohli i zabít.
„V Severní Koreji nejsou žádné Vánoce. Nevěděl jsem, co to je,“ říká jedenatřicetiletý uprchlík Kang Jimin z KLDR pro portál Independent.
Obyvatelé této země podle něj nevědí, kdo je Ježíš nebo Bůh. Za bohy považují rodinu Kim Čong-una. Na Štědrý večer údajně putují do rodného města jeho babičky, aby uctili její památku. Kang Jamin dodává, že lidé se proto v tento den setkají a dokonce se opijí.
Křesťanství však má v Severní Koreji tradici. „Před 60 lety to byla velmi křesťanská země. Lidé nazývali KLDR Jeruzalémem Východu,“ dodává uprchlík Kang Jamin.
Zvláštností na této zemi však jsou vánoční dekorace. Přestože obyvatelům zakazují slavit Vánoce, je povoleno zdobit domy světýlky či dokonce vánočním stromečkem. Podle několika návštěvníků obyvatelé KLDR ozdoby nechávají v hotelech či restauracích několik měsíců.
Letos obyvatelům vláda navíc zakázala další spoustu aktivit, protože v Koreji začal 11 denní státní smutek za předchozím vůdcem Kim Čong-ilem. Korejci si totiž připomínají 10. výročí jeho smrti.
Lidé se během státního smutku nesmějí smát, pít alkohol či dokonce nahlas plakat kvůli zesnulým příbuzným. Nemohou dokonce oslavit ani své narozeniny. Za tohle všechno jim hrozí vězení.
V minulosti však došlo i k horším scénářům. Pokud v Koreji chytili lidi opilé během státního smutku, zatkli je a chovali se k nim jako k nepřátelům ideologie. „Takové lidi někam vzali a už je nikdy nikdo neviděl,“ dodal anonymní zdroj pro rádio Svobodná Asie.
Lukašenko
Běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka nazývají poslední diktátor Evropy. K jeho oblíbeným aktivitám patří potlačování svobody slova, pronásledování novinářů či zatýkání politických oponentů. Patří k politikům, kteří Vánoce zneužívají pro svou vlastní politickou propagandu.
„Vánoce budou navždy symbolem vítězství milosrdenství a dobra,“řekl Alexandr Lukašenko rok poté, co údajně zfalšoval prezidentské volby. Dodal, že Vánoce jsou také nadějí na to, aby lidé vedli lepší, morálnější život.
Slova o dobru a milosrdenství paradoxně řekl muž, který nařídil krvavé zatýkání lidí na protestních shromážděních či napadání novinářů.
Přestože Vánoce jsou v Bělorusku povolené, po pádu železné opony zůstalo zvykem slavit spíše Nový rok. V Bělorusku byly vánoční svátky během komunistického režimu zakázány. Podobně jako v Rusku, jeho obyvatelé mohli slavit jen na Nový rok. Přestože v zemi již není komunistický režim, podle mnoha Bělorusů vláda nadále potlačuje náboženskou svobodu jednotlivců.
Z Běloruska přicházejí znepokojující zprávy o pronásledování katolických kněží. Několik z nich vláda zatkla na mírových pochodech. Podle portálu Visegrad Insight je kromě zatčení vláda mučila za to, že byli součástí římskokatolické či řeckokatolické církve a zúčastnili se protivládních protestů. Několik věřících se o politické situaci aktivně vyjadřuje na sociálních sítích, což údajně běloruské vládě rovněž vadí. Vánoce v Bělorusku tedy nebudou pro mnohé naprosto ideální.